Úrovní autonomního řízení je celkem 5.
- Úroveň 0 je tou nejzákladnější, kdy systémy automobilu maximálně vydají varování nebo velmi krátkodobě zasáhnou do řízení.
- Úroveň 1 už umožňuje systému systematicky do řízení zasahovat, kontrolu má však vždy pevně v rukou řidič. Nejtypičtějším příkladem je tempomat, adaptivní tempomat nebo parkovací asistent. Řidič musí vždy být plně připraven převzít kontrolu.
- Úroveň 2 systému umožňuje plně převzít kontrolu nad zrychlováním, brzděním i zatáčením vozidla. Řidič musí jízdu monitorovat a opět být plně připraven kdykoliv převzít kontrolu. Kontakt rukou s volantem je povinný.
- Úrovně 3, 4 a 5 už umožňují věnovat se v autě i jiným činnostem než řízení. Takové úrovně jsou však dosud velmi vzácné a legislativa na ně není příliš dobře připravena.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku se v Evropě prodalo přes 325 000 osobních aut s 2. úrovní autonomního řízení. Oproti stejnému kvartálu v minulém roce se počet automobilů této úrovně zvýšil o celých 175 %, což je skvělá zpráva pro celý průmysl samořiditelných vozidel. V procentech se podíl prodaných vozů s autonomií 2. stupně zvýšil ze 3 % na 8 %.
Za růst mohou mainstreamové automobily, nikoliv startupy. Nejvíce automobilů se 2. úrovní autonomie prodala Toyota. Automobily s pokročilým asistenčním systémem prodalo také například Audi, BMW, Mercedes, Volvo a samozřejmě Tesla.
V menší míře se zadařilo prodávat vozy také firmám Citroën, Ford, Hyundai, Kia, Mazda, Nissan a Peugeot.
Chris Jones, hlavní analytik v Canalysu, však upozorňuje, že je nutné zákazníkům pečlivě vysvětlit, že ač je autonomie 2. úrovně skvělá věc, ani zdaleka nejde o samořiditelné auto: zdůrazňuje, že řidič vždy musí dávat pozor na řízení a situaci okolo.