Hlavní navigace

Autorská práva

1. 4. 2002

Sdílet

Budeme poslouchat hudbu a sledovat filmy v příšeří sklepení rodinného domku,aby nás někdo neudal? Jsme všichni zloději? Bude vláda špehovat v každém počítači? Bude i přesměrován...
Budeme poslouchat hudbu a sledovat filmy v příšeří sklepení rodinného domku,
aby nás někdo neudal? Jsme všichni zloději? Bude vláda špehovat v každém
počítači? Bude i přesměrování domén nelegální? Zbláznil se jenom autor, nebo
snad úplně všichni? A co na to Jan Tleskač?!

Ve Švédsku se firmy Adobe, Autodesk, Macromedia a Microsoft soudně domáhaly
povolení k domovní prohlídce u Maximaliana Andersona, který je správcem serveru
http://kickme.to ten umožňuje používat stálou, snadno zapamatovatelnou webovou
adresu bez ohledu na změnu providera či zrušení domény; prostě zájemce o dané
stránky přesměruje na jinou adresu. Podle BSA je ale tato služba nelegální a
její správce je vinen porušováním autorských práv, neboť na některých
stránkách, kam jsou návštěvníci přesměrováni, je distribuován nelegální
software. Soud však měl naštěstí na věc odlišný názor a žádost zcela zamítl
(http://ns2.dynamicname.com/court/page1.html). Anderson se dal poté slyšet, že
nechápe, co vlastně chtěla BSA u něj doma najít a celou záležitost označil za
zastrašování a obtěžování.

V Rakousku Microsoft žaloval jistého vídeňského občana za používání
nelicencovaných kopií svých produktů. Pirátské kopie celkem 10 CD mu daroval
jeho bratr. Vše bylo v pořádku až do doby, kdy se nešťastník nepohodl se svojí
družkou a začal se s ní soudit o dítě. Zhrzená partnerka dala policii tip na
"softwarového piráta" a ten byl odsouzen k pokutě deset tisíc šilinků alespoň
za neoprávněné užívání software. Tip pro naštvaného milence: rozešli jste se
nedávno s partnerem, a chcete se mu pomstít? Není nic jednoduššího. ;-)
Advokátovi se však podařilo zainteresovat do věci Nejvyšší soud, který jeho
mandanta po čtyřech letech zcela osvobodil. Odůvodnění rozhodnutí zní:
"Neoprávněné rozmnožování počítačových programů není trestné tehdy, pokud
slouží výhradně pro vlastní potřebu." (http://
www.pcwelt.de/news/software/21933/3.html)

Ne všude ale má zdravý rozum na růžích ustláno. Američtí senátoři Fritz
Hollings a Tod Stevens hodlají špiclovat přímo ve vašem počítači, pochopitelně
na popud a za bouřlivé podpory zábavního průmyslu. Jejich orwellovský návrh
zákona Security Systems Standards and Certification Act (SSSCA) směřuje k tomu,
aby se zákazník stal zcela bezprávným rukojmím kamenických firem, jimž jinak
vzhledem k jejich strnulému myšlení hrozí vážné problémy. Netřeba však měnit
myšlení a obchodní modely, od čeho máme své zákonodárce. Stačí říci: "Je
nezákonné vyrábět, dovážet, nabízet veřejnosti, poskytovat nebo jinak šířit
libovolné digitální interaktivní zařízení, které neobsahuje a neužívá
certifikované bezpečnostní technologie, jež odpovídají normám pro bezpečnostní
systémy."

Vaše MP3 soubory, DVD, elektronické knihy, videoklipy, to všechno by mohlo být
nezákonné. Nainstalujeme na každém počítači také aplikaci, která nám každé
porušení pěkně rychle zaznamená a nahlásí. A smazat onoho nainstalovaného
policajta?! Takový pokus se rovněž bude trestat až pěti lety vězení a pokutou
do výše půl milionu dolarů. A proč se spokojit jen se sledováním filmových nebo
hudebních fanoušků? Jak by takový špión v každém počítači usnadnil "boj proti
terorismu." Není ale vše ztraceno, proti je kromě linuxářů dokonce i Microsoft,
Intel nebo IBM.

Myslíte, že se to nás v Evropě netýká? Ale kdeže, zábavní průmysl má dlouhé
prsty. Norská prokuratura obvinila Jona Johansena
(http://www.eff.org/IP/Video/DeCSS_prosecutions/Johansen_DeCSS_case/20020110_eff
_pr.html) za vytvoření softwaru zvaného DeCSS; ten napsal v roce 1999
patnáctiletý mladík s cílem umožnit přehrávání DVD pod Linuxem. Obvinění je
opravdu pikantní měl se tak dopustit trestného činu "násilného vniknutí do
cizího chráněného systému s cílem získat neoprávněný přístup k datům." Dejte si
tedy všichni pozor, abyste se nepokusili náhodou vniknout neoprávněně do svého
vlastního počítače, mohly by vám totiž hrozit stejně jako Johansenovi až dva
roky vězení...

A až si koupíte předražené hudební CD, jen abyste po vložení do mechaniky
zjistili, že si jej bohužel neposlechnete, zajisté vás uklidní slova Karla
Koláře, ředitele české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu
(IFPI). Ten se totiž nedávno vyjádřil
(http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1020306981&t=it), že prodej podobných
zmetků je "celosvětovým trendem, ke kterému přispěl neustálý nárůst objemu
nelegálních pirátských kopií." Hned poté se v očích pana ředitele stáváme
všichni potenciálními piráty, protože "zkušenosti pracovníků protipirátského
oddělení [IFPI] jasně svědčí o tom, že ... je plných 80 % kopií vytvářeno ne z
důvodu pořízení si vlastní kopie, ... ale za účelem dalšího nelegálního šíření
zvukového záznamu..." O metodice, jak se ke zjištění dopracovali, se nedozvíme
nic. Že podle autorského zákona máte právo na vytvoření záložní kopie? Podle
pana Koláře se jedná pouze o "možnost, s tím, že výrobce není povinen umožnit
vlastníkovi originálu tuto kopii vytvořit." A že jste za její vytvoření
zaplatili vlastníkům práv odměnu již v ceně média, a dokonce i v ceně CDRW
mechaniky? "Skutečnost, že je záznam proti určitému kopírování chráněn,
neznamená, že nenahraný nosič nemůže být použit pro pořízení kopie jiného
záznamu, a dokonce ani to, že CD s ochranným softwarem bude předmětem
kopírování v jiné než PC mechanice."

Vůbec tomu nerozumíte? Nic si z toho nedělejte. Jiný názor na tento "světový
trend" má totiž nejen americký soud
(http://story.news.yahoo.com/news?tmpl=story&u=/zd/20020223/tc_zd/5103674),
americký kongresman Rick Boucher (http://www.wired.com/news/politics/0,1283,
50886,00.html) či firma Philips, která vážně uvažuje o odebrání loga CD-DA
výrobcům chráněných CD kvůli porušování licence
(http://silicongod.com/frame.asp?aid=2548), ale především česká skupina Tři
sestry*, která se k problematice vyjádřila velmi jednoznačně...
(http://www.trisestry.cz)