Co vidíte jako hlavní zlom ve dvacetileté historii Linuxu? Co se podařilo a co nikoliv?
Podle mě je největším zlomem mainstreamová adopce v podnicích. Samozřejmě můžeme Linux najít i v řadě dalších produktů, hodně úspěšný je například v mobilech, nicméně prosazení v korporátní sféře je velkým úspěchem. Důvodem je zejména jeho bezpečnost, a proto jej s oblibou využívají zejména finanční instituce, vládní organizace a úřady nebo třeba také armáda. K tomuto výraznému zlomu došlo zhruba před pěti lety.
Dalším předělem je pak cloud computing. Linux je v tomto směru řešením, které ukazuje cestu a spoléhají se na něj hráči jako třeba Google nebo Facebook.
Co se týká neúspěchů, například Jim Zemlin z Linux Foundation říká, že se Linuxu zatím nepodařilo příliš uspět na desktopech, ale podle mě to není úplně pravda. Desktop se totiž v současnosti mění a používá se stále více různých operačních systémů, tradiční desktop mizí a prostředí je stále heterogennější.
Co bylo největším zlomem ve vašem byznysu?
Pro Red Hat to bylo jednoznačně nasazení našich řešení v datových centrech a využití Red Hat Enterprise Linuxu pro cloudová nasazení.
Jaké jsou podle vás perspektivy komerčního open source softwaru a pozorujete vyšší ochotu firem kupovat komerční open source produkty?
Open source prochází určitou evolucí a zájem o něj určitě roste, a to i o komerční verze. Sice ne každý komerční open source projekt uspěl, ale řada z nich se dokázala prosadit a jejich adopce zrychluje. Hodně velkých firem je v oblasti Linuxu aktivních, například Google a Amazon, kteří tak doplňují tradiční hráče jako IBM či HP.
Lidé už dnes nechtějí kupovat jen klasický hardware, jakési boxy, ale dívají se po přidané hodnotě v podobě vrstev softwaru a technické podpory. Důležitá je proto třeba spolupráce v oblasti middlewaru.
Řada velkých a významných společností dnes využívá Linux. Když na něj spoléhají i finanční a armádní instituce, nelze jej považovat za problematickou a nefunkční záležitost. Naopak, právě finančníci a vojáci si žádné chyby dovolit nemohou. V prvním případě jde o peníze, ve druhém o životy.
Pozorujete různý zájem o open source řešení v různých státech?
Jak už jsem naznačil na začátku, Linux se celosvětově rozšířil do komerčních i vládních organizací. Tento trend začal v USA a pokračuje do celého světa. Red Hat Enterprise Linuxu tak pronikl do řady datových center po celém světě, běží na něm velké sociální sítě a jiné známé aplikace. Podle mě je Linux součástí změny, která teď probíhá, vzpomenu arabské jaro, a pomáhá díky své svobodě a otevřenosti měnit politiku v jednotlivých zemích.
Linux přináší přístupnější počítače, stačí si jen vzpomenout na iniciativu OLPC a také dostupnější internet pro více lidí. I v České republice máme velmi silnou pozici a řada společností využívá různá open source řešení nejen od naší společnosti.
Čím více, tím lépe
Myslíte, že existence řady linuxových distribucí jako SuSE, Ubuntu nebo Fedora/RHEL je z hlediska zákazníků příznivým jevem, nebo to může způsobovat určitý zmatek? Je podle vás tato různorodost žádoucí a proč?
Různost je určitě dobrá věc a Linux je o výběru. Mít proto více rozličných distribucí je podle mě signálem zdravého ekosystému a je na trhu, aby rozhodl, co je nejlepší. Navíc zmíněné distribuce se soustředí na něco trochu jiného – Canonical se s Ubuntu zaměřuje hodně na desktopy, Novell se SuSE na spolupráci s Microsoftem a my v Red Hatu pak na datová centra. V oblasti vývoje pak díky open source projektům vlastně spolupracujeme a každý přidává svou část do různých projektů.
Nicméně v poslední době sledujeme i vzestup takzvaných klonů distribucí, například Oracle Linux, který je vlastně přejmenovaný Red Hat Enterprise Linux. To pak není zdravé, protože zákazníci se neobracejí přímo na výrobce, ale na zprostředkovatele a existence klonů může být matoucí.
Jaká distribuce je pro vás nejdůležitější?
Pro nás je velmi důležitá distribuce Fedora. Ukazuje nám cestu, kterou se bude enterprise distribuce ubírat v dalších verzích, a umožňuje nám rychle přinášet nové technologie a projekty linuxovým uživatelům.
Jde o komunitní projekt, stejný jako ostatní distribuce. Právě i z tohoto důvodu je nelze považovat za konkurenty. Komunity přispívají k růstu a inovativnosti Linuxu jako takového. Řada projektů se vzájemně prolíná. Red Hat je jedním z největších přispěvatelů do linuxového kódu a velkým propagátorem rozhraní Gnome. To ovšem využívají i další distribuce, a v tom rozhodně nespočívá soutěžní boj. Všichni, kdo vytvářejí open source, pomalu mění svět. Je to výzva, s níž musí skutečná konkurence počítat.
Konkurencí pro svět Linuxu jsou firmy produkující proprietární systémy. Pro oblast operačních systémů a kancelářských aplikací je to primárně Microsoft, ve virtualizaci potom VMware.
Jakým směrem plánujete rozvíjet váš Red Hat Enterprise Linux – jste velmi aktivní v oblasti cloud computingu, co je vaším dalším cílem?
Vývoj nikdy nekončí, ani Linux není perfektní a je stále co zlepšovat. V poslední době nastalo v podnikové architektuře mnoho změn, od virtualizace přes konvergované systémy až po nový hardware. Tomu je potřeba se přizpůsobovat. Navíc nejde jen o výkon, ale také o snazší nasazení, správu, lepší efektivitu a podobně, na čemž hodláme dále pracovat – příkladem je například projekt CloudForms.
I když dříve byly pro Linux konkurencí primárně Unix a Solaris, trh už zmigroval právě na Linux a dnes nám konkuruje například VMware, na což musíme samozřejmě reagovat.
Důležitější než srovnání a boj s konkurencí je pro nás vyhledávání nových příležitostí a výzev. Můžeme a dokážeme vstoupit do nových segmentů? To je otázka, kterou si klademe.
Zároveň zkoumáme i nové směry, kterými se bude oblast cloud computingu vyvíjet. Jednou takovou cestou je projekt OpenShift, který Red Hat představil nedávno a jenž umožňuje vývojářům jednoduše provozovat svoji aplikaci v cloudu.