S tím jak blockchainový hype překračuje sféry kryptoměn, přicházejí firmy i vlády se stále novými projekty. Od digitálních identit, přes volební systémy až po projekty sledování dodavatelských řetězců.
Mnoho projektů už stihlo selhat nebo nenaplnilo kýžená očekávání, další se stále nacházejí v experimentální fázi. Technologie jako taková však funguje a odborníci se shodují, že v následujících pěti letech ještě najde četné využití v praxi. Ať už půjde o platební procesy, sdílení dat nebo třeba uchovávání dat.
Jedním z překvapivějších řešení může být využití blockchainu coby nástroje pro boj s fake news. Alespoň dle společnosti Gartner, podle které bude v roce 2023 až 30 % zpráv a video obsahu autentizováno právě přes blockchain.
Přiživovány sociálními sítěmi, fake news byly v poslední době používány hlavně coby nástroj manipulace, nejen během volebních kampaní. Ukázalo se, že obsah vycházející z klamné informace, přitahuje více čtenářů než pravdivé zprávy. Poznatek, ze kterého mohou těžit zadavatelé reklamy, ovšem problém pro veřejnou rozpravu.
Například, předních 20 fake news spojených s volbou amerického prezidenta v roce 2016 získalo na Facebooku podstatně víc interakcí než 20 nejúspěšnějších zpráv předních světových médií. Vypátrat nebo potrestat jejich autory – pachatele – je přitom zpravidla obtížné.
„Ke tvorbě falešných textů i videí může být využita už i umělá inteligence. Je to nový druh kyberzbraně,“ konstatuje autorka odkazované studie společnosti Gartner, Avivah Litanová.
„Vysledování prostředků a prokázání původu jsou dvě klíčové přednosti neveřejného blockchainu a mohou být využity i k vysledování původu zveřejňovaných zpráv.“
Americká DARPA – agentura zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií – začala v srpnu s vývojem softwaru, který dokáže odhalit fake news schované mezi více než půl milionem zpráv, fotografií, videí nebo audio nahrávek.
V září se přidal Facebook, který zorganizoval skupinu vyvíjející nástroje pro detekci deep fake videí. Pokud budou tyto iniciativy úspěšné, mohou v budoucnu vychytávat falešný obsah a zamezit mu, aby se dostal mezi uživatele.
A stejně tak, algoritmus může autentizovat obsah, například jen doložením jeho původu. „Blockchain je pro něco takového ideální, jelikož napříč různými subjekty na základě dat, která jsou neměnná a jejich původ se dá vysledovat, sdílí ,jedinou verzi pravdy‘,“ popisuje Litanová.
Mezi prvními, kdo se snaží tohoto potenciálu využít, je deník The New York Times. Blockchain testuje k ověřování fotografií a video obsahu. Využívá k tomu v blockchainu uchovávaná „kontextuální metadata“, zahrnující informace o tom, kdy a kde byla fotka či video pořízeno, kým bylo pořízeno, a také to, jak a kdy bylo upraveno či poprvé zveřejněno.
Dle zástupců deníku tak blockchain funguje jako „databáze, která není uchovávána na jediném serveru a není vlastněna ani ovládána jediným subjektem, ale mnoha, a to na serverech, které jsou aktualizovány souběžně“. Každá změna záznamů se tak dá zpětně vysledovat.
„Zjednodušeně můžeme říct, že jednotlivé soubory nejsou měněny, ale rozvíjeny,“ dodává dnes už bývalá dopisovatelka Timesů a nezávislá mediální konzultantka Sasha Korenová.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU