„Nejčastější otázkou je, jak zjistit, že jsou instalované fonty legální. Případně jaké jsou podmínky při užití fontů ve firemních tiskovinách,“ uvedl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA. Lidé mají podle něj o problematice jen minimální povědomí. „V povědomí mají softwarové či filmové pirátství, ale to, že licenci mohou podléhat i písma, je nenapadne.“
Mnoho fontů se do počítačů dostane nelegální cestou nejčastěji z internetu. „Málokdo totiž ověřuje legální možnosti užívání takových fontů a jejich původ. Podobně jako u softwaru je účinnou obranou proti nechtěnému pirátství získávání fontů pouze z autorizovaných zdrojů – rozhodně se vyhnout anonymním výměnným sítím či torentům,“ říká Hlaváč.
Nejvíce k pirátství dochází ve firmách, v nichž se dodržování licenčních podmínek nehlídá. Nečastějším prohřeškem je užívání písma ve více počítačích, než opravňuje licence. Rovněž není možné písmo zapůjčit například grafickému studiu. „Pokud designér nevlastní licenci pro potřebné písmo, musí si ji zakoupit, byť dané písmo potřebuje jen pro jedinou zakázku. Zákazník by se poskytnutím písma designérovi dopustil porušení práva,“ říká Hlaváč. Podobně by ohrozil designér klienta, pokud by ho neupozornil, že písmo použité v navrhovaných tiskovinách je licencované a je třeba uzavřít licenční smlouvu s vlastníkem práv.
V Česku se podle informací BSA zatím případy porušování práva k písmům daří řešit mimosoudní dohodou. Pokud by se autoři nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod. To se týká zejména firem, v nichž se fonty mohou neoprávněně užívat v mnoha firemních počítačích.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU