X neznamená pouze změnu zažitých zvyklostí, může to být rovněž silný impuls pro
úplnou záplavu inovací jak hardwaru, tak softwaru.
Bude to opět velmi zajímavé. Nový rok chce firma Apple přivítat celou paletou
nových počítačů, ve kterých budou tepat rychlejší až gigahertzové procesory a
budou mít vylepšenou sběrnicovou architekturu. Je ohlášena konečná verze nového
operačního systému Mac OS X (US). Toto jsou jen některé vrcholy tohoto roku,
který dozajista ještě přinese plno překvapení. Překvapení jsou nejen očekávána,
ale i nutná. Zvláště poté, kdy pár dní před koncem účetního roku (konec září)
vystřídalo téměř bujaré veselí z výsledků kruté probuzení, kdy se během jednoho
dne stalo to, co Wall Street ještě nezažil akcie firmy se snížily na polovinu.
TOP 1: Nové Macy
Již dobré dva roky je v prodeji Power Mac G4, a od té doby nebyl prakticky
změněn. Snahou bude zrychlit procesory a architekturu základní desky. Zatímco
za "desku" je odpovědná firma Apple, zavedení rychlejších procesorů na trh je v
rukou firem IBM a Motorola. Řečeno jinými slovy, možnost Applu vyrábět
konkurenceschopné produkty závisí také na možnostech a vůli IBM a Motoroly, zda
ty budou s to dodávat dostatečné množství takových procesorů, které budou co do
poměru cena/výkon plně srovnatelné s výrobky jejich hlavních konkurentů jako je
Intel a ostatní výrobci procesorů pro platformu Windows. Apple ostatně činí oba
výrobce procesorů plně odpovědné za to, že jejich neschopnost dodávat rychlejší
procesory negativně ovlivnila výsledky minulého roku. Přese všechno byl Apple
informován, že začátkem roku 2001 bude mít k dispozici dostatečné množství
rychlých procesorů. Jedno je jasné: procesory rozhodnou o "přežití"; bude-li
jich dostatek může to být velmi úspěšný rok, nedočká-li se jich Apple bude
situace na macovském trhu patrně pochmurná.
TOP 2: MAC OS X
Apple s velkými nadějemi sází na nový macovský operační systém, jehož konečná
verze byla Stevem Jobsem ohlášena na den 24. března 2001. Nejen že má přivést
Stevu Jobsovi některé počítačové prodejce zpět, nový systém má dokonce dát trhu
nový impuls hlavně u prodeje v oblasti High-End. Přesto číhá na Apple ještě
jedno riziko jsou to pozdní dodávky nebo slabá vůle vývojářů hardwaru a
softwaru nový Mac OS podpořit a přizpůsobit mu své vlastní produkty. To by
mohlo ovlivnit prodej velmi negativně. Toto vše silně tlačí Apple k tomu, aby
byl Mac OS X úspěšný. Nemůže si dovolit výraznější zpoždění nebo protahující se
dodávky "třetích" výrobců. Vypadá to, jako by výrobce Maců vsadil vše na jednu
kartu. U Applů si plně uvědomují svoji odpovědnost a důležitost tohoto tématu.
Proto plánují v době startu tohoto nového systému celou řadu akcí a obzvláště
se svými partnery chtějí zkusit získat pro něj u profesionálních uživatelů na
macovském trhu dobrý ohlas.
BUDOUCNOST Mac OS
Skutečně napínavý bude rok 2001 pro macovské přátele experimentů. Mac OS X
znamená totiž nejsilnější zlom na macovském trhu vůbec. Od uvedení prvních
počítačů Apple a prvního Mac OS v roce 1984 představuje nejdůležitější změnu v
dějinách firmy. Když vše půjde podle plánu, budeme se moci již v březnu
seznámit 2001 s definitivní verzí.
Pro zavedení Mac OS X je potřeba počítat s určitým "přechodovým" obdobím. Jistě
se vyplatí zakoupit systém s předstihem a sbírat zkušenosti pomaleji, bez
časového presu. Oproti Mac OS 9 představuje radikální řez. Mac OS X nabízí
větší stabilitu a lepší využití dvojitých procesorů, vyžaduje ale určitý čas na
zapracování. Změnou neprošlo pouze uživatelské prostředí, ale hlavně jeho
struktura, která jistě bude pro uživatele Mac OS 9 nezvyklá.
Pro nový systém je sice možno používat programy chodící s Mac OS 9, o to se
starají prostředí Carbon a Cocoa. Avšak programy, které jsou napsány více s
ohledem na příslušný hardware, se mohou postarat o určité problémy.
CO BUDE S MAC OS 9?
Je třeba říci, že ten, kdo nebude mít chuť ani potřebu přejít na Mac OS X,
nebude k tomu nijak nucen. I když dosud Apple toho o budoucnosti Mac OS 9 moc
neřekl, bude tento "tradiční" systém vyvíjet i nadále. Již nyní pracují týmy
vývojářů na příštím updatu verze 9.1. Tento systém je nyní již na americkém
trhu. Vždyť Mac OS 9 zaujímá své ne nepodstatné místo a zůstane jistě nějaký
čas pod odznačením "Classic". Není jasné, jak dlouho bude Apple oba systémy
nabízet vedle sebe. Co bude s uživateli, kteří na Mac OS X vůbec nechtějí
přejít? I když bude Apple provozovat oba dva systémy paralelně, v ten okamžik,
kdy bude v Mac-společenství dostatek aplikací, bude proveden razantní krok k
systému Mac OS X. Poté budou mít uživatelé možnost si koupit doplněk pro Mac OS
X, který umožní si nainstalovat pro ně "dosud běžné" Mac OS prostředí. Kdo se
chce Mac OS X zříci a vsadí na hlavně v oblasti USB vylepšený Mac OS 9, může
spustit v ovládacích panelech "Systémový disk", který najde na CD Mac OS X,
jehož pomocí aktivuje Mac OS 9 jako startovací systém. Po restartu nebo novém
spuštění se pak uživatel opět ocitne v obvyklém Mac OS 9 prostředí, ve kterém
by také měly fungovat všechny hardwarově vhodné aplikace. Lze s jistotou říci,
že tento rok bude Apple nabízet kombinaci systému Mac OS X a dosavadních
operačních systémů, s tím, aby přenechal volbu na uživateli.
CO NABÍZÍ Mac OS X?
Finální verze Mac OS X se od své beta-verze liší v několika podstatných
oblastech. Apple zapracoval převážně na zrychlení systému, ovladačích a
jednotlivých částech systému. Zcela nové jsou tiskové ovladače a funkce tisku,
které již konečně v plném rozsahu podporují USB tiskárny. V této konečné verzi
lze doplňovat nebo zase mazat PPD popisy tiskáren podle chuti a nálady. Apple
chce však zrovna tak "zgruntu" přepracovat také ostatní hardwarové ovladače a
modemové skripty. Především v oblasti rozhraní USB a FireWire chce Mac OS X
nabídnou komfort a kompatibilitu, na které jsou uživatelé Mac OS 9 zvyklí.
Applem určená FireWire a USB zařízení získají u konečné verze systému něco na
rychlosti.
Java 2 se prostřednictvím Mac OS X včlenila do Maců a svým funkčním rozsahem
odpovídá sunovské strategii (JDK = Java Development Kit) Java 2 SE. Pro
uživatele Maců to představuje, že se Mac v budoucnu bez problémů a především
rychle vyrovná s většinou on-line bankovních aplikací.
Pro oblast videostřihu a hudby se také objevilo něco nového: s Mac OS X
přepracuje Apple své nejdůležitější aplikace jako Final Cut Pro a iMovie. K
tomu avšak potřebuje systém časovací funkce, které umožní zpracování audioa
videodat v reálném čase.
KOSMETICKÉ ZMĚNY
K výše uvedeným změnám provedl Apple v systému Mac OS X stovky dalších a přidal
i několik novinek, které mají především usnadnit dosavadním uživatelům Mac OS 9
přechod. Například nabízí program "systémová nastavení" a mnohem více možností
než aktuální beta-verze. Výrobce Maců myslel i na maličkosti typu "Hotspots"
pro šetřič obrazovky.
Doufejme jen, že Apple nezapomene v novém systému na typicky macovská hlášení,
jako je například varování před vysypáním koše. Také by měly být vyladěny
drobné neuhlazenosti, které se představují v beta-verzi v podobě až moc
přesného "kliknutí" na ikonu v Docku, nebo ve Finderu opomenutím možnosti změny
velikosti okna.
SHRNUTÍ
Příchodem Mac OS X na trh nastane nový věk nejen pro uživatele, nýbrž i pro
Apple, "třetí" výrobce a vydavatele computerových časopisů. K tomu, aby byl Mac
OS X v roce 2001 úspěšný, musí se Apple starat o to, aby nový systém zůstal
věren macovským principům: totiž jednoduchosti ovládání, flexibilitě a
pokrokovosti.
Počítačové procesory
Aktuální paleta výrobků Apple byla sice v roce 2000 stále oživována, základní
kostra však nebyla změněna. To vedlo k tomu, že sběrnicová architektura nemohla
držet krok s aktuálními, s Windows kompatibilními PC z oblasti profi. Nastal
nejvyšší čas představit novou zcela přepracovanou nabídku: Macworld Expo v San
Francisku již částečně tento úkol splnil, byly zde představeny čtyři nové Power
Macy G4 a dva PowerBooky poprvé vybavené procesory G4. Nové tzv. "konzumní"
počítače jako iMac nebo iBook mají být podle slibu "Apple bosse" představeny v
měsíci únoru 2001 na Macworld Expo v Tokiu.
GIGAHERtZ TEPRVE KONCEM 2001
Počátkem roku nebude moci Steve Jobs vyčarovat z klobouku žádný gigahertzový
počítač v San Francisku byly v nových G4 představeny nové procesory 466, 533,
667 a 733 MHz. Na multiprocesorových Macích bude Apple lpět i nadále. Ve
spojení se systémem Mac OS X je také smysluplné, aby nový operační systém
podporoval symetrický multiprocesing. Jak to vše bude v budoucnu vypadat,
závisí na vývoji applovského dodavatele Motoroly. Vedle G4 má Motorola aktuálně
"v práci" takzvanou G4+, která má v procesoru integrovanou 256 KB velkou
level-2-cache. Ačkoliv může tento procesor pracovat pouze na 400 až 500 MHz,
měl by být rychlejší než procesory pro PC s taktovací frekvencí 700 MHz.
Ještě déle trvá vývoj procesoru G4e, který za použití SOI technologie (Silicon
On Insulator) dokáže být při stejné taktovací frekvenci rychlejší o 22 procent
než procesor G4 a má o 30 procent menší spotřebu energie. Tento procesor by
podle údajů měl pracovat až na 1,5 GHz. Zatím není známo, zda bude již tento
rok zralý pro trh. Další zlepšení početního výkonu má u Maců dosáhnout G5
procesor, který bude pracovat s frekvencí až 2 GHz. Podle slov mluvčího
Motoroly Paula Clarka by tento procesor měl být softwarově programovatelný, a
díky tomu by se měl dát snadno optimalizovat. Je předpoklad, že první procesor
G5 by měl v Macích tepat nejdříve v roce 2002.
Ve hře zůstává nadále i IBM se svým procesorem G3, jenž se stará o svižné tempo
v oblasti Maců pro "začátečníky" a přenosných počítačů. Pod kódovým označením
Power 4 vyvíjí IBM zcela nový procesor, který vychází z technologie Power-PC G4
a měl by konkurovat Motorole. Cílem je rozšířit spolupráci mezi pamětí, cache a
jádrem procesoru. Toto je právě slabina aktuálních procesorů G4. Také IBM sází
na technologii SOI a zkouší použít tři 500 KB veliké level-2-cache paměti v
procesoru. Procesor by měl být rychlý do 1 GHz, a teoreticky by mohl dosáhnout
magické hranice 1,5 GHz. Se 170 miliony tranzistorů chce IBM převzít roli
"předjezdce" ve hře "kdo má nejvíc tranzistorů?". Aktuální procesor G4 to
dotáhl na 6,5 milionu. Kdy má tento procesor spatřit světlo světa, není rovněž
známo.
NOVÁ ZÁKLADNÍ DESKA
Vyšší rychlost počítače závisí také na jiných částech, není to pouze věc jeho
procesoru. Apple si pro nejbližší budoucnost ponechá design základní desky
(UMA, Unified Mainboard Architecture), přizpůsobí ho ale aktuální technologii.
