Mezi 39 nejvýše hodnocenými školami je to stále 27, tedy jasná většina. Stejně tak se chovají tři největší poskytovatelé on-line výuky. Philip Guo z ACM uvádí, že nárůst popularity Pythonu je záležitostí až posledních několika let, v uplynulém desetiletí se jako úvodní programovací jazyk učila především Java. Nelze ovšem říct, že zájem o ni by klesal, řada univerzit však Javu přesunula až do pokročilejších kurzů programování. Lze říci, že ti, kdo nestudují přímo computer science, ale jiné obory přírodních/technických věd, se už často k Javě nedostanou a absolvují pouze úvodní kurz s Pythonem.
Guo sám neskrývá z výsledků radost, sám se pokládá za nadšence do Pythonu a vyvinul pro jeho výuku i vlastní nástroj Online Python Tutor.
Jako příčina tohoto trendu se uvádí především to, že Python má jednodušší syntaxi než Java nebo C++, takže začátečníci mohou začít rychleji vytvářet vlastní programy. Druhým faktorem je, že Python se hodně používá v průmyslu, např. pro analýzu finančních dat; Java je naproti tomu spíše prostředím pro vývoj samotných IT aplikací než pro práci v jiných oborech.
Mezi jazyky a prostředími populárními v americkém univerzitním prostředí se objevily ještě C/C++ a Matlab, který používají vědci i inženýři. Klesá popularita funkcionálního programování/jazyka Scheme (funkcionální programování je primárně odvozené od lambda-kalkulu). Některé katedry počítačových věd patří k zastáncům těchto metod, nicméně např. MIT nebo University of California v Berkeley již přešly od funkcionálních jazyků na Python. Jako argument slouží právě to, že funkcionální jazyky se dnes v komerčním prostředí prakticky nepoužívají.