Americká vláda naleje do Intelu desítky miliard dolarů

Podle listu Financial Times je Intel před uzavřením dohody s americkou vládou o financování ve výši 8,5 miliardy dolarů v rámci tzv. CHIPS and Science Act, zákona, který je součástí snahy o podporu domácí výroby polovodičů v podmínkách rostoucí globální konkurence.

Dohoda, o níž se vyjednává už několik měsíců, by představovala dosud největší dotační balíček poskytnutý v rámci zákona, jehož cílem je snížit závislost USA na zahraniční výrobě čipů a posílit národní dodavatelský řetězec.

Podle zprávy by dohoda mohla být uzavřena do konce roku, neboť jednání jsou „v pokročilé fázi“. Zaručeno to však není a žádost o komentář ze strany Intelu zůstala bez odpovědi.

V březnu 2024 podepsaly Bidenova administrativa a Intel předběžné memorandum o podmínkách pro financování ve výši 8,5 miliardy dolarů.

Tento podpůrný balíček je součástí většího závazku společnosti Intel investovat víc než 100 miliard dolarů do rozšíření své výrobní základny v USA, včetně výstavby nových továren na výrobu čipů v Arizoně, Ohiu, Oregonu a Novém Mexiku.

Přečtěte si také:

Evropští výrobci polovodičů apelují na větší podporu a změnu zákonů

Součástí dohody jsou také další půjčky ve výši až 11 miliard dolarů od americké vlády, které pravděpodobně pomohou Intelu zaujmout pozici rozhodujícího hráče v éře polovodičových technologií založených na umělé inteligenci.

Financování přichází v pro Intel klíčové době, kdy se potýká s finančními problémy plynoucími z masivních mnohamiliardových investic do rozšíření výroby. Vzhledem k neuspokojivým příjmům v oblasti výroby počítačových a serverových čipů Intel snížil náklady a pozastavil některé projekty, včetně významné iniciativy v Německu.

O investice v Intelu se navíc nedávno zajímaly společnosti Qualcomm a Apollo Global Management.

Širší dopad

Financování je považováno za strategický krok Bidenovy administrativy, jehož cílem je snížit závislost na zahraničních dodavatelských řetězcích polovodičů.

„Intel má pro USA strategický význam, jelikož je jedinou velkou společností vyrábějící polovodiče se sídlem v USA,“ uvedl Pareekh Jain, generální ředitel společnosti Pareekh Consulting.

„Většina ostatních předních výrobců polovodičů sídlí na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Udržení výroby polovodičů v USA tak má zásadní význam pro národní bezpečnost i strategické zájmy.“

Podpora Intelu ze strany americké vlády podtrhuje význam zachování vedoucího postavení USA v oblasti polovodičových technologií. Jeho úspěch je klíčový nejen pro firmu samotnou, ale i pro širší americký polovodičový ekosystém.

Vzhledem k tomu, že umělá inteligence bude v budoucnu hnací silou poptávky po pokročilých čipech, budou výrobní kapacity a technologické inovace Intelu hrát klíčovou roli při udržení konkurenceschopnosti USA na světovém trhu.

„Tato dohoda představuje jednu z největších investic do výroby polovodičů v USA, která vytvoří více než 30 000 dobře placených pracovních míst a podnítí příští generaci inovací,“ uvedla v březnu americká ministryně obchodu Gina Raimondová.

CHIPS Act vyčlenil 39 miliard dolarů přímých vládních finančních prostředků na podporu domácí výroby, přičemž Intel získal největší individuální částku. Mezi další příjemce těchto finančních prostředků patří společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) a Samsung, které rovněž rozšiřují své aktivity v USA.

Ambiciózní plány

Přestože dohoda nabízí záchranné lano, nedávné problémy Intelu přitahují pozornost. Navzdory ambiciózním plánům se společnosti zatím nepodařilo plně zužitkovat své investice.

Velké výdaje na výrobu nebyly doprovázeny dostatečným růstem tržeb, zejména v oblasti výroby počítačových a serverových čipů. To vedlo ke spekulacím, že by Intel mohl potenciálně prodat části svého podnikání, včetně části výrobní.

Přečtěte si také:

Americká vláda nastavila podmínky pro pobídky cílící na výrobce polovodičů

Konkurenční výrobce čipů Qualcomm zkoumal možnost koupě podílu v Intelu, zatímco soukromá investiční společnost Apollo Global Management údajně projevila zájem o investici ve výši 5 miliard dolarů. 

Tyto snahy vyvolaly obavy z možných antimonopolních problémů vzhledem k tomu, že Qualcomm i Intel působí ve vysoce konsolidovaném odvětví.

Probíhající jednání o financování mezi společností Intel a vládou USA by mohla být jakoukoli významnou restrukturalizací nebo převzetím společnosti narušena.

Hlavním cílem zákona CHIPS je zajistit, aby společnost Intel zůstala základním kamenem výroby polovodičů v USA, a podpora vlády je považována za vyjádření důvěry v její dlouhodobou strategii.

Proto se zdá, že je v nejlepším zájmu americké vlády podpořit Intel v případě jakýchkoli finančních potíží a zajistit tak pokračování investic do domácí výroby polovodičů, zdůraznil Jain.

„I když Intel projde restrukturalizací nebo bude převzat, je pravděpodobné, že jako potenciální nabyvatelé budou zvažovány pouze firmy se sídlem v USA, aby se chránily národní zájmy.“