U nových G4 se již objevila deska se 133MHz sběrnicí, u které je použit výhodný
DDR paměťový modul. U tohoto RAM-modulu slouží k přenosu dat dva taktovací
kanály, namísto dosud jediného tím se zvýšila efektivní rychlost přenosu na 266
MHz (DDR není zkratkou pro bývalý stát dělníků a rolníků, ale pro "Double Data
Rate"). Tyto moduly jsou nejen výrobně výhodné, ale odpadají zde také poplatky
za licence. Přibližně dvakrát dráže vyjdou paměťové moduly technologie Rambus,
která se však postará o rychlejší 800MHz datový tok mezi pracovní pamětí a
procesorem. Vedle podstatně vyšších výrobních nákladů oproti DDR-pamětí se
musejí také připočítat licenční poplatky za použití technologie Rambus. Na
podobné bázi jako u DDR-technologii Apple zvýšil také rychlost u grafického
rozhraní: namísto dosavadního AGP 2x (Advanced Graphic Port) byl Applem nasazen
standard AGP 4x. Tato technologie používá k přenosu dat jak stoupající, tak i
klesající kanál (AGP 2x používá pouze kanál klesající) a tím dosahuje fyzikálně
133MHz rychlosti sběrnice, tj. skutečné rychlosti 266 MHz. Společně s rychlejší
grafickou kartou bude možné i další zvýšení výkonu: kromě Power Macu G4 466
MHz, kde Apple ponechal ATI 128 Rage Pro, jsou ostatní nové G4 vybaveny kartou
Nvidia Geforce2 s videopamětí 32 MB, na přání může být zvolena rychlá ATI
Radeon karta. Rovněž PowerBooky by měly profitovat z ATI Rage Mobility 4M,
kterou ATI představila koncem října 2000 na nových PowerBoocích G4 je užita ATI
Rage Mobility 128.
U rozhraní se bude stěží něco měnit. Pro USB 2.0 nejsou, pokud je známo, žádná
periferní zařízení, a kromě toho mají Macy pro zařízení, po výkonu velmi
hladová, rozhraní FireWire. Ostatně rozhraní Ethernet by mohlo nyní být do
jednoho gigabitu dostatečně rychlé u všech modelů.
VČETNĚ CD VYPALOVAČKY
Stěží si dnes lze představit lépe vybavený počítač, který by se odvážil na trh
bez CD vypalovačky. Ačkoliv vsadil Apple s DVD na správného koně, mnoho
dnešních macovských uživatelů by upřednostnilo CD vypalovačku. Pomoc přichází
spolu s novými modely, které jsou vybaveny CD-RW mechanikou. V nejsilnějším
modelu G4 s 733 MHz je kombinovaná mechanika Pioneer, jež kromě CD dovede
zapisovat i na DVD média.
PŘEPRACOVANÁ PRODUKTOVÁ ŘADA
Model Cube přišel Apple příliš draho a je to hlavní příčina červených čísel, do
kterých se dostal v posledním kvartálu. Z tohoto důvodu chce Apple 22. února
2001 v Tokiu představit nové modely Cube, jež jsou co do ceny a vybavení ještě
atraktivnější. Tato výstava by měla být, na rozdíl od té v San Francisku,
věnována produkci pro domácnost, a měly by se vedle Cube objevit i přepracované
iMacy a iBooky.
Sítě/komunikace
Natahovat kabely již není moderní, lokální bezdrátové sítě čeká tento rok
poměrně velké rozšíření. Rovněž výrobci periferií zbrojí: již v tomto roce by
se měla na trhu objevit první inkoustová tiskárna HP, která se bude moci
oslovovat přes rozhraní Airport. Co se Airportu týče, sází Apple na daleko
nejrozšířenější standard pro bezdrátové sítě IEEE 802.11b. Již brzy bude moci
Apple zdvojnásobit rychlost Airportu, protože tento standard má být zvýšen na
20 megabitů za sekundu (Mb/s).
Jelikož začíná být na 2,4GHz frekvenčním pásmu trochu těsno, pracuje se již na
rozšířeném IEE-802 standardu, který využívá frekvenční pásmo 5 GHz. Tento
standard by měl prostorem přenášet data až 54 Mb/s, tudíž pětkrát rychleji, než
dnes Airport dokáže.
Pro domácí uživatele je řešení Aiport poněkud drahé, proto nabízí Home RF
odtučněnou verzi. Také tento bezdrátový standard přenáší data ve frekvenčním
pásmu 2,4 GHz, avšak jeho přenosová rychlost je maximálně 2 Mb/s.
LAN S GIGABITOVOU RYCHLOSTÍ
Vysoké přenosové rychlosti bezdrátových sítí jsou však většinou pouze
teoretickými hodnotami, neboť se v praxi dosahuje rychlostí výrazně
pomalejších. Bezdrátový přenos dat je náchylnější na poruchy než kabelová síť;
datové pakety přicházejí častěji neúplné, a v tomto případě musí vysílač data
poslat znovu. Z tohoto důvodu stávající kabelová LAN (Local Area Network) v
dohledné době nevymře. Proto Apple integroval do Power Maců G4 gigabitové
ethernetové rozhraní. Objevuje se také stále více odpovídajících karet k
dovybavení, kupříkladu Faralon. Tyto rychlé sítě budou v pracovních skupinách
stále populárnější i z důvodu cenové dostupnosti. Užití optických kabelů je
nutné pouze pro velké vzdálenosti do tří kilometrů, pro vzdálenost do 25 metrů
plně postačí kabel měděný.
Kdo chce surfovat velikou rychlostí po Internetu, může se opravdu těšit. V roce
2001 poroste nabídka časově neomezeného přístupu na síť (Flatrate), rovněž
rychlost přístupu se zvýší. Připojení ADSL může znamenat již v tomto roce
slušný rychlostní skok. Namísto dosavadních 768 Kb/s pro příjem dat
(Downstream) se mohou 2 Mb/s stát skutečností. Rychlost pro posílání dat
(Upstream) bude 128 Kb/s.
Monitory
LCD monitory se v tomto roce stanou levnějšími, to je již jasné. Nelze ovšem
očekávat nějaké revoluční cenové změny, jelikož celosvětová výrobní kapacita
ještě plně nepokrývá poptávku. Přesto je však tato "branže" důvěryhodná: Tom
Martin, ředitel úseku plochých obrazovek u IBM, počítá s tím, že by cena za
jeden plochý 15palcový monitor měla činit koncem roku 500 US dolarů. Tím sice
zůstane takové zařízení přibližně na dvojnásobné hodnotě ve srovnání s
klasickým 17palcovým monitorem, i tak ho však Martin považuje za "technický"
vánoční dárek roku 2001. Přesto za dveřmi vývojářů velkých firem stojí nové
technologie, které směřují zcela jiným směrem.
3D MONITORY Z JENY
Zcela novou cestu v technologii 3D monitorů ukazuje německá firma z Jeny. Firma
se jmenuje 4D-Vision a představuje svoji metodu třídimenzionálních obrazů,
které můžeme vidět bez speciálních brýlí s červeno-zeleným nebo polarizačním
filtrem. Hlavní princip je založen na takzvaném filtru rozdělení vlnových
délek, který se montuje před normální CRT-, LCD monitory nebo plasmové
obrazovky. Zcela rozdílně od současných 3D-postupů, kdy se zobrazují pouze dva
měnící se obrazy z různých perspektiv, zobrazuje postup 4D-Vision obrazy na
monitoru kontinuálně až v osmi kanálech.
Filtr (Filterarray) se stará o to, aby bylo možno pokaždé vidět relevantní
perspektivní pohled pouze z jednoho určitého úhlu před monitorem. V principu
jde o to, že uživatel vidí jedním okem převážně obrazové informace jednoho
určitého pohledu, zatímco druhé oko přijímá obrazové informace pohledu jiného
tím v "hlavě" vzniká trojdimenzionální obraz (viz dolní schéma). Tento princip
má tu výhodu, že i více lidí může současně sledovat na obrazovce 3D efekt.
Firma 4D-Vision již svůj prototyp veřejnosti představila. Na výstavě Photokina
2000 v Kolíně nad Rýnem předvedl tento výrobce svůj produkt na 50palcovém
plasmovém displeji od firmy Pioneer. V zásadě lze tuto metodu použít na všech
počítačích a operačních systémech, které mají k dispozici osmikanálový
zobrazovací formát pro 3D obrazy nebo animace. Pro 3D animace to vyžaduje
značné výpočetní nároky, protože namísto jednoho (u 2D zobrazení) nebo dvou (u
zobrazení 3D), musí 3D-software přepočítat osm jednotlivých obrazů pro 3D
obraz. U 25 obrazů za sekundu to je již 200 jednotlivých obrazů za sekundu pro
zhotovení 3D filmu. Předpokládá se, že v roce 2001 budou první monitory s
technologií 4D-Vision sériově na trhu.
DISPLEJE ZE SVÍTÍCÍ UMĚLÉ HMOTY
Jako alternativu k technologii LCD vyvíjejí výzkumné laboratoře firem Kodak a
Sanyo, stejně jako NEC a Samsung, technologii OLED (Organic Light Emitting
Diode). Za tímto pojmem se skrývají organické polovodiče, které vydávají
světlo, když jsou pod napětím.
OLED monitory mají oproti dosavadním plochým obrazovkám několik výhod. Jejich
světelná výtěžnost je podstatně vyšší. Z toho důvodu je možno redukovat napětí
pro monitor na dva až deset voltů, což má za následek sníženou energetickou
spotřebu. Další "ekologické" body dostane tato technologie za to, že
nepotřebuje žádné podsvícené pozadí. U LCD monitoru spolykají asi polovinu
celkové energetické spotřeby právě zdroje za displejem. OLED se nechá rychleji
ovládat než LCD buňky, reakční doba se počítá řádově v tisícinách sekundy.
Právě pro pohybující se obrázky je toto zobrazování veliká výhoda. K tomu je
svítící vrstva extrémně tenká a elastická. Není nemožné si představit tuto
fólii ve srolovaném stavu.
Experti předpovídají, že výrobní náklady OLED monitoru mohou být až o 20 %
levnější oproti LCD obrazovkám, a to hned, jakmile se začne s masovou produkcí.
Dnes již nachází OLED technologie uplatnění u displejů, dosud ne však u
počítačových obrazovek. Nízká váha a velká robustnost dělají tuto technologii
atraktivní pro mobilní telefony, digitální videokamery a PDA. Zatímco Motorola
a Sanyo již uvedly na trh první mobilní telefony s OLED, v průmyslové oblasti
se vůdčí role ujala firma Pioneer.
Grafické karty
V sektoru grafických karet se macovském trhu událo opět mnoho výrazných změn.
Poté, co 3dfx překvapivě zastavila výrobu grafických karet a přešla do náruče
Nvidia, zůstala macovská oblast načas v područí monopolisty ATI. Zde se
otevřela šance na zvýšení obratu pro výrobce grafických čipů Nvidia. Zdá se, že
Nvidia se nabídnuté šance chopila a její karta Nvidia Geforce2 zaujala místo u
tří nových nejvýkonnějších G4, představených v San Francisku. V případě, že
však Apple vyhlásí ATI karty s Radeon čipem jako macovský standard, bude to pro
ostatní výrobce velmi těžké. Výkon tohoto čipu je totiž i od těch
nejrychlejších čipů konkurence stěží k předstižení.Tyto karty montuje Apple na
přání do nových G4.
Paměťová média
Pohyb v této oblasti bude v roce 2001 rovněž zajímavý, neboť se objevily zcela
nové technologie, jež po překonání dětských nemocí umožní některým starým
metodám nový rozkvět.
5-GB-ORB od CASSTLEWOODU
V oblasti výměnných datových nosičů rozhodne tento rok o novotách. Zatímco
Iomega nechává ještě nástupce 2GB Jazu obestřeného tajemstvím, její velký
konkurent Castlewood pouští více informací ze svého zákulisí: v roce 2001 chce
tento výrobce představit 5GB výměnnou mechaniku, která bude zpětně kompatibilní
ke starším médiím Orb 2,2 GB. Premiéru bude mít pravděpodobně v Hannoveru na
Cebitu 2001.
MO SE VRACÍ
MO technologie se svými 5,25palcovými nosiči byla již vlastně prohlášena za
mrtvou, neboť již tři roky se ve vývoji neudálo vůbec nic nového. Firma SONY
zcela překvapivě ohlásila pro rok 2001 příchod páté MO generace. Nová SCSI
mechanika nese označení SMO-F561, má mít k dispozici kapacitu 9,1 GB a bude
podstatně rychlejší než její předchůdkyně. Tím se tato letitá technologie
vyrovná moderním standardům jako je například DVD-RAM, a co se týká rychlosti,
ta bude několikanásobně vyšší. Kapacita bude umožněna metodou MSR (Magnetically
Induced Super Resolution), kdy je datový bit na médiu menší než průměr
laserového paprsku. Tato technologie není přece jen úplnou novinkou asi před
rokem uvedla firma Fujitsu na trh 3,5palcovou mechaniku Gigamo. Fujitsu
vyvinula MSR metodu spolu s firmou SONY.
Technologie MO bude tento rok díky novému výrobku SONY značně atraktivní. Média
se zcela jistě najdou uplatnění v oblasti zálohování a archivace dat, zvláště
když výrobce udává životnost 30 let. Za toto období by nosiče měly vydržet přes
milion přepisů.
HDD PŘES 100 GB
U hard disků se hlásí o slovo nový standard Ultra-ATA/100 jako nástupce
Ultra-ATA/66. Dosud sice neexistuje hard disk, který by dosáhl zápisu 66 Mb/s,
a o 100 Mb/s není ani zdání, přesto sázejí všichni výrobci pevných disků a
základních desek na tento nový standard. Také Apple bude pravděpodobně další, a
nejpozději příští generaci Maců G4 vybaví Ultra-ATA/100, z čehož by měl Mac
rychlostně profitovat.
Co se týká kapacity, padne jistě 100GB hranice. Se svými 80 GB je výrobce
Maxtor již docela blízko. Může se předpokládat, že příští generace pevných
disků nabídne více než 100 GB.
OPTICKÉ NOSIČE C3D
Již v uplynulém roce na sebe upozornila Constellation 3D (zkráceně C3D) svým
vícevrstvým optickým paměťovým médiem. Technika FMD/C (Fluorescent Multilayer
Disk/Card) má optickým paměťovým médiím poskytnout kapacitu 100 GB. Mezitím
firma C3D konkretizovala své plány do budoucna a vstoupila do několika
partnerství. S firmou Ricoh chce vyvinout pro start masové produkce v roce 2001
odpovídající mechaniky a média. Další strategickou alianci založila s japonským
chemickým koncernem Zeon Chemicals, který se má postarat o to, aby bylo pro
výrobu dostatek polymerů a chemikálií. Firma C3D tedy usilovně pracuje na tom,
aby zůstala jaksepatří na očích.
NOVÉ CD-RWS S 2GB
Zcela jinou cestu zvolila firma TDK společně se svým strategickým partnerem
společností Calimetrics. Oba partneři chtějí za pomoci nové metody vtěsnat 2 GB
dat na speciální CD-R a CD-RW média. Metoda je založena na technologii
Multilevel Recording. Technologie od firmy Calimetrics má, podle údajů
vývojářů, ve srovnání s aktuálními přepisovatelnými CD-médii dokonce
trojnásobnou kapacitu, a lze také využít třikrát vyšší rychlost při zapisování.
Jestliže se potvrdí prohlášení firmy TDK, že se dají aktuálně používané
mechaniky relativně bezproblémově přestrojit, čeká ji bezpochyby rychlé
prosazení na trhu. K tomu by měla pomoci i smlouva o výrobě médií s firmou
Mitsubishi. Z výrobců vypalovacích mechanik se zatím ohlásila pouze firma
Shinano Kenshi, že je připravena přizpůsobit novým médiím vypalovačku Plextor.
I když tato nová CD-RW média nemohou držet krok s DVD, nebo dokonce s FMD,
každopádně je tato technologie zajímavá. Výhodou je, že při případném úspěchu
jsou nové technologii všichni výrobci vypalovaček a médií schopni rychle
přizpůsobit stávající výrobní infrastrukturu. Zvláště když se výrobci
nejrozličnějších přepisovatelných DVD standardů (DVD-RAM, DVD-RW, DVD+RM)
nedokáží sjednotit, může se tato CD-RW technika stát úspěšnějším přechodem na
cestě k přepisovatelným DVD.
S dalšími trendy z oblasti počítačů Macintosh vás seznámíme v příštím čísle.
Architektura Mac os X:
Mac OS X se skládá z pěti prostředí, mezi něž patří Classic, Cocoa a Carbon. Na
obrázku vpravo nejsou vyobrazeny dvě další Java2 a BSD-Unix. Dále se zde
ukrývají například grafické funkce (Quarz) operačního systému. Systémové
funkce, které Mac OS X potřebuje nejen pro grafické uživatelské rozhraní,
představuje unixovské jádro Darwin, kde jsou programovací rozhraní, která
spravují procesy, vlákna, dostupné zdroje a virtuální paměť. Vlastní funkce
multiprocesingu se nacházejí v unixovském jádru.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU