omezení těchto programů? Na tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v
následujícím článku.
Akcelerátory mohou používat i další poskytovatelé připojení, a to ať už svoje
vlastní nebo řešení založená na stávajících platformách. Faktem ovšem je, že
dosažené výsledky se často liší i v rámci jedné platformy aplikace akcelerátoru
a jsou ovlivněny faktory a možnostmi jak na straně uživatele, tak i na straně
ISP.
O pomalém internetu a možných zrychleních
Během posledních let se i v našich krajích výrazně zlepšily možnosti přístupu
veřejnosti k širokopásmovému nebo alespoň relativně rychlému internetu.
Rozšíření nabídky o mnoho různých metod přístupu i jejich cenových programů
nicméně tolik nezměnilo jednu zásadní skutečnosti. Totiž pro mnoho lidí, pro
domácnosti a dokonce v některých případech i pro firmy je stále jediným
pojítkem s "globálním" světem informací komutované připojení využívající pevnou
telefonní linku. Tedy to, pro co se vžil pojem dial-up.
Telefonní připojení nabízí rychlost cca 56 Kb/s ve směru k uživateli a 33,6 od
něj. To jsou ovšem optimální a spíše teoretické rychlosti. Ve skutečnosti je
jeho výkon nižší, což je ovlivněno jednak místními podmínkami (odkud se
připojujeme), jednak technickými (čím se připojujeme) a dále pak množstvím
dalších faktorů. Pravdou je, že i přes kompletní digitalizaci pevné telefonní
sítě je modem velmi často nejen jedinou, navíc sotva optimální cestou na
internet. K jeho nízké rychlosti se totiž jako záporný faktor přičítá cena,
respektive systém jejího výpočtu. V situaci, kdy stále neexistuje fungující
paušální připojení s fixní platbou a bez tarifikace žádné další proměnné
(přenesená data, čas strávený on-line což obvykle platí právě v případě
komutovaného připojení), je dial-up nejen pomalým, ale navíc i relativně drahým
a nikoli optimálním řešením.
Alternativy
Problematiku rychlosti vytáčeného připojení a potažmo jeho ceny vyjádřené vůči
této rychlosti se pokouší řešit několik různých technologií a nástrojů. Mezi ty
nejznámější patří takzvané "akcelerátory internetu". Mnoho českých
poskytovatelů přístupu k síti prostřednictvím vytáčené linky nabízí "své"
urychlovače a slibuje, že s jejich použitím bude internet rychlejší. Přesněji:
budeme moci pracovat s webem rychleji, budou se nám rychleji načítat stránky a
tím pádem budeme moci být připojeni kratší dobu ušetříme. Jsou ale tyto
programy skutečným řešením? A jak je to s jejich účinností? Má nějaký smysl je
používat?
Práce s internetem po modemu je pomalá z několika důvodů. Prvním z nich je
samotná povaha použité technologie. Nominální komunikační rychlost, která je u
všech současných modemů uváděna jako 56 Kb (33,6 Upload), se jen málokdy
využije při prostém používání webu zcela beze zbytku. Proto není omezující ani
tak při surfování na webu, ale spíše při stahování souborů a dat pomocí jiných
protokolů (FTP, výměnné sítě atp.), případně jednotlivých a větších komponent
webových stránek. Vzhledem k tomu, že subjektivní rychlost například načítání
stránek je do značné míry daná nejen tím, jakým tempem jsou stahovány, ale i
způsobem a pořadím, v němž je váš prohlížeč zpracovává, může velmi snadno dojít
k omylu, že "pomalu" pracuje i takový internet, který ve skutečnosti není vůbec
naplno využit. Například webová stránka, která obsahuje velké množství malých
informací a jeden velký obrázek nebo podobnou komponentu, může být při načítání
vnímána jako pomalá.
Metod, jak tento proces urychlit, existuje několik a lze je navíc i poměrně
účinně kombinovat. Tou základní disponuje každý počítač, respektive webový
prohlížeč. Ano, jedná se o ukládání již stažených informací do lokální paměti
cache, odkud jsou potom vyvolávány v případě nového pokusu o jejich načtení (v
případě, že mezi tím nedošlo na vzdáleném serveru k jejich změně). Existují
nicméně i další cesty, nehledě na skutečnost, že stávající webové prohlížeče
své možnosti pracovat s mezipaměti příliš nevyužívají, přesněji nevyužívají ji
ve výchozím nastavení způsobem, který by komunikaci nějak opravdu optimalizoval.
Akcelerátory internetu, s nimiž se setkáme u ISP, jsou ve skutečnosti prakticky
pouze urychlovači webu. Pracují se stránkami a s jejich komponenty.
Prostřednictvím jedné nebo kombinací několika technik se snaží fyzická omezení
linky (a nedokonalosti použitých protokolů v jejím případě) obcházet tak, aby
se rychlost zvýšila. Zvyšuje se ale přitom vždy jen a pouze subjektivní
rychlost načítání webu, tedy zobrazování jednotlivých stránek. V některých
případech k tomu dochází navíc ještě na úkor kvality (například zobrazených
komponent) nebo funkčnosti některých částí stránek. Technicky vzato pracuje
akcelerátor na principu komprese těch komponent, u nichž to je možné, a
zahazování těch, které nejsou zcela nezbytné. I v případě, že jej používáme,
nám není schopen pomoci například při stahování souborů. Tam totiž není co
komprimovat a nelze nic zahazovat. Z principu tedy vyplývá, že akcelerátory
mohou ušetřit přenesená data. Mohou ale doopravdy "urychlit internet"?
Objektivně ne, protože rychlost modemového připojení je dána a místní podmínky
jsou většinou stálé. Subjektivně však v některých případech můžeme zvýšení
rychlosti pozorovat, a to velmi markantním způsobem. Právě proto jsou ostatně
vyvíjeny a proto na ně ISP poukazují ve svých reklamních materiálech,
respektive před nedávnem velmi silně poukazovali.
Výpůjčka z mobilního světa
Mobilní internet, ve smyslu použití mobilního telefonu pro přenos dat a přístup
k internetu, trpí mnohem výraznějšími rychlostními problémy než pevná
komutovaná linka. Klasický "vytáčený" přístup (CSD) nabízí rychlost
porovnatelnou s prvními u nás masově používanými modemy (14,4 Kb/s), rychlejší
GPRS "umí" sice několikanásobek této rychlosti, o stálosti a plynulosti
připojení ale nemůže být řeč. Technologie EDGE zatím není příliš rozšířená. Až
bude, příliš to však nepomůže. CDMA zase není klasickou telefonní sítí (GSM).
Právě v prostředí CSD/GPRS se proto zrodila idea komprese a vynechávání
komponent, které jsou přenášeny přes komunikační systém v rámci "surfování" po
síti. Vzhledem k tomu, že obrovské množství webových serverů je optimalizováno
na broadband, stává se jejich praktické použití s těmito mobilními
technologiemi obtížné. Právě zde se proto jako první ujaly akcelerátory.
Jejich prvním úkolem bylo transformovat webovou stránku z podoby, jež byla
určena uživatelům rychlého internetu, do takové, kterou lze za přijatelnou dobu
přenést po dostupné lince, tedy například po GPRS. Ačkoliv by stejnou stránku
bylo možné přenést i ve stavu původním, ve skutečnosti by to zabralo příliš
mnoho času a především u technologie placené za přenášená data (což GPRS je) by
se to stalo finančně špatně únosným.
Požadovaná stránka se tedy "zmenší". Tohoto zmenšení se dosahuje dvěma způsoby.
Prvním z nich je komprimování přenášeného HTML kódu a případně ostatních
skriptových částí. To, co vnímáme jako jádro, konstrukci webu, jeho zdrojový
kód, je totiž ve skutečnosti pouze text a ten se komprimuje velice dobře. Další
fází je vynechání nepotřebných obrázků (což je krajní možnost) nebo alespoň
také jejich zmenšení. Vzhledem k tomu, že obrázky používané na webu jsou již
komprimovány velmi efektivními algoritmy a jejich další redukce při zachování
původních parametrů by nebyla možná, provádí se u nich komprese prostřednictvím
snížení kvality nebo rozměrů (ale spíše kvality). Díky tomu je možné i velmi
komplikovaný web bez ztráty funkčnosti zmenšit tak, že jeho přenesení relativně
úzkým hrdlem mobilního telefonu nepředstavuje tak velké potíže.
Zde uvedená koncepce byla ve skutečnosti jen hrubým popisem funkce akcelerátorů
v mobilním prostředí. Na existenci uživatelů s velmi pomalým připojením
pamatují i mnozí autoři serverů a vytvářejí pro ně speciální minimalizované
verze. Tito uživatelé také často nepohrdnou verzemi uzpůsobenými původně pro
prohlížení na PDA nebo na zařízeních s omezenými grafickými možnostmi. Faktem
ovšem je, že "urychlovače internetu", které byly původně vyvinuty právě jako
částečná kompenzace potíží s připojením pomocí pomalých mobilních datových
zařízení, našly své uplatnění v poněkud pozměněné podobě i v případě "pevného"
komutovaného internetu. Jak ale takový akcelerátor vypadá a co se skrývá pod
rouškou jeho uživatelského rozhraní? A je složité jej vytvořit?
Zmenšujeme a přenášíme
Úkolem akcelerátorů internetu je "urychlit" práci s webem, jinými slovy
optimalizovat a minimalizovat přenášená data tak, aby se to, čemu říkáme
surfování po webových stránkách, jevilo subjektivně jako rychlejší.
Na tom ale musí v rámci akcelerátoru spolupracovat dvě části: klientská a
serverová.
Zatímco klientskou částí je program, s nímž uživatel fyzicky komunikuje a který
mu mimo jiné hezky ukazuje, kolik dat již ušetřil, serverová část se stará o to
nejdůležitější, tedy o kompresi. Typicky to funguje tak, že požadavky uživatele
jsou akcelerátorem směrovány na speciální proxyserver. Ten pak, jakmile začne
webový server uživateli vysílat svá data, například titulní stránky nějakého
serveru, tato data zachytí, zkomprimuje a odešle do klientského programu. V něm
proběhne dekomprese a následné převedení do webového prohlížeče uživatele.
Akcelerátor, respektive jeho obě části fungují vlastně jako mezičlen, což je
jednak nutné pro jejich provoz, ale na druhé straně má tendenci způsobovat i
určité problémy. Kromě komprimování dat odesílaných serverem může také docházet
k jejich částečnému zahazování tehdy, jestliže jsou zahozeny například takové
části HTML stránek nebo skriptů, které je "inteligentní" klient schopen bez
větších obtíží zpětně rekonstruovat nebo které nejsou pro jejich korektní
fungování úplně nezbytné. Účinnou cestou, jak zvýšit rychlost transportu, je
také použití takzvané pevné komprese, zpevnění dat, kdy je více fyzických
souborů (tvořících web) spojeno do jednoho, přeneseno jako jeden a až následně
na straně klienta rozděleno do původní podoby. Přestože tato technika poněkud
zvyšuje nároky na ochranu před výskytem chyb v průběhu spojení, skutečně může
práci, respektive přenos do značné míry optimalizovat. Úpravy se také mohou
nacházet na samotné transportní úrovni komunikačního protokolu, tak hluboko se
ale zatím, pokud víme, žádný akcelerátor neodvážil proniknout.
Nešlo by to bez programu?
Vynechání klientské části "akcelerátoru" je pochopitelně možné, avšak
znemožňuje použití některých metod (například dekomprese obrázků nebo komponent
webových stránek). I bez něj však lze (jen s použitím proxyserveru) dosáhnout
určité optimalizace přenášeného kódu ještě dříve, než dojde k jeho odvysílání
do klienta a tedy nutnosti strávit čas, platit za data atp. V tomto případě ale
dojde pouze ke "zkompaktnění" HTML kódu (jeho komprese v klasickém slova smyslu
nepřipadá v úvahu), případně ke snížení kvality obrázků a grafických komponent
stránek, která na straně klienta nevyžaduje zásah aplikace dekompresi. Je tedy
pravdou, že internet může být akcelerován, aniž by byl uživatel nucen na svůj
počítač něco instalovat a pak strpět činnost programu, který zpracovává jeho
komunikaci. Pravdou ovšem je i to, že takto se akcelerátory připravují o
poměrně velkou část svých možností.
Opačná možnost je pochopitelně také reálná. Urychlující aplikace může využívat
kompresní funkce standardních webových serverů a může rozhodovat o stahování/
nestahování určitých komponent. Pokud ale server kompresi neumí nebo pokud jsou
možnosti limitování přenosů jen omezené, nikdy nedosáhne účinnosti jako plný
akcelerátor. To také vysvětluje, proč v naprosté většině případů potřebujeme,
aby akcelerace internetu, respektive webu byla podporována "naším"
poskytovatelem připojení.
Kde je vzít?
Akcelerátory dial-upu jsou aplikace, které jak jsme si řekli vycházejí z
technologií pro urychlení mobilního internetu a byly implementovány do
prostředí komutovaných linek. Existují univerzální aplikace pro optimalizaci
webu, ale vzhledem k tomu, že se jedná většinou o dvoustranný systém,
potřebujeme takovou, která bude schopna spolupracovat s našim ISP s firmou,
jejímž prostřednictvím jsme připojení k internetu. Čeští ISP nabízejí několik
typů akcelerátorů (prakticky vzato se jedná o zhruba tři výrobky), které jsou
upraveny pro jejich značky a fungují pouze s jejich připojením, což je dáno
použitými servery. Akcelerátory mají formu standardních aplikací pro Windows,
které si můžeme stáhnout z webu jednotlivých poskytovatelů přístupu a následně
instalovat do operačních systémů Windows. Podporovány jsou přitom tradičně
všechny běžně se vyskytující verze těchto systémů (W98, W2K, XP). Po instalaci
a spuštění se akcelerátor chová jako standardní aplikace, přes níž ale prochází
veškerý webový provoz. Většina z nich umožňuje nastavit několik položek, z
nichž nejdůležitější bývá poměr kvality zobrazení (především obrázků) a úspory
přenesených dat. Akcelerátory je také možné vypnout, přesněji ukončit beze
ztráty samotného připojení k internetu a možnosti používat web, protože ne vždy
může být jejich činnost bezproblémová a v některých krajních případech mohou
vést k omezení funkčnosti používaných stránek, respektive webových aplikací. K
tomu dochází, přestože by se mělo jednat jen o zanedbatelné minimum případů.
Ušetříme?
Je potřeba si uvědomit, že akcelerátory byly původně navrženy jako aplikace pro
úsporu dat, nikoliv času. I přesto ale mohou čas potřebný pro načítání stránek
ušetřit mohou tento proces (byť za cenu některých nedostatků a potenciálních
problémů, o kterých jsme zde již hovořili) zkrátit. Těžko ovšem můžeme hovořit
o úspoře peněz. Je to proto, že mnoho uživatelů se od internetu neodpojuje
okamžitě, jak se načte požadovaná stránka, ale prohlížejí si ji v době, kdy se
načítá nějaká jiná nebo kdy jejich modem běží naprázdno. V důsledku toho
akcelerátor sice ušetří určitý čas a činí, jak jsme již také připomněli,
internet "opticky" rychlejším, avšak praktický dopad jeho fungování na
uživatele je spíše minimální.
Nezávislé testy, které již byly u akcelerátorů nasazovaných na českém internetu
prováděny, prokázaly jejich účinnost v rozsahu od několika do několika desítek
procent a s tím související zkrácení času pro nahrávání jednotlivých stránek.
Pokud jde ovšem o účinnost akcelerátorů, je potřeba říci, že sestavit nějaký
zcela korektní test by vzhledem k množství podmínek a okolností, které se
účastní přenosu dat a jejich zpracování při surfování po webu, bylo technicky
vzato nemožné. Proto je ostatně nejpravděpodobnější, že nejlepší obrázek o
fungování akcelerátorů si udělá každý uživatel sám tím, že některý z nich
vyzkouší. Je ale přitom potřeba dbát základních pravidel používání těchto
aplikací a současně pokud možno nezpůsobit jejich konflikt. Používat můžeme
vždy jen akcelerátor schválený poskytovatelem přístupu na internet v rámci
komutovaného připojení. Tedy aplikace jiného poskytovatele nám pravděpodobně
nebude při spojení s někým, kdo ji nenabízí, fungovat korektně (pokud bude
vůbec fungovat). Dále se příliš nedoporučuje instalovat akcelerátorů více.
Ačkoliv mnohé z nich obsahují možnosti konfigurace a především asociaci s
jednotlivými profily telefonického připojení k síti, ve skutečnosti může
docházet (a v praxi dochází) k jejich konfliktům. Samotní dodavatelé toto
pochopitelně za problém nepovažují, protože často identické aplikace jsou
nabízeny jejich konkurenty pouze pod jinou hlavičkou a s odlišnou nálepkou.
Instalovat akcelerátor?
Pokud bychom se podívali do internetových diskuzí na téma akcelerátorů,
zjistili bychom, že ochota je používat není mezi uživateli i těch služeb
dial-up, které je aktivně nabízejí, příliš vysoká a že zkušenosti s nimi nejsou
nijak světoborné. Akcelerátory skutečně nabízejí určité zrychlení načítání
webových stránek, ale jinak je jejich dopad spíše menší než větší. Jestliže
používáte vytáčené připojení a váš ISP akcelerátor nabízí, pak nemáte důvod jej
nevyzkoušet. Je ovšem důležité, abyste přitom neočekávali zázraky typu výrazně
sníženého účtu za internet. Pokud váš poskytovatel připojení žádným
akcelerátorem nedisponuje, pak můžete snadno vyzkoušet takového, který jej
nabízí, urychlovače jsou totiž službou "bezplatných" poskytovatelů a společně s
nimi velmi často můžeme bez problému využívat i anonymní internet. Samotné
aplikace jsou většinou velmi stabilní a nekonfliktní. K problémům může docházet
prakticky jen tehdy, pokud se nám povede způsobit konflikt mezi několika
různými aplikacemi stejného typu, nebo při například nekorektním nastavení
firewallu.
V každém případě za vyzkoušení akcelerátoru nic nedáte a pravděpodobně ani o
nic nepřijdete, a proto vám je můžeme doporučit. Je ovšem pravděpodobné, že
nebudete nadšeni, ale také byste neměli být (pokud nemáte přemrštěná očekávání)
příliš zklamáni tím, co dostanete.
ISP s akcelerátory
Tiscali
http://www.tiscali.cz
RazDva (Contactel)
http://www.razdva.cz
Volný
http://www.volny.cz
Atlas
http://www.atlas.cz
Seznam
http://www.seznam.cz
Články na webu
Test akcelerátorů č. 1
http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=3798
Test akcelerátorů č. 2
http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=3971
Vysvětlení principů a problematiky
http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=3960
O akcelerátorech
Co je to akcelerátor?
Akcelerátor dial-upu je aplikace nebo kombinace aplikace/serveru, která má
urychlit práci s webem prostřednictvím pevného vytáčeného telefonického
připojení sítě.
Jak akcelerátor funguje?
- Akcelerátor internetu se snaží zejména o zmenšení komponent webových stránek.
- Provádí kompresi HTML, pokud není možná na úrovní HTTP na webovém serveru.
- Zmenšuje obrázky, především pomocí ztrátové komprese (má to vliv na jejich
kvalitu).
- Zahazuje ty části, které nejsou potřeba nebo které lze obnovit a není nutné
je tedy přenášet po úzké lince.
- Optimalizuje využití stávající přenosové kapacity.
Je akcelerátor účinný?
- Účinnost akcelerátorů se liší podle mnoha podmínek.
- Jejich primárním cílem je šetřit data, nikoliv čas přenosu.
- Přesto mohou zkrátit čas načítání stránek, je ovšem sporné, zda nám tím
ušetří i peníze.
- Provedené testy různých akcelerátorů ukazují na časovou, respektive datovou
úsporu v řádu jednotek až desítek procent, krajní hranice jsou ovšem velmi
relativní.
- Pro konkrétní podmínky je nejvhodnější akcelerátor osobně vyzkoušet.
Kdo nabízí akcelerátory?
- Firmy provozující veřejný přístup k internetu prostřednictvím vytáčeného
připojení. V ČR se můžeme setkat s několika různými akcelerátory, které jsou
dodávány pod značkou jednotlivých ISP. Každý akcelerátor je určen pro práci s
tím ISP, od něhož jste jej získali. Nemusí (nebude) fungovat, pokud se
připojíte prostřednictvím někoho jiného. Akcelerátory jsou nabízeny zdarma jako
volitelná položka služby přístupu k internetu. Jedená se o aplikace pro Windows.
Možné záludnosti akcelerátorů
- Možnost kolize s jinými akcelerátory (nepoužívat více najednou).
- Možnost kolize s bezpečnostním softwarem (především s firewally).
- Netýká se akcelerátorů od českých ISP, pouze hypoteticky: možná infekce
spywarem.
- Potenciální snížení reakčního času webů.
- Možné problémy s kompatibilitou s některými weby.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU