Zpráva Nově vznikající technologie ve veřejných službách (Emerging Technologies in Public Service) zkoumá zavádění nově vznikajících technologií ve státních úřadech, které mají přímou interakcí s občany nebo které mají největší odpovědnost za služby občanům. Mezi ně patří například zdravotnické a sociální služby, policie a justice, daňové úřady, pohraniční služba, či důchodové a sociální zabezpečení.
Tyto technologie zahrnují pokročilé analýzy, prediktivní modelování, internet věcí, inteligentní automatizaci, analýzu videa, analýzu biometrických a jiných identifikačních znaků, strojové učení a porozumění počítačů přirozenému jazyku.
Na názory se Accenture ptala lidí v Evropě, severní Americe a Tichomoří. Velmi kladně je zapojování nových technologií vnímáno zejména daňovými úřady (84 %) a správou sociálního zabezpečení (76 %). Kladou důraz zejména na snižování rizika a zlepšování prevence podvodů díky zavádění analytických a biometrických technologií. Velké výhody při zapojení nových technologií očekávají také zástupci pohraniční stráže (68 %).
Výsledky průzkumu též ukazují, že 71 % respondentů v současné době nasazuje pokročilé analýzy a řešení prediktivního modelování. Odvětví, která uvádějí nejvyšší úroveň zavádění řešení datových analýz, jsou daňové a sociální služby (81 % a 80 %), dále pohraniční služba (74 %) a úřady zajištující veřejnou bezpečnost (62 %).
Více než dvě třetiny (69 %) všech respondentů řekly, že zavádějí nebo uvažují o zavádění biometrických technologií. Je zajímavé, že i když téměř dvě třetiny (62 %) respondentů uvedly, že jsou obeznámeny s analýzami videa, méně než jedna třetina (28 %) uvedla, že jejich úřady tato řešení zavádějí.
Sektor, který zaznamenal nejvyšší procento přijetí biometrických technologií, je veřejná bezpečnost (51 %). Následují respondenti z penzijních úřadů a úřadů sociálního zabezpečení (48 %) a pohraniční úřady (36 %). Studie ukazuje, že biometrická řešení jsou vysoce poptávaná a široce užívaná; nejčastěji se zavádějí e-pasy a rozpoznávání oční duhovky. To dokazuje i to, že téměř dvě třetiny (65 %) respondentů průzkumu uvedly, že zkoušejí, zavádějí nebo provádějí výzkum biometrických analýz a analýz identity.
„Bezpečnostní řešení na bázi biometrie působící v kombinaci s analytickými technologiemi nabízejí vládním úřadům účinné a dříve nedostupné možnosti identifikace a ověřování v reálném čase a posilují jak bezpečnost, tak pochopení údajů,“ řekl Ger Daly, který v Accenture vede oddělení zaměřené na sektor obrany a veřejné bezpečnosti. „To umožňuje poskytovat novou úroveň služeb a formuje vládní služby zaměřené na občana, ne na instituci.“
Postřehy z jednotlivých zemí
- Otázky bezpečnosti dat a ochrany osobních údajů byly vyhodnoceny jako největší výzvy ve všech devíti dotazovaných zemích. U respondentů z Velké Británie a Německa bylo nejméně časté, že by zde byly obavy o ochranu a bezpečnost osobních údajů (14 % a 15 %).
- Respondenti v Austrálii a Singapuru nejčastěji zavádějí biometrické technologie (68 % v obou zemích), zatímco země s nejnižší mírou přijetí je Finsko (22 %).
- Respondenti z USA nejčastěji uváděli, že zavádění biometrie by mohlo snížit riziko a zlepšit bezpečnost dat a soukromí (51 %), oproti respondentům z Japonska, u kterých je nejméně pravděpodobné, že budou zastávat tento názor (12 %).
- Respondenti z Austrálie (48 %) a Francie (45 %) nejvíce uváděli, že zavádění datové analýzy by mohlo snížit riziko a zlepšit bezpečnost dat. V USA zastávali tento názor nejméně, a to pouze ve 2 %.
- Respondenti v Japonsku více než v jakékoliv jiné zemi používají videoanalýzy (43 %), zatímco respondenti z Německa byli ti, kteří přijímají tuto technologii nejméně (18 %).
- Úřady v Austrálii a Singapuru zavádějí biometrii a technologie analýzy identity nejvíce, a to z 68 %, následuje Japonsko (57 %), Francie (42 %) a Velká Británie (34 %).