AMD chystá překvapení pro Intel: Do boje vstupuje třetí hráč

AMD právě ohlásila plán prodeje licence na design svých high-endových serverových procesorů nově zformované čínské společnosti, čímž vytvoří úplně nového rivala pro dosud dominantní Intel.

Licence na procesor i technologii samotnou připadne společnosti jménem Thatic – Tianjin Haigung Advanced Technology Investment Co. Ltd., což je joint venture, tedy složenina vícero společností: Kromě AMD je členem konsorcium několika veřejných a soukromých čínských společností.

AMD dodá Thaticu veškerou technologii nutnou pro výrobu čipu, včetně CPU, řadičů a elektrických spojů. Thatic tak bude moci vytvářet další varianty x86 čipů pro různé typy serverů.

Většina počítačů a serverů je založená na x86 technologii, ale licencování čipů jiným společnostem je vzácné i v případě, že mateřská společnost je součástí joint venture, říká Jim McGregor, hlavní analytik v Tirias Research.

AMD je o mnoho menší než Intel, a licence jsou snadnou cestou, jak expandovat svoji technologickou základnu. Společnost, i se svými omezenými zdroji, tak bude generovat důležité finance prostřednictvím licenčních příjmů, pokračuje Mc Gregor.

AMD se snaží na maximum být rovnocenným soupeřem Intelu, a existuje slušná šance, že nakonec propůjčí licence i na své čipy pro osobní počítače, dodává McGregor.

Dohoda s THATICem je signál, že AMD hodlá monetizovat své bohaté portfolio intelektuálního vlastnictví, říká Patrick Moorhead, ředitel a hlavní analytik ve společnosti Moor Insights and Strategy.

„Očekával bych více dohod, jako je tato v oblastech, kam AMD se svými zdroji a platformami nemůže snadno proniknout. Očekával bych licenční dojednání nejen u jeho procesorů, ale také u technologie grafických karet,“ popsal Moorhead v emailu.

Dá se čekat, že Intel podobnou zprávu nepřijme zrovna s nadšením. Dlouho běžící bitva pouhých dvou konkurentů na poli x86 architektury náhle může očekávat dalšího hráče, který křehkou rovnováhu naruší – a to poškodí Intel, jako dominantního hráče, více, než AMD. Licencované čipy AMD by tak mohly zaplavit servery a v budoucnu možná i osobní počítače.

Intel sám se svých technologií prozatím drží pevně a nelicencoval je nikomu. Společnost si vše vyrábí sama, s obchodními či designovými partnerstvími se společnostmi jako RockChip v Číně. Žádnému ze svých partnerů ale své technologie nepropůjčil.

„Intel vám sice ukáže vnitřek, ale klíče ke svému králoství neprodá,“ popsal McGregor.

AMD pravděpodobně pronajme licence serverových čipů založených na nadcházející Zen architektuře. Zen je považován za nejlepší procesor firmy nejméně za poslední dekádu, s nárůstem výkonu až o špičkových 40 %. AMD doufá, že Zen se stane jeho černým koněm proti Intelu – vkládá do něj mnoho svých nadějí.

AMD bude i nadále prodávat své serverové čipy. První Zen procesory budou v serverech již na začátku příštího roku.

Intel a AMD mají mezi sebou podepsanou x86 mezilicenční dohodu, AMD však věří, že prodejem licencí Thaticu dohodu neporušuje.

O svém podílu v Thaticu AMD mlčí, ale peníze do něj nevkládá. Jedinou investicí AMD tak bude intelektuální vlastnictví; Za to očekává celkový obrat ve výši 293 milionů dolarů. Obchodní strategie Thaticu bude v praxi řídit Čínská akademie věd, což je národní výzkumný institut.

Postup AMD je v tomto případě velmi podobný tomu, jaký má ARM, která své čipy taktéž licencuje mnoha společnostem. ARM procesory se užívají v chytrých telefonech i od takových gigantů, jakými jsou Apple nebo Samsung.

Hrátky s licencemi však nemusí vždy vyjít. NVidia například nenalezla žádného zájemce pro svou architekturu grafických karet Kepler.

Dříve bylo AMD podstatnou hrozbou pro Intel v oblastu serverových čipů, ale své možnosti promrhalo několika špatnými rozhodnutími, jako byla silně kritizovaná Bulldozer architektura. AMD v roce 2012 zakoupilo mikroserverovou firmu SeaMicro za 334 milionů dolarů, ale minulý rok s ní opustilo trh.

Licenční ujednání a joint venture ale může mít i jiný, zcela prozaický důvod. AMD to poskytne přímý vstup do stále rostoucího Čínského trhu. Společnosti jako Baidu, Tencent nebo Alibaba, některé známé i v České republice, budují obrovská datacentra, podobně jako Google nebo Facebook ve Spojených státech. A dokonce věnují více prostředků než oni potenciálně výdělečným oblastem, jako je strojové učení.

Vstup AMD na trh také zintenzivní čínský konkurenční boj, alespoň u serverů. IBM se již začalo angažovat u čínských společností se svou Power architekturou a Qualcomm řádí se svým 24jádrovým ARM serverovým procesorem.

Joint venture mimo jiné dá přístup k x86 designům také čínské vládě, která po nich touží již delší dobu, říká McGregor. Číná sama hodlá v budoucnu vyrábět procesory ve velkém, a místní firmy již mají přístup k významným architekturám jako Power, ARM nebo MIPS.

Ale AMD nemá ani zdaleka vyhráno, budování vztahů s čínskou vládou zabere čas. Intel má i v tomto ohledu náskok, neboť ten v Číně velmi silně investoval již dříve.