Opatření proti praní špinavých peněz i snahy podniků na omezení působení podvodných subjektů dopadnou nejtvrději na finanční průmysl. Ve zprávě analytické společnosti Forrester Research je blockchainu přisouzen do blízké budoucnosti značný význam, primárně díky jeho často skloňované bezpečnosti a nezměnitelnosti. Podle Forresteru skvěle splňuje nové podmínky evropských vlád a slouží také jakožto důvěryhodné identifikační prostředí.
„Blockchain je důvěryhodným úložištěm ID zařízení i identity známých podvodníků,“ zmiňuje Forrester ve zprávě a doplňuje také blacklisty vlád a společností, které proti kriminalitě a praní špinavých peněz aktivně vystupují. Ty budou moci být nově spravovány i samotnými finančními institucemi.
Využití blockchainových sítí pro zabezpečení dat zkoumají i státy samotné, avšak prozatím se nikde v praxi neuchytily, vysvětluje Martha Bennettová, hlavní analytička Forrester Research. Dost možná i vlivem neodzkoušenosti technologie, která je stále v experimentální fázi.
Největší výzvu pro finanční instituce představuje Evropa. Tři zákony – již aktivní PSD2, na konec května chystané GDPR a také méně známé 5. AMLD (pátá novelizace směrnice o praní špinavých peněz) – zasáhnou do fungování služeb. Dohled nad virtuálními měnami, předplacenými kartami a sdílením informací se zvýší.
Forrester připomíná, že cena podvodných transakcí a dalších ilegálních činů stojí společnosti nemalé peníze, v USA až 1,9 % příjmů. Vysoké jsou rovněž náklady na odhalení a prevenci praní špinavých peněz; a pokuty v případě, že v tomto firma selže.
To dokládají i nedávné příklady z praxe: V roce 2018 dostala nizozemská banka Rabobank pokutu 369 milionů dolarů za manipulaci se špinavými penězi; únik dat společnosti Equifax zase znamenal krádež 143 milionů záznamů.
Dostupnost kradených citlivých informací a identit na darknetu, nelegální části internetu, je vysoká. Zločinci tak často nemají problém si pomocí získaných dat založit účet u bankovního domu. Tradiční metody autentizace zde selhávají.
Nezměnitelný elektronický záznam, jakým blockchain je, však zajišťuje, že transakce v sobě obsahují identifikovatelné informace o předchozích transakcích. „To umožňuje autorizovaným jedincům snáze dohledávat předchozí transakce v řetězci než u současných systémů na odhalování podvodů,“ věří analytici Forresteru.
Implementace blockchainu by měli působit disruptivně na starší systémy verifikace a měření důvěryhodnosti – především registry dlužníků typu Equifax, Experian, RELX nebo TransUnion.
Andras Cser, spoluautor zprávy Forresteru je však přesvědčen, že podobného využití se blockchain v příštím roce až dvou ještě nedočká ani ve Spojených státech; v dalších oblastech světa pak do dvou až tří let. I poté jim Cser přičítá spíše koexistenci se současnými systémy na ochranu proti praní špinavých peněz a podvodům.
Protože je však blockchain z velké části vystavěn na open source softwaru – platformy jako Ethereum, MultiChain, OpenChain a jejich popularita to potvrzuje – lze postupné zkoušení a osvojování technologie očekávat. Je totiž nejen levnější na prvotní implementaci než současné systémy, ale lze v ní také snáze nacházet a opravovat chyby.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU