jednotlivé jazykové mutace systému. Čeština se objevila v prosinci, takže
nedočkavci si mohli dopřávat nové "zážitky" již pod vánočním stromečkem.
Není nad česká Okna...
Co říci o novém systému a neopakovat se, když už toho bylo řečeno tolik? Jistě,
můžeme podrobit detailnímu zkoumání dokonalost a výstižnost překladu, můžeme se
pídit po chybách a překlepech. Nicméně mám takový pocit, že by to bylo poněkud
suchopárné, zdlouhavé a málo přínosné. Lokalizace produktů je u Microsoftu
natolik rutinní a propracovanou záležitostí, že senzacechtivým slídilům mnoho
prostoru neposkytuje. Neříkám, že se nedá nějaký šotkovský kousek najít, ale dá
to čím dál tím větší práci a rozhodně nečekejte, že na něj narazíte hned na
úvodní obrazovce. Pokud se smíříte s tím, že se některé úlety typu "úložiště"
stávají uznávaným překladatelským standardem, zbývá nám pouze diskuse nad tím,
co všechno je a není přeložené a co mohlo či nemuselo být přeloženo. Je to
samozřejmě otázka překladatelského vkusu a rozlišení citlivé hranice mezi tím,
co ještě budou potřebovat laičtí uživatelé (a tudíž si zaslouží překlad), a kde
naopak už budou mateni odborníci (protože je originální název více zažitý).
Hezkým příkladem je panel služeb systému. Tady se, myslím, překladatelé dost
potili, ale naštěstí se většinou drželi podle mého názoru vhodného systému
kombinace originální zkratky a vysvětlujícího anglického rozpisu, který
znalejšímu uživateli řekne mnohem víc než krkolomný pokus o překlad. Občas sice
vznikne půvabnost typu: "Poskytuje knihovně výkonu informace od poskytovatele
WMI HiPerf", ale i tak má člověk alespoň pocit, že ví, o co jde. Naproti tomu
se v tomtéž panelu o kousek dál vyskytuje sloupec "Účet pro přihlášení", který
je vyplněn údaji "Local system" a "Network service".
Co kde najdete a nenajdete
Vzhledem k tomu, že jsem měl tentokrát k dispozici obě provedení Windows XP,
pojďme se podívat detailněji na jejich rozdíly. Oba systémy mají hodně
společného a obecně se dá říci, že v Home Edition není nic navíc oproti verzi
Professional. V Home Edition naopak chybí řada funkcí, které se sice mohou zdát
užitečné, ale podle názoru výrobce jsou určené pro movitější firemní prostředí.
Logicky jsou to především funkce z oblasti spolupráce se serverovými řešeními
Microsoft patří sem například funkce pro podporu automatických instalací a
údržby softwaru nebo služby vzdálené instalace přes síť. V síťovém prostředí se
uplatní také centralizovaná správa a využití zabezpečovacích pravidel, ať již
pro každého jednotlivého uživatele zvlášť nebo hromadně pro skupiny uživatelů,
které je možno rovněž obsluhovat centrálně.
V rozsáhlejších sítích pak jistě přijdou ke slovu cestovní profily uživatelů,
jež zachovají individuální nastavení a přístup ke správným dokumentům nezávisle
na tom, kde se k síti přihlašujete. V globalizovaném prostředí využijete určitě
i terminálové funkce, které se v podání Windows XP jmenují "Vzdálená plocha" a
které umožní uživateli vzdálený přístup do jeho počítače z jiného počítače.
Stačí, když má nainstalovaná Windows, a to i jiných verzí. Šikovná je možnost
přistupovat ke sdíleným souborům a složkám i v době, kdy nejste připojeni k
serveru.
Verze Professional také poskytuje víc bezpečnosti použitím souborového systému
EFS (Encrypted File System), který šifruje data uložená do souborového systému
NTFS, a schopností řídit přístup k souborům, aplikacím a prostředkům počítače.
Poslední dva rozdíly budou nejspíš domácí uživatelé postrádat a závidět svým
"firemním" kolegům. Řekl bych, že by se jim tyto funkce také hodily, podobně
jako možnost přepínat mezi více jazykovými verzemi bez nutnosti reinstalace,
která funguje obdobně jako v minulé verzi produktu Office. Verze Professional
poskytuje také lepší výkonovou škálovatelnost, protože podporuje i
dvouprocesorové základní desky. Ale co naplat, Microsoft se rozhodl, že tyto
schopnosti patří jenom do dražšího balení.
Co vás čeká, když přejdete na XP
Na závěr si dovolím shrnout některé zkušenosti z praxe systému Windows XP.
Začnu nejlépe samotnou instalací. Při svých pokusech jsem instaloval různé
systémy na různé předchozí systémy, a doporučuji tudíž vaší pozornosti vloženou
tabulku kompatibility upgradů. Nejde jen o to, na co je legální upgradovat z
čeho. Jde především o to, že instalační program má v sobě příslušná pravidla
pevně zadrátovaná, a nedovolí třeba přepsat některé anglické verze verzí
lokalizovanou. Umožní sice paralelní existenci obou systémů, ale kdo má na to,
nechat si rozdělit jen tak pro nic za nic disk na více částí a z každé si
ukrojit 1,5 GB kapacity operačním systémem?
Situaci komplikuje také systém aktivace. Nainstalujete-li systém XP souběžně se
starším systémem a používáte-li Office XP, musíte nainstalovat Office i pod
novým systémem a pak se dohadovat s obsluhou aktivační telefonní linky, že jste
vlastně nic špatného nespáchal. Nehledě na to, že už se mi stalo, že Office po
experimentech najednou začala tvrdit, že se podstatně změnil můj systém a že
musím aktivaci obnovit (při tom jsem jenom přeformátoval disk a Office obnovil
podle dosavadního nastavení). Následně se však průvodce aktivací spokojil tím,
že jsem prošel jednotlivé stránky, a ve skutečnosti nic neaktivoval. Každopádně
si dovedu představit, co to udělá s méně znalým uživatelem, vystrašeným
pochybnými reklamními kampaněmi BSA.
Při rozhodování o nasazení systému XP bych vedle finanční stránky doporučil
vzít v úvahu ještě jednu záležitost a to ochotu uživatelů učit se nové věci.
Přes všechny možnosti, jak vrátit avantgardní vzhled "XPéček" ke strohým, leč
zažitým zvyklostem starších systémů, bude přechod zejména pro uživatele Windows
řady 9x větším krokem do neznáma, než by se mohlo zpočátku zdát. Leccos totiž
nenajdou na obvyklém místě ani "NTéčkáři" a systém, který vás téměř neustále (a
často až příliš aktivně) zavaluje informacemi, také na klidu nepřidá. Ale
zvyknout se na to dá.
Pokud projdete seznamovacím procesem bez větší újmy na sebedůvěře ve vlastní
počítačové schopnosti, můžete se ponořit do téměř bezedných hlubin nastavování
systému. Tady si uživatel může opravdu pohrát, a když něco pokazí, snad mu
pomůže přítel na telefonu (na publikum bych moc nespoléhal, a nápovědu 50 na 50
vám počítač neposkytne). Má k tomu mocné nástroje v podobě vzdálené pomoci a
doufejme i potřebné znalosti.
Reklamní kampaň popisuje Windows XP jako dosud nejstabilnější systém. Zatím
proti tomu nemohu nic namítat, protože jsem se ještě nesetkal s žádným větším
problémem. Nicméně mám pořád trochu pocit, že jsem jej přece jenom ještě
nestihl dostatečně prověřit. Ono totiž na lámání chleba dojde většinou až po
delší době, kdy v systému vystřídáte pár nových zařízení, protáhnete něco
nových programů (hlavně her) a doinstalujete si balík různých více či méně
nezbytných pomůcek pro různé příležitosti. Ale i tak jsou Windows XP příjemným
prostředím, na které si docela rychle zvyknete, a na stará Okna si vzpomenete,
pouze když budete shánět výkonnější hardware. Jinak se vám asi stýskat nebude.
Další hráč na trhu
Rodina produktů Windows XP obsahuje ještě jednoho člena. Ten byl až dosud před
veřejností víceméně skrýván, přesto že se nejedná o černou ovci rodiny spíš
naopak. Windows XP 64-bit Edition je prvním výletem Microsoftu do "velkého"
světa 64bitových výpočetních systémů. Tento systém je navržen a optimalizován
pro procesory Itanium (dříve označované jako Merced) firmy Intel a má sloužit
jako platforma pro vysoce výkonné pracovní stanice zpracovávající obrovské
objemy dat.
K jeho hlavním přednostem patří podpora až 16 GB paměti RAM a 16 TB virtuální
paměti, dále pak možnost nasazení symetrické dvouprocesorové konfigurace
počítače a schopnost využívat specializované funkce procesoru Itanium zejména
se jedná o výpočty v pohyblivé řádové čárce a sadu instrukcí EPIC (Explicity
Parallel Instruction Computing).
Jednou z hlavních výhod systému z hlediska začlenění do firemní infrastruktury
je kompatibilita s 32bitovými "bratříčky", protože systém umožňuje začlenit pod
svá křídla i 32bitové obchodní aplikace tím, že emuluje chování procesorů s
architekturou x86 (technologie je označována jako WOW64 Windows on Windows 64).
Navíc programátoři mohou snadno přejít pod nový systém a využít své staré
zkušenosti, protože vývojové prostředí zůstává téměř shodné.
Nasazení Windows XP 64-bit Edition tedy bude směřovat do oblastí, kde se
vyžaduje velká kapacita systému a vysoký výpočetní výkon. Patří sem například
zpracování filmových animací, dynamických simulací, trojrozměrného modelování,
analýzy velkých datových objemů například ve finančnictví a náročné vědecko-
technické výpočty vůbec. Jeho výhoda samozřejmě spočívá v jednotném pracovním
prostředí a ve spolupráci s 32bitovými systémy a běžnými obchodními aplikacemi,
takže není nutné používat jiný počítač na výpočty a jiný na běžnou agendu.
Výkonný systém se snadno zařadí do běžné sítě a bez problémů bude sdílet data s
ostatními, neboť se předpokládá, že pro běžné uživatele zůstanou 32bitové
aplikace nejvhodnějším systémem. Tím se také zefektivní využití režijních
nákladů na údržbu systémů.
Upgrade ze starších Windows
Majitele starších Windows bude určitě zajímat, zda a jaký upgrade ze svého
stávajícího systému mohou použít, pokud chtějí přejít na Windows XP.
Pokud u "svého" produktu najdete NE, čeká vás koupě plného systému Windows XP,
což není levná záležitost. Z tabulky je zřejmé, že z hlediska výběru jsou na
tom nejlépe majitelé Windows 98 a Me, kteří si mohou přejít na obě edice podle
svých potřeb a finančních možností. Pro majitele dražších Windows řady NT a
2000 zůstává jediná cesta zůstat ve své kvalitativní kategorii a i nadále
platit víc.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU