Trh pracovní síly se do roku 2020 dramaticky promění a řada společností není připravena čelit požadavkům, které tato změna přinese. Stárnutí pracovní síly, stále častější využívání sezónních zaměstnanců, konzultantů a kontraktorů, nebo narůstající obtíže při hledání pracovníků s odpovídajícími dovednostmi – to všechno bude ovlivňovat schopnost firem obsadit volné pracovní pozice.
Firmy mají problém porozumět potřebám svých zaměstnanců
České firmy nevědí, co jejich zaměstnanci skutečně chtějí. Pouze 33 % českých zaměstnanců je spokojeno se svým současným zaměstnáním, což je oproti jiným evropským státům velmi málo. Například v Německu dosahuje spokojenost 39 %, v Polsku 41 %, ve Švýcarsku 50 %.
Požadavky zaměstnanců a to, co firmy skutečně nabízejí, se spíše míjejí – vyplývá to z odpovědí, které na dotazy výzkumu poskytly dvě skupiny respondentů: zaměstnanci a zástupci vedení firem.
Významný rozdíl panuje například v chápání toho, jak důležité je pro spokojenost zaměstnanců odpovídající finanční ohodnocení. Jako klíčový faktor ho udává 66 % českých zaměstnanců, ale pouze 49 % firem říká, že jim ho dokáže poskytnout. Možnost pracovat z místa mimo kancelář (například z domova) je důležitá pro 53 % zaměstnanců, ale nabízí ji jen 44 % firem v ČR.
Nepochopená generace Y a chybějící lídři
Ze zjištění výzkumu vyplývá, že generace Y, resp. internetová generace, nepřinesla s sebou na pracovní trh takové změny, jak se původně očekávalo. Vyplývá to ze srovnání odpovědí zástupců této generace a jejich porovnání se staršími zaměstnanci generace X. Vyvrátilo všeobecně převládající názor o jejich odlišném přístupu k životu a práci vůbec: 56 % dotázaných z generace X očekává větší zpětnou vazbu, než se jim skutečně dostává. Stejná očekávání má 46 % dotázaných z generace Y. Starší generace také v 60 procentech upřednostňuje soukromý život nad pracovním, naopak u internetové generace je to pouhých 34 %. Ukazuje se tak větší důraz na kariéru u mladých a naopak zájem o osobní život u starších zaměstnanců.
Vedoucí pracovníci a zaměstnanci v České republice se shodují, že firmy nejsou dostatečně zaměřeny na rozvoj budoucích lídrů a pociťují jejich nedostatek. Výzkum navíc ukázal, že čeští zaměstnanci a zaměstnavatelé schopnost vést ani nepovažují za příliš důležitou. Pouhých 23 % zaměstnanců si myslí, že schopnost vést je v jejich společnosti považována za důležitý atribut zaměstnance. U manažerů je toto číslo o málo vyšší – jen 29 % z nich přikládá leadershipu důležitost.
Malý podíl HR oddělení na strategickém řízení
Podle odpovědí zaměstnavatelů pouze každá druhá společnost (45 %) poskytuje dostatek doplňkových programů pro rozvoj nových dovedností. Odpovídající nabídce podobných kurzů by mohlo napomoci i oddělení HR – to však podle zaměstnanců rozumí jejich schopnostem pouze v 46 %.
Pozitivním zjištěním výzkumu je, že české firmy si důležitost vzdělávání uvědomují: 63 % zaměstnavatelů říká, že jejich firma průběžné vzdělání podporuje, a 61 % zaměstnanců je toho názoru, že jim firma poskytuje správné nástroje pro osobní rozvoj a zlepšování pracovního výkonu.
Vrcholové vedení firem by také mělo mnohem více naslouchat zástupcům HR oddělení a zohlednit jejich názory při strategickém plánování. Jen ve 31 % českých firem HR spolupracuje s vrcholovým managementem na strategickém řízení firmy. Závěry výzkumu tak indikují rostoucí důležitost manažerů na úrovni CHRO (Chief HR Officer) ve vedení firmy.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU