Posun doprava – ANO, posun doprava – NE. Známý mechanismus seznamovací aplikace Tinder se vědci z Univerzity v Cardiffu snaží aplikovat v neurologii. S pomocí dobrovolníků posuzují kvalitu lékařských snímků, na jejichž základě analyzují onemocnění jako je například demence. Tisíce skenů jsou schopni roztřídit během relativně krátké doby.
„Lidské oko je ohromně citlivé na drobné odchylky ve velikosti, tvaru, barvě či vzhledu, proto jsme chtěli do výzkumu zapojit veřejnost,“ říká Dr. Judith Harrisonová. „S vědomím, že spousta lidí na denní bázi prohlíží množství fotek, například v seznamovacích aplikacích, napadlo nás, jestli bychom na podobném principu nedokázali třídit skeny mozku.“
Vědci zabývající se nemocemi jako je Alzheimerova choroba či schizofrenie pracují se speciálními snímky, často s magnetickou rezonancí, na jejichž základě se snaží zjistit, k čemu v mozku pacientů dochází. Takové snímky dokáží zachytit pohyby nervových signálů a ukázat, které části mozku pracují a jak, a které už nikoliv. Rozsah těchto studií však závisí na desítkách tisíc skenů, z nichž však ne všechny jsou dostatečně kvalitní.
Tak jako se nám při běžném focení můžou roztřást ruce, také pacienti se můžou při skenování pohnout v nevhodnou dobu a výsledek je stejný – snímek, který k ničemu není. Jelikož však jsou skeny mozku nesmírně komplexní, posoudit, zda snímek je využitelný či nikoliv, může i odborníkovi zabrat hodiny času. A právě v tento moment nachází využití nová aplikace vyvinutá pracovníky Cardiffské Univerzity a vývojáři Národní softwarové akademie (National Software Academy).
Projekt Neuroswipe, jak se jmenuje, uživatele učí rychle odlišit kvalitní sken od nekvalitního, s jednoduchým využitím mechaniky posunu (swipem) doprava či doleva. Činí tak s pomocí skutečných skenů pacientů trpících Alzheimerovou chorobou, přičemž uživatelé se musí soustředit na svazky nervových vláken tvořících tzv. fornix, o němž se má za to, že má stěžejní funkci při vytváření nových vzpomínek. Aplikace uživatele učí rozpoznat, zda má fornix na snímcích správný tvar.
„Třídící proces fotografií byl v posledních letech značně zautomatizován, ovšem vytrénovat umělou inteligenci k rozpoznání nekvalitních skenů je náročné,“ vysvětluje doktorka Harrisonová, proč se se svým týmem rozhodla zapojit veřejnost. „Chceme zjistit, zdá nám lidé nedokážou pomoct vytřídit některé snímky, které nebyly vyhodnoceny správně. Sami se tak můžou stát vědci z pohodlí domova. A co je důležité, taky nás zajímá, zda jim to bude připadat zajímavé a něco se při tom sami naučí.“
Aplikace je stále v rané fázi vývoje, univerzita však apeluje na veřejnost, aby se do něj také zapojila. Učinit tak lze na webu neuroswipe.org.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU