umožňuje odlišit se od konkurentů a generuje další webový provoz. Tento
rostoucí aukční trend můžeme doložit čísly. Podle Forrester Research,
společnosti, která se zabývá zkoumáním trhu, mezipodnikové aukce, jež se
uskutečnily v roce 1998, vygenerovaly odhadem 8,7 miliard dolarů v transakcích.
Forrester Research rovněž předpovídá, že do roku 2002 tento trh dosáhne
obrovského objemu 52,6 miliardy dolarů tudíž mnohonásobně převýší odhadovaných
12,3 miliardy dolarů generovaných sídly typu consumer-to-consumer, mezi něž
patří eBay, uBid a Bid.Com.
Analytici společnosti Forrester Research předpovídají růst odbytu v několika
oblastech, včetně likvidace nadměrných zásob výrobců a distributorů, rovněž se
počítá s prodejem komodit kromě jiného zemědělských produktů, zemního plynu a
elektrické energie. Zbytek připadne na vrub soukromých aukcí mezi společnostmi
a spolupracujícími firmami, kde probíhá opakovaný prodej.
Softwarové balíky
Dostaly se mi do rukou tři softwarové balíky dodávané na klíč produkt Auction
2.11 firmy Emaze Software, podniková verze produktu Auction Professional 4.0 od
OpenSite Technologies a beta-verze programu LiveExchange 3.0 od Moai
Technologies. Protože tyto tři zástupci představují software nižší, střední a
vyšší třídy, rád bych vám na těchto produktech v krátkosti ukázal, co můžete v
jednotlivých třídách očekávat. Kromě toho vás chci seznámit s nabídkou
společnosti FairMarket, jež se specializuje na externí organizování aukcí.
Rozhodnutí
Jednotlivé přístupy k zajištění elektronických aukcí nabízejí různé soubory
výhod a nevýhod. Úplné svěření vašeho zboží externí organizaci (outsourcing)
vás zbaví starostí o zásoby a problémů s vývojem a údržbou systému, ovšem za
cenu náročné kontroly a řízení. Balíky dodávané na klíč na druhé straně
vyžadují technickou infrastrukturu a hostitelský hardware, při rozhodování máte
ale maximální pravomoci.
Všechna tato řešení umožňují vaší společnosti pořádat veřejné aukce za účelem
prodeje zboží a služeb s využitím nejrůznějších typů aukcí (viz rámeček), kromě
toho zákazníkům umožňují automaticky předkládat nabídky, sledovat stavy aukcí a
umožnit prodávajícímu zpětnou vazbu. Nabídky střední třídy vám umožní pořádat
další typy aukcí, včetně soukromých, a rovněž poskytovat rozšířené prodejní
služby třetím stranám, včetně provádění transakcí s kreditními kartami. A
řešení vyšší třídy nabízejí robustní administrativní nástroje, možnost volit
vyšší bezpečnost a vícenásobné schopnosti týkající se rozhraní prodejny.
Nižší vrstvu oslovuje společnost Emaze
Emaze je méně náročnou alternativou drahého aukčního softwaru a služeb.
Základem tohoto řešení je verze 4.0 ColdFusion Serveru společnosti Allaire
sloužící jako prostředník mezi aplikací, jakou je například Emaze, a koncovými
ODBC databázemi typu Microsoft SQL Server. Ačkoliv není tak flexibilní jako
jiná řešení, která jsme posuzovali nenabízí tolik typů aukcí, podporuje pouze
zpracování transakcí třetí strany, vyžaduje přídavné moduly a dodatečné
náklady, pokud mají být třetí straně nabídnuty prodejní služby, a vyžaduje
ColdFusion Server. Společnosti, jejichž požadavky na aukce jsou spíše základní,
si budou jistě přát se s tímto produktem seznámit.
Emaze Auction ve své ceně nabízí mnoho užitečných funkcí, včetně fakturace,
základních prostředků pro zpracovávání kreditních karet a dopravních a
manipulačních možností.
Jak již bylo řečeno, tento produkt nepodporuje takové bohatství aukčních typů,
jaké nalezneme u dražších alternativ, podporuje však většinu oblíbených modelů,
včetně anglické, holandské a rezervní aukce.
Model patřící do střední třídy
Velmi solidní alternativou, patřící do střední třídy, je OpenSite Auction 4.0.
Toto řešení je dodáváno ve formě profesionální, obchodnické a podnikové edice,
z nichž každá je nabízena za jinou cenu a je dostupná ve verzi pracující jak na
platformě Windows NT, tak i UNIXu. Nabídka OpenSite Auction obsahuje několik
aukčních formátů, umožňuje bezpečné transakce a je možné ji uživatelsky
přizpůsobovat, což ji činí velmi flexibilní. Díky této nabídce, doplněné též o
možnost profesionální konzultace s firmou OpenSite, stojí tato řada produktů
vážně za pozornost.
Vstupní úroveň, Auction Professional, nabízí omezenou sadu funkcí, která
zahrnuje zpracování nabídek v reálném čase, množství návrhových vzorů,
automatickou fakturaci a mechanismus pro vyhledávání produktů.
Verze Auction Merchant cílená na poskytovatele internetových služeb, kteří se
snaží svým klientům nabídnout on-line aukční prostředí, je doplněna o modul
umožňující vícenásobný prodej, je do ní integrována možnost umisťovat reklamní
proužky (bannery) a je schopna manipulovat s více webovými rozhraními prodejen.
Auction Corporate, luxusní nástroj z této skupiny, nabízí moře nových nebo
vylepšených vlastností a představuje nejrobustnější on-line aukční řešení firmy
OpenSite. Edice Corporate je například obohacena o následující typy aukcí:
obrácenou, modifikovanou anglickou, obálkovou, soukromou a komisní.
Výstup na vrchol
Nepřekonaným ze strany OpenSite zůstává produkt LiveExchange od společnosti
Moai, jenž je rovněž dodáván ve třech verzích: Enterprise, Marketplace a
Application Service Provider (ASP poskytovatel aplikačních služeb). Každá z
těchto verzí je určena pro konkrétní segment trhu. Verze ASP se zaměřuje na
poskytovatele služeb, kteří se snaží o vytvoření elektronicky obchodujících
společenství, a v centru pozornosti verze Marketplace se nacházejí společnosti,
jež chtějí proniknout na jednotlivý trh s několika nakupujícími a
prodávajícími. LiveExchange Enterprise je navržena pro potřeby podniků, které
chtějí umístit své aukce na různých trzích za účelem generování dodatečných
příjmů.
Stejně jako v případě produktů společnosti OpenSite i LiveExchange nabízí více
formátů aukcí a stanovování cen, včetně anglické, holandské, obálkové a
obrácené aukce, i možnosti držet pevnou cenu. Formáty lze rovněž směšovat a
ztotožňovat v jednom aukčním sídle, což vám dává přístup k téměř stovce různých
obměn.
Zprostředkované poskytování aukčních služeb
Společnost FairMarket se rychle stala jedním z významných hráčů v oboru
značkového i neznačkového zprostředkovaného poskytování aukčních služeb třetím
stranám. Tato společnost vypracovala a v současné době má k dispozici působivý
sortiment aukčních nabídek, včetně Dell Computeru, CompUSA a Lycosu. Zcela
nedávno se na seznamu FairMarketu objevily i společnosti Microsoft a
Excite@Home.
K nejsilnějším stránkám firmy FairMarket patří rychlý přístup na trh jejích
aukčních služeb. Společnost nabízí vybudování vašeho sídla a jeho uvedení do
provozu 30 dní poté, co dojde k podpisu zákaznické smlouvy. Tento typ rychlé
služby samozřejmě něco stojí. FairMarket účtuje poplatky za hostitelské služby,
které se pohybují od několika tisíc až do 50 000 dolarů měsíčně, v závislosti
na úrovni poskytovaných služeb. FairMarket rovněž účtuje poplatky za transakce
ve výši 1 procenta z celkové hodnoty on-line aukčních tržeb.
Vzdálená správa vaší aukce se provádí prostřednictvím webového rozhraní. Z něho
můžete řídit většinu aspektů uspořádání vaší aukce, včetně dispozice stránek,
struktury poplatků, seznamů kategorií a cenových voleb. Nabyl jsem dojmu, že
toto rozhraní je docela jednoduché a celkem snadno se používá.
Není-li vaše organizace vybavena pro zpracování e-komerčních transakcí,
společnost FairMarket vám rovněž může poskytnout služby spojené s účtováním a
sběrem dat, ochranou proti podvodům a bezpečnou manipulací s kreditními
kartami. Spolu s třetí stranou však budete muset vybudovat svůj vlastní systém
autorizace operací s kreditními kartami.
Pokud zajišťování aukčních služeb svěříte externí organizaci, plynou z toho
obvyklé nevýhody. Nebude mít například žádnou možnost kontroly nad
hostitelskými servery, a tak výkonnost a bezpečnost by mohly být problémem. V
případě zhroucení systému budete závislí na podpoře poskytované personálem
třetí strany. V případě většiny sídel však tato potenciální nebezpečí budou
kompenzována tím, že budete zbaveni každodenních starostí o správu systému.
Pokud jde o aukční technologii, rozhodnutí o tom, jaké řešení má pro vaši
společnost smysl, je z velké části důsledkem ceny, technického potenciálu,
personální vybavenosti a problémů s hostitelskými službami. Ať již si vyberete
řešení, které spoléhá na externího dodavatele, nebo řešení vlastními silami,
aukce jsou ohromnou příležitostí, jak zvýšit ziskovost vašeho webového sídla.
Co se skrývá za scénou?
Dříve než budete moci vyhlásit vaši první webovou aukci, měli byste rozhodnout
o nabídkové logice, která by se měla skrývat za scénou. Ve většině případů bude
vaše rozhodnutí diktováno typem a množstvím zboží nebo služeb, jež budou
nabízeny v aukci, vliv budou mít i provozní schémata generovaná vaším webovým
sídlem. Flexibilní aukční služba nebo softwarový balík by vám měly umožnit
namíchat a sjednotit dostupné modely v jakékoliv vámi požadované kombinaci.
Níže jsme popsali nejobvyklejší formy webových aukcí. Některé kombinace těchto
typů aukcí se budou do vašeho aukčního prostředí určitě velmi dobře hodit.
Anglická aukce: Tento typ aukce má největší tradici a je neobvyklejší. Vždy v
ní vyhrává nejvyšší nabídka.
Obrácená aukce: Tento typ se obvykle používá při aukcích typu "Žádost o
návrh" (Request for Proposal). Nabídky klesají ve stanovených krocích, a
vyhrává nabídka nejnižší ceny.
Obálková aukce: Tento typ je variantou anglické aukce, v níž vyhrává nejvyšší
nabídka. Avšak nabízené částky nejsou zveřejněny, dokud aukce není uzavřena.
Vickreyova aukce: V tomto typu aukce všichni vítězové zaplatí neztrátovější
nabídku. Všechny nabídky jsou utajeny, dokud aukce neskončí.
Holandská aukce: Jde v podstatě o aukci s klesající cenou. Nabídky začínají na
nejvyšší hodnotě a postupně klesají, dokud kupující neuplatní nárok na
příslušnou položku.
Aukce s rezervní cenou: Jde o vzestupnou aukci, jejímž cílem je dosáhnout
nejnižší akceptovatelné nabídky, kterou si prodávající přeje akceptovat.
Komisní prodej: Této formy aukce se zúčastňuje několik prodávajících, kteří
prodávají zboží na jednom aukčním místě. Aukci řídí administrátor, jenž obdrží
provizi.
On-line aukce v blízké budoucnosti
Podle newyorské firmy Jupiter Communications webové aukce zatím pouze začínají
získávat na popularitě. V roce 2002 se ve srovnání s rokem 1998 dramaticky
zvýší počet nakupujících v on-line aukcích. Tento rok budeme též svědky nárůstu
příjmů z aukcí typu business-to-consumer, které budou šestkrát vyšší než
obdobné příjmy dosažené v roce 1998.
Udělejte si přehled
Moai Technologies
www.moai.com
LiveExchange, verze 3.0, beta
Cena: 50 000 USD za licenci na jeden rok, 100 000 USD za doživotní licenci
LiveExchange nabízí více aukčních formátů, zabudovanou bezpečnost, zpracování
kreditních karet a zlepšenou databázovou integraci. Společnost Moai rovněž
nabízí profesionální a hostitelské služby.
OpenSite Technologies
www.opensite.com
OpenSite Auction, verze 4.0
Cena: 5 000 USD (edice Professional), 15 000 USD (edice Merchant), 50 000 USD
(edice Corporate)
Tento soubor programů začíná vstupní úrovní (edice Professional) a končí
řešením dodávaným na klíč (edice Corporate). Nabízí všechny vymoženosti.
Podporuje zpracování kreditních karet, více aukčních formátů, včetně fakturace,
a rovněž integraci do stávajícího účetnictví a databázových systémů.
Emaze Software
www.emaze.com
Emaze Auction 2.11
Cena: 1 295 USD (edice Professional)
Tento aukční nástroj vstupní úrovně, založený na serveru ColdFusion, nabízí
omezený počet aukčních formátů, základní kostru zpracování kreditních karet a
volitelné funkce týkající se dopravy a manipulace.
FairMarket
www.fairmarket.com
Cena: proměnlivý měsíční poplatek za hostitelské služby, plus 1 procento ze
všech on-line transakcí
Společnost FairMarket poskytuje plně externě zajišťované aukční služby třetím
stranám. Podporuje dálkovou administraci, zpracování transakcí a více aukčních
formátů.
Software podporující webové aukce
Krátce
Vyspělé produkty a zlepšená nabídka služeb činí on-line aukce přístupnějšími
pro podniky. Vhodná řešení nabízejí uživatelsky přizpůsobitelné vzory,
databázovou integraci, dálkovou správu a volitelné bezpečnostní funkce.
Účel
On-line aukce mohou akcelerovat ziskovost webových sídel, pokud však vaše
společnost nemá jasno o službách, které chce poskytovat, a přesně neví, čeho
chce dosáhnout, náklady na implementaci a rutinní údržbu se mohou stát
omezujícími.
Výhody
aukce se integrují do stávajících nabídek elektronického obchodu generují nové
příjmy jsou k dispozici dodavatelská řešení i řešení vlastními silami
Nevýhody
v případě dodavatelského řešení menší kontrola nad sídlem vývoj vlastními
silami může být drahý a časové náročný
§§§§§
$$$$$
Hardware
Cesta do hlubin monitoru
Adele Dyer
c00p0130
Pro někoho jsou monitory moc malé, pro někoho zas moc velké, většina uživatelů
je považuje za příliš drahé (výrobci tvrdí opak), některé mají plochou
obrazovku, jiné zas vypouklou a další prý mají v obrazovce vodu (nebo co jsou
ty tekuté krystaly vlastně zač). Monitorů je zkrátka celá řada druhů, v řadě
věcí se liší, ale něco mají naopak všechny společné. Podívejme se nyní, co se
vlastně skrývá za obrazovkou.
Vraťme se nejprve zpět na začátek 80. let. V té době abychom monitor v
domácnosti hledali špendlíčkem. Pokud jste náhodou byli šťastným majitelem
osmibitových počítačových pionýrů (v českých podmínkách byly nejčastější
Sinclairy ZX-81 a ZX Spectrum), víte že se v žádném případě nedodávaly s
monitorem a připojovaly se k anténnímu vstupu obyčejného televizoru.
Monitory samozřejmě už v té době existovaly a nacházely se u většiny
"pracovních" počítačů, ale byly většinou černobílé (ty barevné byly opravdu
luxusní záležitostí) a většina domácích uživatelů si je nemohla dovolit. V
porovnání se současností nebyla práce se starými monitory, na jejichž černém
pozadí zuřivě blikal jasně zelený čtverec kurzoru, žádnou slastí. Navíc měly
obrazovku s malou úhlopříčkou a skleněným povrchem, nápadně připomínajícím
kulaté akvárium na rybičky.
Historie monitorů
Základní princip, na němž pracuje klasický CRT monitor, se od počátku století,
kdy byl objeven, příliš nezměnil. Výrobci monitorů však udělali ohromný pokrok
a vylepšili tuto technologii tak, že ji lze využít pro výrobu větších a
plošších obrazovek s vyšším rozlišením, jež lze vyrobit za cenu umožňující
masový prodej.
Navíc jsou dnes čím dál tím dostupnější monitory typu TFT v podobě plochých
displejů, které vycházejí z principu dříve využívaného výhradně v noteboocích.
Tento typ displejů je největším konkurentem klasických monitorů, a to především
díky tomu, že zabírají na stole méně místa a jsou šetrnější na oči. Zatím se
ještě používají hlavně v provozech, kde jde o prostor a design spíše než o
peníze.
Předtím ale, než se oběma technologiím podíváme podrobněji na zoubek, zmíníme
se podrobněji o třech základních hodnotách týkajících se monitorů: o rozlišení,
obnovovací frekvenci a o barvě.
Rozlišení a obnovovací frekvence
Rozlišení obrazovky udává počet bodů (pixelů) na šířku a na výšku obrazovky.
Pixel se skládá ze tří barevných bodů, na něž dopadá světlo: jeden je červený,
jeden zelený a jeden modrý. Čím vyšší rozlišení váš monitor nabízí, tím více se
vám na obrazovku vejde, ale zároveň se bude každý objekt jevit o to menší.
Velice důležitá je i dostatečně rychlá obnovovací frekvence. Od monitorů s
nízkou frekvencí odcházíte většinou z bolavou hlavou a červenýma očima.
Obnovovací frekvence udává, kolikrát za sekundu se obnoví (překreslí) obraz na
obrazovce. Obrazovky CRT (s katodovým dělem) se při osvícení rozzáří pouze na
kratičký okamžik, a poté rychle hasnou. Proto musí být opět rychle osvíceny.
Obrazovka typu CRT by se měla obnovovat přinejmenším 75krát za sekundu, což se
rovná hodnotě 75 Hz. Obrazovky typu LCD nepohasínají tak rychle, takže jim
stačí obnovovací frekvence na úrovni 60 Hz.
Barevná čísla
Všechny monitory používají k vytvoření barvy směs tří barevných světelných
paprsků červeného, zeleného a modrého. Z těchto tří součástí lze vytvořit
miliony barev, a to za předpokladu, že stíny jednotlivých barevných složek lze
zobrazit s různou světelnou intenzitou, tedy s rozdílným množstvím světla.
Aby monitor dokázal vytvořit miliony barev, musí umět z každé ze tří barevných
složek vytvořit 256 odstínů. Kvalita zobrazených barev jednoznačně určuje
kvalitu celého monitoru jak se ale taková barva vlastně tvoří?
Základní principy CRT monitorů:
CRT obrazovky pracují tak, že z elektronového děla vystřelují paprsky, jež
procházejí skrze vakuovanou skleněnou trubici a dopadají na fosforovou vrstvu,
která se rozsvítí a vznikne tak viditelný bod.
Celý tento proces začíná uvnitř počítače, konkrétně v jeho grafické kartě. Ta
překládá data, jež ji zasílá procesor, a vytváří tak signál, který posílá do
monitoru. Jelikož je tento signál v digitální podobě, je jej nejprve třeba
převést do podoby analogové, které monitor dokáže porozumět. To zprostředkovává
RAM digitálně-analogový konvertor (RAMDAC). Cesta analogového signálu pak
pokračuje z počítače ven a vede přes kabel k samotnému monitoru. Srdcem, nebo
lépe řečeno koncem každé katodové trubice je elektronové dělo. Již jeho název
napovídá, že slouží k vystřelování elektronů směrem k přednímu konci trubice.
Elektronové dělo uvolňuje pomocí tepla elektrony se záporné elektrody a to je
také důvod, proč vždy musíme po zapnutí monitoru vyčkat několik sekund, než se
objeví obraz. Na konci trubice není vlastně jen jedno dělo, ale jsou tu hned
děla tři a každé z nich vystřeluje jeden paprsek elektronů. Podrobněji se o
tomto procesu zmíníme dále.
Správné vychýlení
Poté, co jsou elektrony vystřeleny z elektronového děla, procházejí okolo
vychylovací cívky. Toto vychylovací zařízení je vlastně silným magnetem, který
ohýbá paprsek ve vertikálním i horizontálním směru a tím jej směřuje k určenému
bodu na obrazovce. Cívka je složena z vláken magnetického materiálu, seřazených
do určité podoby. Způsob, jakým jsou tato vlákna do sebe zavinuta, určuje i
samotnou činnost vychylovače.
Anoda s vysokým napětím je umístěna na horním okraji trubice. Právě z důvodu
velice vysokého napětí v této anodě byste se nikdy neměli pokoušet snímat kryt
monitoru. Kladně nabitá anoda neustále "vytahuje" elektrony z elektronového
děla. Tyto elektrony jsou k ní přitahovány a směřují k ní, ale nikdy se k ní
nedostanou, jelikož je ze správné cesty svede právě magnetické pole, které je
odklání směrem k fosforům na přední straně trubice.
Vychylovací cívka směřuje paprsky elektronů po šíři obrazovky a seshora dolů,
takže ty začnou v levém horním rohu obrazovky, postupně dojdou na pravý horní
roh, sníží se o jeden řádek a opět pokračují zleva doprava. Jakmile paprsek
projde celou obrazovkou, přesune se z pravého spodního rohu opět na začátek, do
levého horního rohu a začne další obnovovací cyklus.
Tento proces musí být tak rychlý, aby rozsvícené fosforové částečky nestihly
zhasnout dříve, než k nim opět dorazí paprsek. Pokud zhasnou předčasně, vidíme
na obrazovce blikání. Počet překreslení obrazovky za jednu sekundu je znám jako
obnovovací frekvence monitoru, takže pokud má tato frekvence hodnotu 75 Hz,
znamená to, že se obraz obnoví přesně 75krát za vteřinu.
Správné grilování
K přesnému umístění paprsku, tedy k tomu, aby paprsek zasáhl pouze požadovaný
fosforeskující bod je třeba přidat zařízení, které blokuje "zběhlé" paprsky a
usměrňuje je tam, kam patří. Nejběžnějším řešením je stínítko, tedy kovový
plát, v němž jsou prostřednictvím kyseliny vypáleny drobné otvory, kterými
paprsek prochází.
Stínítko se během této operace zahřívá a následně roztahuje, takže paprsky se
hůře strefují do správného otvoru. Z tohoto důvodu je také stínítko zahnuté,
což umožňuje předvídat a korigovat jeho pohyb při roztahování. Toto zakulacení
stínítka bylo důvodem, proč muselo být i sklo, které jej překrývá, vypouklé.
Firma Sony pak vyvinula alternativní řešení ke stínítku. Zaměnila kovový plát
stínítka za konstrukci z pevně natažených drátků, umístěných ve směru odshora
obrazovky dolů. Tímto způsobem může k fosforu proniknout více elektronů, takže
jednotlivé body září silněji. Tato technologie byla nazvána Trinitron a dnes ji
používá více výrobců, například monitory Mitsubishi ji používají pod názvem
Diamondtron.
Tato technologie má však i své nevýhody. K přesnému upevnění drátků je třeba
použít dva další vertikální drátky, které udržují mřížku na místě. Zhruba ve
třetině obrazovky jak seshora, tak zezdola jsou slabě viditelné dvě linky.
Někdo si jich možná ani nevšimne, někdo je vidí a nevadí mu, ale najdou se i
tací uživatelé, které neustále ruší do takové míry, že monitor s trinitronovou
obrazovkou prostě na stole nesnesou. Pokud uvažujete o jeho nákupu, běžte se
nejprve pořádně podívat, zda nejste jedněmi z nich.
Druhou nevýhodou je, že drátky tvořící mřížku jsou náchylné interferencím
elektromagnetického pole. Takže pokud máte po stranách monitoru umístěné
reproduktory nebo jiný zdroj elektromagnetického pole, může se obraz mihotat.
Firma NEC nabízí další alternativu, kterou je štěrbinová maska. Ta je vlastně
něčím mezi mřížkou a stínítkem, jelikož má podobu kovového plátu, v němž však
nejsou umístěny kulaté otvory, ale oválné mezery. Ty propouštějí více světla
než kulaté otvory, avšak stále je u této technologie třeba prohnutého stínítka.
Zdravá záře
Jakmile pronikne paprsek skrz masku, naráží na fosfor, který se tím pádem
rozsvítí a vydává barvu. Tato fosforová vrstva se na přední stranu monitoru
nedostane jen tak. Vrstva fotorezistního materiálu je pomocí laseru vykrajována
na místech, kam je třeba dostat fosfor. Ten se pak "položí" na tuto vrstvu a
smyje se. Tam, kde vrstva fotorezistního materiálu zůstane, se fosfor neudrží.
Tento proces se opakuje třikrát, jelikož každá barevná obrazovka se skládá ze
tří základních barev (červené, zelené a modré), které kombinací umožňují vznik
milionů barev. Pokud se na obrazovku svého monitoru podíváte z dostatečné
blízkosti, uvidíte drobné body tří barev, uspořádané do pravidelné struktury. U
monitorů s klasickým stínítkem jsou tyto body uspořádány ve tvaru trojúhelníku,
známého jako triáda, zatímco u monitorů s mřížkou jsou barevné body umístěny do
delších proužků odpovídajících mezerám mezi drátky. Štěrbinová maska zarovnává
červené, zelené a modré pruhy horizontálně další sada je pak umístěna o kousek
dál. Tato fosforová triáda vytváří dohromady pixel. Jakmile se takový pixel
osvítí, každá fosforová částečka je zasažena jedním paprskem, a proto je třeba
výše zmíněných tří děl.
Nepřesná střelba
Nejdůležitějším problémem je přinutit paprsek, aby se správně strefoval na
masku stínítka (mřížky). Pokud je toto "zaměřování" špatné, mohou vzniknout
problémy s konvergencí zapříčiněné faktem, že se osvítí špatný barevný element.
Může to také způsobovat problémy s ostřením obrazu v krajních bodech obrazovky.
V okamžiku, kdy se paprsek dostane až na přední část trubice, tak směřuje skrze
otvor k masce pod úhlem 90 stupňů. Na okrajích obrazovky je však tento úhel
posunut, takže tvar jednotlivého bodu není přesně kulatý, ale je spíše oválný.
Přitom se často stane, že je osvícen více než jeden fosforeskující bod, a tím
se naruší ostrost obrazu. Až do nedávné doby bylo jediným řešením prohnutí
masky, které umožňovalo, aby i v nejkrajnějších bodech dopadal paprsek pod
úhlem 90 stupňů. Ke zmenšení tohoto problému (například u takzvaných plochých
CRT obrazovek) lze použít lom paprsků (refrakci).
Hvězdičky před očima
Abychom okem postřehli pouze kombinovaný efekt tří zářících barevných bodů, a
ne samotné jednotlivé body, musí být vzdálenost mezi jednotlivými částicemi
bodu (bodová rozteč) kratší než 0,28 milimetru. Teoreticky platí, že čím je
tato vzdálenost menší, tím lepší je obraz a to je také důvod, proč výrobci
uvádějí jako jeden z nejdůležitějších parametrů monitoru jeho bodovou rozteč.
Menší bodová rozteč ale sama o sobě neznamená, že monitor je skvělý, je třeba
vzít v úvahu více faktorů.
Bodová rozteč se měří různými způsoby, což může vést k řadě nedorozumění.
Všeobecně přijatým způsobem v případě klasického stínítka je změření
vzdálenosti mezi dvěma body stejné barvy při úhlu 60 stupňů. Někteří výrobci
však uvádějí horizontální rozteč, která znamená něco trošku jiného.
Měli byste si také uvědomit, že existuje rozdíl mezi bodovou roztečí a roztečí
masky. Jelikož je maska umístěna až za světelnými body, je vzdálenost mezi
otvory menší než vzdálenost fosforeskujících bodů na vnější straně obrazovky.
Bodová rozteč má určuje velikost rozlišení. Pokud je po šířce obrazovky
umístěno méně než 1 600 barevných triád, nebude monitor schopen pracovat v
rozlišení 1 600 x 1 200 bodů. K vytvoření jednoho pixelu však lze využít více
triád, takže rozlišení lze v případě CRT monitoru snižovat a zvyšovat (až do
uvedeného maxima), a tato změna nemá význam pro kvalitu obrazu.
Ploché monitory: základy
Monitory CRT a LCD pracují odlišným způsobem. LCD displeje byly vyvinuty
počátkem 70. let, a jak lze odvodit z jejich názvu (liquid crystal display,
displej s tekutými krystaly), používají k rozsvěcení a zhasínání bodů na
obrazovce tekutých krystalů. Zdroj světla je umístěn za těmito krystaly, a když
se změní elektrický proud, jenž na ně působí, otočí se a toto světlo nepropustí.
Krystalové bludiště
Tekuté krystaly mají jak vlastnosti krystalické, tak vlastnosti tekutin.
Pohybují se jako tekutina, ale za určité teploty se jejich molekuly seřadí
stejným způsobem, tak jako u krystalů. Jsou také velice citlivé na
elektromagnetické pole, díky němuž lze ovládat jejich natáčení. Tekuté krystaly
navíc vedou po své délce světlo, což z nich činí ideální materiál pro použití v
displejích.
V LCD jsou umístěny podlouhlé krystaly, jež jsou naskládány mezi dvěma
speciálně upravenými vrstvami plastické hmoty, které je zároveň přidržují na
správném místě. Zdrojem světla je fluorescentní trubice, jež je většinou
umístěna na spodní straně obrazovky. Její světlo směřuje nahoru po celé šířce
displeje a mezi ním a obrazovkou jsou umístěny dva polarizační filtry.
Filtry jsou složeny z velice drobných vertikálních linek, které do displeje
propouštějí pouze polarizované nebo koherentní světlo (tedy světlo směřující
správným směrem). Druhý polarizační filtr je umístěn na druhém konci krystalů.
Tento filtr pak má seřazeny linky horizontálně.
Předtím, než je do nich vpuštěn elektrický proud, jsou krystaly otočeny v
90stupňovém úhlu, takže světlo prochází okolo nich a může cestovat přímo ze
zadní strany displeje skrze filtry až na stranu přední. V okamžiku, kdy do
krystalů přichází proud, se však pootočí a světlo je nasměrováno špatným směrem
skrze druhý polarizační filtr, a světelný bod je tak zhasnut.
U barevných displejů se stejně jako u CRT obrazovek každý pixel skládá ze tří
barevných částí z červené, zelené a modré. Na rozdíl od obrazovek CRT však
používají LCD displeje pro tvorbu barev barevné filtry. Tyto barevné filtry
jsou na vnější straně displeje, hned pod krycím sklem.
Pasivní a aktivní druhy
LCD displeje se dělí na dva hlaví druhy na displeje s aktivní matricí a na ty s
pasivní matricí. Rozdíl mezi nimi spočívá v principu, jakým jsou adresovány
jednotlivé krystaly, jinými slovy ve způsobu, jakým k nim dorazí elektrické
napětí. Pixely v obrazovkách s aktivní matricí jsou adresovány přímo, zatímco v
pasivních matricích nikoliv.
V obou případech jsou však základy stejné. Síť horizontálních a vertikálních
drátků je zarovnána s krystaly obsahujícími napětí. Elektrický signál je
přenášen po těchto drátcích a v místě, kde se setkává, se krystaly otáčejí.
Pasivní displeje (často označované jako STN, DSN, TSN a DSTN) jsou adresovány
pouze místním napětím. Neexistuje však způsob, jak zabránit tomu, aby napětí v
jednom místě neovlivňovalo i okolní krystaly. Toto je nejznámější problém
pasivních displejů a jeho výsledkem je známé tvoření duchů. Například otevřené
okno na pasivním displeji má vždy slabý stín, objevující se napravo a pod
opravdovým oknem.
Aktivní matrice jsou známé jako TFT (Thin Film Transistor) displeje. Drobné
tranzistory umístěné u každého pixelu sbírají napětí, uchovávají jej a
zabraňují tak "propouštění" napětí k okolním pixelům. Každý tranzistor zásobuje
požadovaným napětím pouze svůj vlastní světelný bod.
Tento princip zabraňuje tvoření duchů a "roztékání" obrazu, ale zároveň činí
obrazovku mnohem složitější a tedy výrobně mnohem dražší. Jelikož je ke každému
ze tří světelných bodů tvořících jeden pixel třeba vlastního tranzistoru, tak
se displej s rozlišením 1 024 x 768 bodů musí skládat ze 2 359 296 tranzistorů.
Pokud jen několik málo tranzistorů z tohoto množství selže, nelze displej
použít a v praxi se okamžitě znehodnocuje.
LCD displeje mají pevně dané rozlišení, takže na displeji s rozlišením 1 024 x
768 bodů lze pracovat v rozlišení 800 x 600 pouze se zmenšeným obrazem. Větší
rozlišení (např. 1 280 x 1 024) lze nastavit pouze virtuálně, takže jej nikdy
nevidíte najednou a musíte obraz posouvat. Dnes již existují ploché displeje
schopné s větším či menším úspěchem přepočítávat rozlišení, ale téměř vždy je
znát deformace obrazu pouhým okem, takže delší práce v tomto modu je téměř
vyloučena.
Jak pracuje monitor
U CRT obrazovek jsou elektrony vystřelovány elektronovým dělem a dále
usměrňovány pomocí vychylovacího tělesa. To pracuje jako silný magnet a vyklání
paprsek elektronů do všech stran, tak aby byl nasměrován na požadované místo na
obrazovce. Tento vychylovač se skládá z vláken magnetického materiálu a
usměrňuje paprsky ve směru z levého horního roku obrazovky do pravého. Pokaždé
se paprsek posune o jednu řádku níže, až dorazí do nejspodnějšího pravého rohu
obrazovky, odkud je opět nasměrován doleva nahoru. Tímto způsobem se obnovuje
obraz mnohokrát za sekundu.
Rady pro nákup
Pokud uvažujete o koupi monitoru, nejprve se rozhodněte, jaké technologii dáte
přednost: chcete TFT, nebo CRT? Tato volba může být dána i tím, kolik za
monitor chcete zaplatit za CRT monitor dáte několikrát méně než za plochý
displej.
- Ploché displeje zaberou méně místa na stole, nemají problémy s konvergencí a
spotřebují méně energie než klasické monitory. Kvůli nízké obnovovací frekvenci
však nejsou vhodné pro přehrávání videa a také nedokáží zobrazit tolik barev
jako CRT monitory, což znamená, že pro grafickou práci nejsou právě
nejvhodnější. Mají pevně dané rozlišení a práce v jiném rozlišení jim
nevyhovuje. Vzhledem k menšímu zornému úhlu nejsou dále vhodné pro prezentace
určené skupině lidí, usazených okolo displeje.
- CRT monitory jsou v porovnání s nimi mnohem větší a neohrabanější, ale jsou
vhodnější pro grafickou práci a aplikace používající video. Mají proměnlivé
rozlišení. Na druhou stranu mohou mít problémy s konvergencí, což má za
následek neostrý obraz a nestejnoměrný jas. Jsou mnohem náročnější na spotřebu,
takže se vždy vyplatí koupit monitor s dobrým energetickým řízením.
- Dále se zamyslete nad tím, jak velkou obrazovku chcete a v jakém rozlišení
budete nejčastěji pracovat. U CRT monitorů je opravdová viditelná úhlopříčka
menší, než uváděná velikost. 15palcový monitor má tuto viditelnou úhlopříčku
většinou v rozsahu 13,5 až 14 palců, zatímco 17palcový monitor ji má v rozmezí
15-16 palců. Úhlopříčka LCD displejů odpovídá tomu, za co se vydává, takže
15palcový LCD displej bude mít stejnou velikost obrazu jako 17palcový CRT
monitor.
- Čím větší monitor tedy máte, tím větší zobrazovací plochu máte k dispozici.
Stejně tak čím větší rozlišení má obraz, tím větší máte plochu, předměty
(ikony, okna atd.), jsou ale čím dál menší. Pokud máte 17palcový monitor a
používáte rozlišení 1 280 x 1 024, měli byste raději přejít na větší, 19palcový
model.
- Rozsah vaší pracovní plochy na obrazovce by měl odpovídat typu a množství
aplikací, které používáte. Pokud většinou pracujete s jedním oknem, stačí vám
klidně 15palcový monitor. Pokud však pracujete s více aplikacemi zároveň, nebo
se občas zabýváte grafikou, je pro vás vhodnější spíše 17palcový monitor.
Pracujete-li s grafikou velice často, zvažte i nákup většího monitoru.
- Obnovovací frekvence CRT obrazovek je velice zásadní. Pokud je příliš nízká,
bude vám obraz blikat a velice pravděpodobně budete při delším používání trpět
bolestí hlavy a očí. Přesvědčete se, že vámi požadovaný monitor zvládne vaše
oblíbené rozlišení s minimální obnovovací frekvencí 75 Hz. TFT displeje
nepotřebují vyšší obnovovací frekvenci než 60 Hz. Rozlišení a obnovovací
frekvence jsou ovlivněny také grafickou kartou, takže pokud máte zájem o nákup
velkého monitoru s vysokým rozlišením a obnovovací frekvencí, přesvědčte se,
zdali je vaše grafická karta vůbec dokáže podporovat.
- Ujistěte se, že váš monitor splňuje nejdůležitější standardy: MPR a TCO.
MPR-II je současnou verzí standardu hlídajícího limit elektromagnetické
radiace, kterou může monitor vyzařovat. TCO-99 pokrývá celou škálu oblastí
včetně radiace a obnovovací frekvence. Naprosto však stačí i standard TCO-95.
- Poslední radou je, abyste se podívali na obraz monitoru ještě předtím, než
jej zaplatíte každý má přece jen jiné oči a jiné požadavky, a pokud pracujete s
počítačem často, tak se investice do správného monitoru rozhodně vyplatí.
10 rad pro jasný obraz
1. Hrajte s dobrými kartami. Monitor je pouze tak dobrý, jak kvalitní je
signál, jenž do něj směřuje. Pokud tedy chcete dobrý monitor, musíte k němu mít
grafickou kartu s odpovídajícími parametry.
2. Vyladit. Pokud používáte spolu s LCD panelem analogovou videokartu, musíte
tyto dva prvky správně zesynchronizovat a nastavit. Jelikož LCD displeje
používají digitální adresaci pixelů, je třeba analogový signál převést zpět na
signál digitální, což může způsobit právě problémy se synchronizací. Můžete si
vytvořit tabulku a do každého jejího políčka napsat velké "H". Poté si v
ovládacím menu displeje pohrajte s položkou "clock" až do té doby, dokud nebude
každé písmeno vypadat stejně. Můžete si samozřejmě k takovémuto displeji
pořídit digitální videokartu.
3. Nechtěné odrazy. Pečlivě umístěte monitor tak, aby se na povrchu obrazovku
neodrážely žádné jiné světelné zdroje z okolí. Pokud se na obrazovce odráží moc
světla, buď posuňte monitor, nebo zastiňte zdroj světla (žaluzie na okno,
stínítko na lampu).
4. Umístění, umístění, umístění. Pozici monitoru na vašem pracovním stole
věnujte velkou pozornost. Lidské oči zaostřují přirozeně na předměty umístěné
ve vzdálenosti 90-100 centimetrů, takže pokud umístíte monitor příliš blízko,
budete zbytečně namáhat zrak. Většina pracovních stolů je příliš krátká pro
větší monitory, takže pokud si budete pořizovat nový, větší monitor, zauvažujte
také o změně stolu.
5. Buďte trpěliví. Předtím, než začnete jakkoliv upravovat nastavení obrazu,
vyčkejte alespoň 30 sekund, než se monitor zahřeje do provozní teploty. Pokud
si nepočkáte, pravděpodobně budete muset za několik minut nastavovat obraz
znovu.
6. Správné rozlišení. Čím větší rozlišení má obraz vašeho monitoru, tím menší
jsou zobrazované předměty. Rozlišení by mělo v ideálním případě odpovídat
velikosti úhlopříčky, doporučuje se používat: pro 15palcové monitory 800 x x
600 bodů, pro 17palcové 1 024 x 768 bodů a pro 19palcové monitory rozlišení 1
280 x 1 024 bodů.
7. Nekazte si oči. Ujistěte se, že obnovovací frekvence CRT monitoru je
nastavena přinejmenším na 75 hertzů.
8. Čím dál, tím lépe. Máte-li monitor s mřížkou, nepokládejte reproduktory hned
vedle něj, nebo bude obraz nepříznivě rušen jejich magnetickým polem.
9. Správný jas a kontrast. V případě CRT monitoru snižte kontrast na minimum a
zvyšte jas na maximum. Tam, kde končí fosforová vrstva, uvidíte přechod mezi
šedou a černou. Postupně snižujte jas až do té míry, kdy už tento rozdíl
nerozpoznáte. Poté postupně zvyšujte kontrast až do doby, kdy bude bílý text
dostatečně jasný, ale nebude se rozpíjet. U TFT displejů je manévrovací prostor
menší, ale doporučuje se spíš snížit jas a zvýšit kontrast.
10. Změřte si obrazovku. Pro lepší nastavení obrazu použijte patřičný program.
Řadu takových prográmků najdete například na Internetu.
Klasická nebo trinitronová?
Lidské oko bere drobné horizontální zahnutí za plochý povrch. Pokud je
zakřivení moc silné, tak se obraz jeví jako konvexní, je-li zakřivení moc malé,
jeví se jako konkávní.
Trinitron: Tato technologie optimalizuje zakřivení vnitřního povrchu monitoru a
vytváří prakticky plochý vnější povrch. Obraz se tak zdá plochý.
Stínítko nebo mřížka
Trinitronová mřížka (dole) umožňuje přesnější průchod elektronových paprsků k
obrazovce, než je tomu u klasického stínítka (nahoře). Výsledkem je čistější,
ostřejší a jasnější obraz.
Slovníček
Anoda. Vysokonapěťová součást CRT monitoru, přitahující paprsky vystřelované
elektronovým dělem.
Aperture grille Mřížka skládající se z tenkých drátků směřujících odshora dolů,
jež zajišťuje, aby elektronový paprsek přesněji ozářil požadované místo CRT
obrazovky. Monitory používající tuto technologii jsou často označovány jako
trinitronové nebo diamondtronové.
BNC. Připojení monitoru, které odděluje vertikální a horizontální signály a
signály červené, zelené a modré barvy. Poskytuje o něco lepší signál než D-Sub.
Bodová rozteč. Hodnota udávaná v milimetrech, která značí vzdálenost mezi
jednotlivým body CRT monitoru, nebo mezi jednotlivými prvky LCD monitoru.
Čistota barev. Vyrovnaná kvalita barev po celé ploše obrazovky.
CRT (Cathode Ray Tube). Technologie CRT se používá v naprosté většině monitorů
a televizorů.
Degauss. Způsob, jak zbavit monitor nastřádaného přebytečného
elektromagnetického pole.
D-Sub. 15pinový konektor, jejž můžeme najít na grafiké kartě i na monitoru.
Fosfor. Materiál nacházející se uvnitř CRT obrazovky, který se rozzáří poté, co
na něj dopadne paprsek elektronů.
Konvergence. Špatný světelný bod se rozsvítí v případě, že paprsky nedopadají
přímo na určené místo.
LCD (Liquid Crystal Diaplay). Technologie Lcd je používána ve většině plochých
displejů.
Obnovovací frekvence. Měří se v hertzích (Hz) a značí rychlost, kolikrát za
sekundu je překreslen každý bod obrazovky. U CRT monitorů by se měla pohybovat
minimálně nad úrovní 75 Hz, u LCD panelů nad úrovní 60 Hz.
Rozlišení. Rozlišení obrazovky uvádí počet bodů v horizontálním i vertikálním
směru, například rozlišení 1 024 x 768 bodů. CRT monitory dokáží rozlišení
měnit, vždy by však mělo odpovídat velikosti obrazovky. LCD displeje pracují s
pevným rozlišením.
Stínítko. Lehce zakřivený kovový plát, do nějž jsou vytvořeny otvory, pomocí
kterých je paprsek usměrňován tak, aby dopadl na správné místo.
TFT (Thin Film Transistor). TFT je LCD obrazovka s aktivní matricí. Je to v
současnosti nejpoužívanější typ LCD displejů.
Vychylovací cívka. Elektromagnetická součástka, vychylující elektronové paprsky
uvnitř u CRT monitorů.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU