Internet Explorer od Microsoftu. Přesto ale i dnes existují konkurenční
prohlížeče; za některé z nich je třeba zaplatit, jiné jsou zdarma. K těm
druhým, a co se kvalit týče i nejvíce potentním, patří otevřený projekt
Mozilla. Znáte jej?
Mozilla je internetový komunikační balík postavený kolem internetového
prohlížeče. Je vyvíjen komunitou autorů s otevřeným zdrojovým kódem. Funkčně je
srovnatelný s nejpoužívanějším Internet Explorerem, je však uživatelsky v
některých ohledech pohodlnější. Mezi další komponenty patří e-mailový klient,
kalendář, adresář a klient IRC, je možné integrovat další.
Mozilla má relativně málo příznivců, jako primární prohlížeč ji používají
řádově jednotky procent uživatelů. Je to trochu škoda, pojďme se proto na tento
velice zajímavý systém podívat trochu blíže.
Na počátku vývoje Mozilly stál úpadek kdysi nejrozšířenějšího prohlížeče
Netscape. Přestože část odborné internetové komunity a širší veřejnosti klade
tento úpadek za vinu hlavně Microsoftu a skutečnosti, že firma začala svůj
Internet Explorer (původně od verze 3) integrovat do operačního systému Windows
(od 95SR2), existují i jiné názory. Mezi IE 3 a 4 byl propastný rozdíl v
kvalitě, další hlavní verze (5, 5.5 a 6) přinášely spíše dílčí vylepšení.
Netscape, později v balení Communicator, v podstatě zůstal viset ve svém
vývoji. Internet Explorer, přibalovaný zdarma k Windows, jej z uživatelského
hlediska převálcoval, nebyla potřeba měnit prohlížeč a Netscape se tak
nezadržitelně řítil do hlubin.
Firma na tento vývoj reagovala uvolněním zdrojových kódů k Netscapu. Díky tomu
mohla být zahájena aktivita organizace Mozilla, jež začala na základě těchto
kódů budovat nový prohlížeč. Základem se stala myšlenka komunikačního balíku
určeného pro různé platformy, ovšem se stejným vzhledem, funkčností a
uživatelským komfortem. Mozillu bylo možné stahovat si z internetu už delší
dobu, její finální verze byla uvolněna až v polovině roku 2002, aktuální verze
je 1.2. Základními podporovanými platformami jsou Win32 (celá rodina Windows
9x, a NT), Linux a Mac OS X.
Jak již bylo řečeno, hlavní komponentou Mozilly je internetový prohlížeč. Ten
je, stejně jako i další komponenty komunikačního balíku, založen na kvalitním a
výkonném renderovacím jádře Gecko (Gecko Layout Engine). Základní prvky
prohlížeče jsou při aplikaci klasického vizuálního stylu velmi podobné
původnímu Netscapu. Mozilla podporuje změnu vzhledu z internetu je možné
stáhnout širokou paletu více či méně povedených skinů. Asi nejrozšířenějším
vzhledem je Modern a jeho varianty.
Klasická ikonová tlačítka jsou v případě Mozilly poněkud redukována na ta,
která se používají nejčastěji. Adresní řádek je tam, kde jej většina uživatelů
očekává, panel pro rychlé odkazy a záložky taktéž. Funkcí, kterou ocení nejeden
uživatel, je možnost vytvářet více ploch prohlížeče v rámci jednoho okna,
respektive instance programu. Samozřejmě instancí může být najednou spuštěno
více.
Co je však důležitější než vzhled prohlížeče, je jeho funkce. Gecko pracuje
dobře, naprostá většina webových stránek vypadá k světu a aplikace fungují, jak
mají. Při srovnání Mozilly s Internet Explorerem v aktuální verzi 6 se
vyskytují určité rozdíly ve zpracování stránek. Týkají se především tabulek,
občas i kaskádových stylů. Nicméně nepředstavují žádný velký problém, ani
výrazné ohrožení konzistence prezentací. Jednotlivé stránky se načítají o něco
pomaleji než v IE, to však bude závislé na jejich konkrétní struktuře. Vůbec
nefungují některé metody automatického přesměrování, funkce zabezpečení a
utajení obsahu jsou na dostatečné úrovni.
V jedné věci prohlížeč i ostatní součásti balíku za konkurentem od Microsoftu
bohužel notně zaostávají, a tím je rychlost samotné aplikace. Spuštěné
renderovací jádro a uživatelské rozhraní konzumují nemalé množství systémových
prostředků hostitelského počítače. To platí pro platformu Windows mnohem více
než pro Linux a jen z pohledu srovnávání s Internet Explorerem. Ten je totiž do
Windows mnohem více integrován, a to mu umožňuje pracovat rychleji než Mozilla.
Celkově se ale dá říct, že kvalita zpracování a zobrazování stránek je v
Mozille na velmi vysoké úrovni.
Se samotným prohlížením stránek souvisí funkce správy stahování souborů a
cookies. Mozilla je vybavena komponentou downloadu manageru. V jeho okně se
objevují všechny soubory, které prohlížeč stahuje z FTP nebo http serverů a jež
nejsou součástí stránek. Manager umožňuje tyto soubory otevírat, najít v
Průzkumníku (Windows), ukazuje rychlost stahování i velikost již hotové části.
Bohužel zde jeho možnosti končí, a tak jej část uživatelské obce označuje za
funkci vedlejší a trochu rozpačitou.
Mnohem zajímavější součástkou prohlížeče Mozilly je manažer zapamatovávaní
hesel a obsahu formulářů. Hesla je možné jednotlivě i najednou odebírat a
především, zobrazovat jejich seznam. Je také možné definovat servery, na nichž
k automatickému zapamatování nebo doplňování nikdy nedojde. Analogický postup
nabízí Mozilla i v případě cookies.
Není možné se nezmínit o jedné funkci, která je přinejmenším částí uživatelů
mimořádně vítána. Je jí možnost v nastavení prohlížeče zakázat stránkám
otevírat další plochy (taby), nebo dokonce instance prohlížeče. Servery,
jejichž obsah se za normálních okolností několik sekund po otevření ztrácí v
moři dalších oken plných nevyžádané reklamy, tak lze zkrotit do poměrně dobře
čitelné a především snadně přehledné formy. Bohužel, v některých případech na
úkor jejich funkčnosti.
Nejen prohlížeč
Jak jsme řekli už na začátku, Mozilla je mnohem více než jen internetový
prohlížeč. Další základní součástí je e-mailový klient. Bez problémů zvládá
obsluhovat schránky, pracující na standardních protokolech. Je možné v něm
pracovat s více uživatelskými účty, ukládat zprávy do složek a aplikovat filtry
stejně, jako je to obvyklé v jiných e-mailových programech. Klient také
standardně zpracovává potvrzení o přečtení nebo nepřečtení zprávy. Bohužel, i
on trpí nedostatky zbytku Mozilly, poměrně značnou hardwarovou náročností,
pomalou odezvou a dokonce jistou těžkopádností (tu má ale celý balík přímo
zakletou ve jménu). Mozilla Mail vychází z poštovního klientu, který byl v
Netscape Communicatoru, ale dle subjektivních dojmů části uživatelů se mnohem
více snaží přiblížit ke konkurenčnímu programu Outlook Express. Pohříchu, OE se
všemi svými nedokonalostmi je stále ještě mnohem lepší aplikací pro off-line
manipulaci s elektronickou poštou.
Lépe než klient elektronické pošty dopadl při vývoji zabudovaný adresář. Je
jednoduchý, přehledný a docela rychlý, protože je vybaven bohatými možnostmi
exportu a importu dat z konkurenčních formátů. Také vyhledávání kontaktů v
případě, že máte list obsáhlejší, je docela svižné.
Zabudovaný editor webových stránek je odvozen od originálního Composeru z
Netscapu. Nabízí elementární možnosti formátování textu, vkládání
hypertextových odkazů, tabulek a obrázků. Hodí se pro rychlé vytváření
jednoduchých stránek, na práci se složitějšími projekty, obsahujícími větší
množství dokumentů nebo aktivní prvky, jsou zde jiné nástroje. Editor využijí
tvůrci malých a střídmých prezentací, nebo ti, kteří potřebují stránku rychle
vytvořit. Už z tohoto popisu vyplývá, že jej nepoužije ani zdaleka většina
současných nebo potenciálních uživatelů Mozilly.
Jinou, podstatně využitelnější součástí příslušenství, je kalendář. Trochu se
podobá aplikaci Microsoft Schedule, známé ze starých verzí systému Windows.
Pracuje s událostmi a úkoly, má několik režimů zobrazení. Podporuje standardní
formát iCalendar, jeho zřejmě nejužitečnější funkcí je možnost přihlásit se ke
sdílenému kalendáři. Ke každé události lze nastavit upozornění, URL adresu,
kterou je třeba v nastavený čas navštívit, a atribut o soukromnosti. I do něj
se jak je již zvykem promítnula jistá těžkopádnost, celkově se o něm však dá
říct, že je velmi hezký.
Kolekci doplňků k prohlížeči uzavírá klient systému IRC Internet Relay Chat.
Tento systém je i přes masivní nárůst chatů postavených na WWW rozhraní stále
velice populární, zřejmě nejpopulárnějším programem pro něj pod platformou
Windows je mIRC. Tomuto komplexnímu programu nesahá aplikace obsažená v Mozille
po pravdě řečeno ani po pás. Mnohem hůře se ovládá, nabízí základní funkce a
mnohem menší uživatelský komfort. Při jejím vývoji se zřejmě vycházelo z
předpokladu, že IRC má dnes již jen velmi vyhraněnou skupinu uživatelů. Pro
rychlou práci je uživatel Chatzilly!, jak se tento doplněk jmenuje, odkázán na
ruční zadávání příkazů IRC.
Doplňky celkově
Systém doplňků v Mozille je modulární. Například kalendář, který ve verzi 1.1
není standardní součástí, můžete stáhnout a nainstalovat zvlášť a plně
automaticky. Podobné je to i s vizuálními vzhledy. Celý balík je prošpikován
nástroji pro odlaďování, neustále se totiž vyvíjí. To na jednu stranu zvětšuje
jeho hardwarové nároky, na druhou ale umožňuje rychle nacházet chyby a také je
odlaďovat. Komunita vývojářů je, co se týče ošetřování bezpečnostních mezer,
přeci jen rychlejší než nadnárodní korporace.
Česky a čeština
I originální, anglická verze Mozilly velmi dobře podporuje český jazyk na
pasivní úrovni. Stránky se zobrazují korektně, národní diakritika příliš mnoho
problémů nenadělá. To je ale málo, jakákoliv aplikace je v našich podmínkách
plně použitelná až tehdy, kdy s ní dokáže pracovat i uživatel anglického jazyka
zcela neznalý. Donedávna existovaly dva projekty s cílem přeložit Mozillu do
našeho, slovanského jazyka. Jeden z nich (Mozilla.cz) však svou činnost
ukončil. Druhý ale funguje dále. Ztráta Mozilly.cz je však v každém případě
škodou.
Nejen Mozilla
Organizace Mozilla.org je si samozřejmě vědoma nedostatků svého prohlížeče, a
tak vznikají další pomocné projekty. Patří mezi ně Phoenix s plně modulárním
uživatelským rozhraním, nebo Chimera, prohlížeč založený na jádře Gecko a
určený pro počítače s operačním systémem Mac OS X. Tyto projekty představují
vedlejší větve vývoje Mozilly a nepronikly zatím tolik do veřejného povědomí.
Zda se tak někdy stane, je dnes velmi těžké odhadnout, možné to však
pochopitelně je.
Má to smysl?
Situace v oblasti internetových prohlížečů, respektive komunikačních balíků, je
dnes poměrně jasná. Trhu, dá-li se to tak nazvat, zcela dominuje Microsoft
Internet Explorer. Následuje docela známá Opera, zbytky z bývalé slávy Netscapu
(i jeho aktuální verze vychází z Gecka) a pár dalších prohlížečů vytvořených
převážně pro speciální účely nebo pod jednotlivé minoritní systémy. Jejich
příkladem může být třeba Conqueror pod KDE. Mozilla je na rozdíl od předchozích
vyjmenovaných konkurentů mohutný a jednolitý balík, existující pod různými
platformami. Jeho možnosti, velice detailní konfigurace a způsob vývoje z něj
technicky vzato dělají IE konkurenta. Není ale standardně instalována do
operačních systémů a to jí ubližuje. Příbuznost s Netscapem může působit
psychologicky, a to v kladném i záporném slova smyslu. Přesto se lze domnívat,
že Mozille patří jistá budoucnost, a její technické možnosti tuto domněnku jen
potvrzují.
Mozilla
dobrý uživatelský komfort
kvalitní zobrazování stránek
manažery stahování, hesel a cookies
zabudovaný jednoduchý editor stránek
otevřený zdrojový kód
hardwarová náročnost
horší e-mailový klient (to je ale spíše otázka vkusu)
nutnost stahování a instalace
Základní odkazy:
www.mozilla.org - Stránky organizace Mozilla a projektu
www.czilla.org - Stránky české lokalizace
www.mozilla.cz - Jiný, dnes již ukončený projekt české mutace Mozilly
Minimální konfigurace (Windows):
CPU 200 MHz (funkční i na 166), 64Mb RAM, podle verze a typu OS,
rozlišení 1 024 x 768 (Mozilla funguje stejně dobře na pevném, jako i na
vytáčeném připojení k internetu)
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU