Komplexní řešení stavební a prostorové akustiky je vždy jak časově, tak finančně velmi náročnou investicí do poslechového prostoru. Drtivá většina posluchačů poslouchá hudební díla různých žánrů ve svých bytech, zejména obývacích pokojích, a pouze malá část z nich, převážně majitelé větších rodinných domů, si mohou dovolit vyčlenit určité oddělené místo jako poslechovou místnost, ať už pro vybudování systému domácího kina (dále jen DK) s vícekanálovým prostorovým zvukem, nebo zvukového systému pro poslech stereofonních nahrávek (dále jen stereo). Každý, kdo již investoval často nemalé peníze do své audio aparatury, se potýkal nebo stále potýká s problémem jejího nastavení v prostoru tak, aby reprodukce hudebního záznamu byla co nejvěrnější. Pomineme-li fakt, že pravidla pro nastavení a rozmístění reprodukčního řetězce jsou odlišná pro systémy DK a pro stereo, zůstává určitá množina doporučení, jež je radno dodržet a jsou všeobecně platná pro libovolnou poslechovou místnost. Mezi ně můžeme zařadit namátkou:
Nutnost alespoň přibližné symetrie prostoru podle poslechové osy v případě poslechu sterea a výrazně přísnějšího požadavku symetrie v případě poslechu vícekanálových nahrávek DK.
Dodržení určité minimální vzdálenosti reprosoustav od stěn místnosti, kdy tato poloha výrazně ovlivňuje jejich chování zejména v kmitočtové oblasti do 400 Hz.
Nastavení správného poslechového trojúhelníku v případě stereo aparatury, kdy se většina odborníků shoduje na střetu pomyslných os reprosoustav za hlavou posluchače. Výška reprosoustav by měla být taková, aby jejich tzv. referenční osa byla v rovině výšky uší posluchače.
I přes dodržení všech těchto zásad je často reprodukce dunivá, nečitelná, s rozostřeným stereofonním obrazem a drsná na vyšších středech – zkrátka a dobře nepříjemná a unavující. Co s tím? Po mnoha investicích, kdy to přece v prodejně hrálo tak hezky a sametově s vykreslenými basy, můžou zůstat posluchači oči pro pláč. Na vině v takových případech bývá (vyloučíme-li neodborné nastavení DK nebo stereo aparatury) často opomíjený poslední článek v poslechovém řetězci – tím je prostor mezi reprosoustavou a ušním bubínkem. Kdo tipuje poslechovou místnost samotnou, nemýlí se.
Akustickými vlastnostmi prostorů se zabývá vědní obor zvaný prostorová akustika. Ta disponuje řadou fyzikálních parametrů a veličin, popisujících chování zvuku v uzavřeném prostoru, které jsou na sobě závislé. Vyjmenujme pro jednoduchost jeden objektivní a jeden subjektivní parametr. Objektivním parametrem, který je jedním z nejdůležitějších parametrů prostorové akustiky vůbec, je doba dozvuku. Subjektivní parametr má všezahrnující vznešený název akustičnost prostoru. Přestože je parametrem subjektivním, lze jej za určitých podmínek popsat jinými veličinami, které již lze alespoň s jistou pravděpodobností objektivně zjistit. Akustičnost prostoru souvisí s tím, jak se odráží zvuková energie od stěn a jak je v prostoru rozmístěna. Doba dozvuku neboli doznívání se týká takové doby, za kterou se zvuková energie vyslaná do místnosti v této místnosti ztratí (přemění na teplo), neboli poklesne na určitou předem danou hodnotu. Doba dozvuku je základním parametrem všech místností pro posouzení jejich akustických kvalit. Za optimální dobu dozvuku se u běžných poslechových místností do 100 m3 považuje hodnota 0,5 sekundy v celém posuzovaném kmitočtovém pásmu. Podrobněji o tom hovoří příslušná ČSN. Rozhodne-li se tedy posluchač poté, co vyzkoušel všechny praktické i magické úkony vedoucí (tedy v praxi spíše nevedoucí) ke kýženému zlepšení zvuku v místnosti, pro úpravu doby dozvuku má několik možností.
Majitel univerzální poslechové místnosti, která je zároveň jídelnou i obývákem, bude nucen využít veškerý nábytek a podlahové plochy k dosažení alespoň částečné úpravy doby dozvuku. V současných minimalistických interiérech ale mnoho možností neexistuje. Chybí jak objemné nábytkové díly, závěsy a potahové tkaniny, tak koberce. Alespoň částečně je možné kompenzovat tento nedostatek pořízením akustických obrazů, gobelínů a maloformátových koberečků, doplněných o vhodnou sadu polštářů různých velikostí a vše vhodně doplnit co nejobjemnější knihovnou a pohovkou. Ti, kteří mají to štěstí a „disponují“ tolerantními partnery, mohou jít s úpravami interiéru své poslechové místnosti ještě dále a pořídit si akustický strop, ti nejodvážnější pak i akustické obklady stěn a rohů.
Pokud se posluchač rozhodne řešit svou univerzální společensko-obývací a jídelní místnost takto, čeká jej však nepříjemné zjištění. Je totiž jen málo jinak akusticky účinných obkladů a prvků, které jsou esteticky slučitelné se stávajícím mobiliářem či vkusem partnera. Majetnější jedinci si mohou pořídit soliterní akustické prvky se vzhledem nábytku, které ovšem problém nepřiměřené doby dozvuku neřeší zcela uspokojivě. Méně majetní jedinci mohou zkusit některé prvky realizovat svépomocí a přizpůsobit si jejich vzhled podle potřeby, popřípadě je začlenit do stávajícího mobiliáře – internet dnes nabízí celou řadu možností. Ti, kteří nedisponují prostředky pro vlastní výrobu, nebo preferují rychlá a elegantní řešení, mohou využít některý z továrně vyráběných akustických systémů pro domácí nebo poloprofesionální použití. Jejich prodejci jsou zpravidla schopni poskytnout i fundovanou radu a doporučit vhodný typ. Majitelé samostatných poslechových místností pak mohou jejich design zcela podřídit funkci a použít obklady vysokých estetických a funkčních kvalit bez omezení. Jednou z firem nabízejících takovéto výrobky je Vicoustic, která nabízí širokou škálu akustických obkladů jak pro domácí, tak pro profesionální použití. Jejich výhodou je snadná manipulace a montáž, kterou zvládne i průměrně šikovný kutil. Akustické panely se ve většině případů mohou aplikovat snadno přímo na stěny pomocí lepidla.
A na co si dát největší pozor při výběru a návrhu akustiky poslechové místnosti? Zejména pokud je již místnost „stavebně hotová“ a i jen částečně vybavená nášlapnými vrstvami, obklady anebo nábytkem, musíte pečlivě zvážit jejich akustický vliv na dobu dozvuku a na jeho kmitočtový průběh (každý materiál pohlcuje zvuk jinak). Je třeba nezapomenout na akustické vlastnosti materiálu dělících konstrukcí, což zejména platí pro střešní vestavby, podkroví a nástavby z lehkých a poddajných materiálů, které v kombinaci s kobercem mohou být příčinou značně nevyrovnaného průběhu doby dozvuku. Aplikace molitanových nebo jiných výšky a středy pohlcujících obkladů bez rozmýšlení pak tento stav jen umocní. Výsledkem správně navržené akustiky místnosti je pak překvapivé použití spíše mírně selektivních plošných akustických prvků (absorbérů/rezonátorů) než prvků jen širokopásmově pohltivých. Velmi vhodným výrobkem se pro takové účely jeví Vicoustic Polywood Fusor, v kombinaci s pohltivými panely řady Flexipanel. Akustičnost malých prostorů pak výrazně vylepší aplikace difuzně odrazivých prvků, tzv. difuzorů (např. Vicoustic Multifusor), které dokáží omezit negativní vliv prvotních odrazů na barvu zvuku a omezují velmi nepříjemnou tzv. třepotavou ozvěnu mezi rovnoběžnými stěnami (flutter echo).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU