Zdálky se může zdát, že se vývoj hodnoty Bitcoinu nebo jakékoliv jiné kryptoměny nijak neliší například od akcií. Při bližším pohledu však zjistíme, že kryptoměny už ze svého principu nemohou mít žádnou „oficiální“ hodnotu, navzdory tomu, že stovky vzájemně nezávislých tržišť vytvářejí chaotický, ale ve své podstatě synchronizovaný celek.
Víte, jaké je dnes cena Bitcoinu? Na první pohled se zdá, že jde o jednoduchou otázku s jednoduchou odpovědí – vždyť přece napsat název libovolné kryptoměny do vyhledávače a vzápětí uvidíte její aktuální cenu včetně grafu s křivkou vývoje. Je v tom snad nějaký háček? Je. Dokonce několik.
Obchodování s kryptoměnami sice připomíná trh s akciemi či komoditami, ale pod povrchem se skrývá několik zásadních rozdílů. Ten nejzásadnější tkví v decentralizaci kryptoměn – tam, kde fungují stovky až tisíce nezávislých tržišť bez centrální autority nebo burzy nelze stanovit „oficiální“ hodnotu.
Jinými slovy, správná odpověď na otázku, kolik dnes stojí Bitcoin (a totéž platí pro jakoukoliv jinou kryptoměnu) neexistuje… případně existuje a zní: „tolik, kolik chcete“. O hodnotě kryptoměn totiž nerozhoduje nikdo jiný než ti, kdo je nakupují a prodávají.
Čirá nabídka, čirá poptávka
Co je tedy to číslo, které vám vyskočí ve vyhledávači? Buď se jedná o aktuální kurz vůči dolaru na některém z populárních tržišť, jako jsou Bitfinex, Binance nebo Bitstamp, případně o zprůměrovanou hodnotu získanou z agregátoru, jako je například CoinMarketCap.
Je nutno zdůraznit význam slova aktuální. Cena kryptoměny na konkrétním tržišti se totiž rovná částce, která figurovala v posledním uzavřeném obchodu, a v zásadě se tak může měnit ve zlomcích vteřiny a být poměrně volatilní. Agregátor tyto výkyvy naopak zahladí a ukáže spíše celkový trend.
Samotná tržiště představují střet nabídky a poptávky v jejich nejčistější podobě. Prodávající (alias maker) vytvoří nabídku obsahující počet Bitcoinů a částku, za kterou je tento počet ochotný prodat, nakupující (alias taker) tuto nabídku může vzít, případně si počkat na lepší.
Nahoru a dolů
Co však určuje obecný trend? Vysvětlení příčin postupného nárůstu ceny Bitcoinu, která se během několika let vyšplhala z necelého centu na tisíce dolarů, by vydalo na samostatný článek. Pokud si však vezmeme skromnější časový úsek – dejme tomu týden – lze situaci poměrně dobře ilustrovat.
Dejme tomu, že cena na konkrétním tržišti se v pondělí pohybuje okolo 9 500 dolarů a roste. Pokud nakupující dané kryptoměně věří, začnou ji nakupovat ve velkém a nejprve se pochopitelně snaží „vyzobat“ nejnižší nabídky, dokud si prodávající nevšimnou, že se něco děje.
To se neodvratně stane (dejme tomu v úterý), nabídky za 9 500 dolarů zmizí a nahradí je vyšší částky. Cena na tržišti postupně narůstá a nakonec (dejme tomu v pátek) kulminuje na 10 000 dolarů, čímž je poptávka uspokojena, síly se vyrovnají a vzápětí nastane zrcadlová situace.
Neviditelná ruka bota
V tuto chvíli můžete zcela oprávněně namítnout, že jsme popsali pouze jeden cyklus na jednom konkrétním tržišti. Copak jich nejsou stovky až tisíce? Jsou, nicméně je nelze vnímat jako izolovaná prostředí, nýbrž jako součást uceleného ekosystému.
Pokud si trader (případně jeho armáda botů) všimne, že na tržišti A se cena konkrétní kryptoměny například pohybuje okolo 9 000 dolarů a na tržišti B se obchoduje za 9 500 dolarů, může prakticky bez rizika levně nakoupit a draze prodat.
Dnešní technologie však dokáží sledovat vývoj v reálném čase a podobné výrazné rozdíly se proto velmi rychle vyrovnají. Dynamika jednotlivých tržišť se může lišit, ale vzájemné propojení se postará o to, že hodnota kryptoměny napříč ekosystémem bude nakonec klesat a stoupat (téměř) jednotně.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU