Nejnovější iPhone by měl dominovat výkonem, ale i dosud nevídaným vybavením, jako je například kamerový systém TrueDepth. Jeho součástí je projektor a kamera fungující společně obdobně jako systém Kinect pro Xbox a umožňující například zabezpečení telefonu na základě rekognice obličeje nebo s pomocí funkce Animoji vytváření avatarů kopírujících momentální výraz uživatele. O schopnosti rozeznat emoce přitom můžeme hovořit jako o revoluční.
Stačí si jen představit možnosti využití systému pro rekognici tváří a výrazů ve spojení ARKitem, vývojářským nástrojem pro rozšířenou realitu, navíc schopným zachytit a převést do dat také hlas. Každou milisekundu výrazu tak bude možno převést do datového formátu a na základě analýzy těchto dat určit náladu uživatele, jeho psychické rozpoložení či předpovědět jeho reakce. V této souvislosti se hodí připomenout i fakt, že Apple loni koupil společnost Emotient, zodpovědnou za vývoj AI technologie schopné zachycovat lidské emoce na základě výrazu ve tváři. Propojení obou těchto technologií může výrazně zdokonalit virtuální asistentku Siri a vylepšit sociální prožitek z aplikací pro rozšířenou realitu.
Apple přitom není jediný, kdo se snaží dělat technologické pokroky v oblasti analýzy lidských emocí. Stačí vzpomenout rozšíření „Líbí“ tlačítka na Facebooku na další reakce (od „Super“, přes „Paráda“ až po „To mě štve“), Google pro změnu zaznamenává veškeré chování ve svém vyhledávači, aby dokázal vyhodnotit, jaké výsledky jsou pro uživatele relevantní a užitečné, Amazon obdobně sleduje chování svých zákazníků, atd. Závěry takových sledování a průzkumů pak pomáhají činit obchodní rozhodnutí, ale užitek pro ně nacházejí i ve vládách nebo akademickém prostředí.
Všechny by je však mohla zastínit právě nová technologie od Applu, ať už bude zabudovaná do smartphonů, notebooků nebo třeba automobilů. Místo sledování a dotazování na to, jak se lidé cítí, a vyvozování obecných závěrů, přímá detekce emocí bude moct cílit na každého jednotlivého uživatele a následně reagovat zcela individuálně. K ještě konkrétnějším výsledkům pak může přispět umělá inteligence schopná analyzovat ať už psané slovo či mluvený projev (výběr slov, intonaci, ad.).
Množství patentů Facebooku, ale i jeho obchodní strategie, předznamenávají to, čemu odborníci někdy říkají „post-Like svět“, tedy takový, ve kterém Facebook nepřetržitě monitoruje miliardy svých uživatelů a to, jak reagují na každé slovo, které přečtou nebo napíšou, na každý obrázek, který si prohlédnou a každé video, které přehrají. A není pochyb, že automatická detekce nálady v budoucnu nahradí současný „systém Lajků a reakcí“. Ten má totiž dva zásadní mínusy. Zaprvé, většina lidí nechává příspěvky většinou bez reakce, a za druhé, když už reaguje, jelikož to je vědomé a veřejné, jde více o předvedení se než skutečný odraz toho, jak se uživatel cítí. A takový přístup facebookovským algoritmům až tolik nepomáhá. Alespoň ne ve srovnání s detekcí emocí na základě výrazu ve tváři, který Facebooku řekne, jak v konkrétní moment vnímáte konkrétní příspěvek. Hodnota takových dat by byla pro inzerenty nepředstavitelná!
Detekce emocí na základě výrazu ve tváří má přitom ještě jednu velkou výhodu. Zatímco dnes se inzerenti a marketingové společnosti snaží těžit z informací o tom, kdo jsme, kde se nacházíme, co tam děláme a koho známe, což jsou informace, které vesměs neradi sdílíme, systémy na analýzu emocí se (alespoň zatím) jeví jako méně narušující naše soukromí. Protože zatímco současný sběr dat působí tak, že bere, bez toho, aby dával, (nejen) telefony budoucnosti budou daleko „lidštější“ a schopné svého druhu empatie. Evidentně tak máme nakročeno k budoucnosti a technologiím, postaveným na emocích.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU