Brothers in Arms: Hell’s Highway vychází pro PC, Xbox 360 a PlayStation 3 a jako první ze série vstupuje na pole next-gen konzolí. Hru jsme otestovali ve verzi pro PlayStation 3, a přestože má bezpochyby své kvality, zároveň nám nadělala pár vrásek na čele. V hlavní roli zde opět vystupuje Matthew Baker a jeho bratři ve zbrani ze 101. výsadkové divize, kteří čelí hrůzám druhé světové války v nechvalně známé operaci Market Garden.
Gearbox Software servírují celkem deset hratelných kapitol, doplněných o výpravné animace v enginu hry (Unreal Engine 3), jež vám mnohdy berou dech. Nikoliv však technickým zpracováním, které má v testované konzolové verzi rezervy, ale především věrohodným zachycením válečných hrůz, jež staré známé hrdiny ze „stoprvní“ svírají v kleštích a udržují ve stavu na pokraji šílenství. Za to autorům přísluší zatleskat – Brothers in Arms: Hell’s Highway má duši, což se málokteré válečné hře podaří. Hodnocení samotné akce už každopádně není tak pozitivní, jak jsme si na začátku malovali. Aktuální třetí díl totiž nabízí v podstatě to samé jako jeho předchůdci a v méně vypjatých misích se znalci budou občas trochu nudit. Ty totiž jen tak něco nepřekvapí, neboť základní principy zůstaly nezměněny a lineární podání vás nechá postupně zkonzumovat jedno bojiště po druhém. Ač nejde o koridorovou záležitost (vyjma občasných interiérových one-man-show v Bakerově podání), autoři vás beztak tlačí do předem daného husího pochodu s nedobrovolným rozchodem na jednotlivých stanovištích. Střety s Němčoury jsou drsné a zvláště na vyšších obtížnostech se za sebemenší chybu platí životem.
V Hell’s Highway přibyla destrukce prostředí, i když bohužel nikoliv v takové míře, jak by si next-gen hra takového formátu zasloužila. Vzduchem tak létají pytle s pískem nebo plaňky z plotu, ale když pod dřevěný přístřešek nasázíte snůšku granátů, ani to s ním nehne. Ostatně ani grafické zpracování není ideální: zatímco některé okamžiky jsou naprosto skvělé (např. noční boj za bouřky), jindy hra po vizuální stránce značně strádá a detailně zpracované postavy působí v odfláknutém prostředí jako pěst na oko.