Dnešní článek v britském zpravodajském médiu The Guardian se až nečekaně ostře opřel do umělé inteligence. Autor zde bez podkladů kritizuje to, že už i politici začínají vidět v AI vysoký potenciál; britská premiérka Theresa Mayová jej kupříkladu označila za významnou oblast růstu pro průmysl a zdravotnictví Spojeného království, což je předpoklad veskrze realistický.
Text Guardinu však odkazuje na věrohodný zdroj, studii Reuters Institutu podpořenou Oxfordskou univerzitou; ta už ukazuje na reálné problémy mediálních textů – totiž, že se příliš soustředí na sdělování toho, jak bude AI skvělá, místo publikování vědeckých studií a kritického hodnocení technologii. Což je pravda.
Jsme ve vrcholné fázi, brzy nastane deziluze
Studii však není možné vykládat tak, jak činí Guardian: „Technologie umělé inteligence představuje výzvu pro základní lidská práva a zákony,“ píše autor; to však není podloženo žádným realistickým výzkumem. Diskutovat o etických principech AI a odvozených technologií je samozřejmě nutné, stejně tak poukazovat na případy, kdy kupříkladu neuronové sítě ještě tak docela nefungují (viz Nedostatky hlubokého učení: neuronové sítě mají problémy s tvarem objektů). O etice umělé inteligence se však mluví hodně, nejen v médiích, ale i v odborných kruzích a relevantní firmy zakládají celé skupiny, které se tímto problémem zabývají. To autor kritizuje s tím, že zákony týkající se AI etiky by se měly zabývat státy.
Zda je však lepší, aby morální zásady strojů tvořil Microsoft, Google a IBM nebo USA, Rusko a Čína, je velice složitá otázka, na kterou neexistuje jednoduchá odpověď.
To ovšem neznamená, že je zájem médií o AI špatně – ten je logický a nutný, neboť jde zkrátka o technologii, která nás prakticky jistě ovlivní stejně nebo více jako vznik internetu. První náznaky už ostatně vidíme u vývoje autonomních vozů, v robotice nebo v pokročilých algoritmech strojového učení. To není „AI fantazie“, ale první výsledky revolučních principů. Stejně tak nelze o technologiích informovat bez toho, aby se z podstatné části nehodnotily produkty: to je v praxi naprosto běžné.
V jednom však má autor pravdu, a je dobré se na to zaměřit: AI si momentálně prochází vrcholem mediální hype křivky. Po několika letech budování zájmu a vzniku názvosloví je momentálně společnost velmi natěšená na technologie, které z AI přijdou: dojde na to, co si přeje Guardian, tedy vyšší míra pesimismu a informování o neúspěších vzniklých nerealistickými představami – fáze deziluze. Přirozený vývoj každého nového trendu.
Ta však postupem času pomine a celá technologie přejde do dalších fázích a nastane běžné osvojování; ať už mluvíme o chytré domácnosti, internetu věcí (ten už momentálně je ve fázi deziluze, mimochodem), neuronových sítích, medicínské AI a mnoha dalších součástech širokého spektra technologií, které s umělou inteligencí souvisí.
Sečteno, podtrženo: skepse je dobrá věc, stejně jako kritický náhled a znalost fungování trendů. Je rovněž klíčové se zamýšlet nad spornými etickými otázkami vývoje AI. Kritizovat však média a lidi za to, že je umělá inteligence fascinuje a baví, je nesmysl.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU