souvisejících oblastí internetových serverů. Jestliže se ale soustředíme na
realitu českého Internetu, tón a zaměření článku se nevyhnutelně posune někam
jinam. Kam? Po pravdě řečeno, změní se na vytí osamělého šakala sedícího
opuštěně na poušti. Je to vytí pro vytí, vytí osamělé a bezvýsledné nikdo
prostě neodpoví. To zní samozřejmě nadmíru poeticky a přehnaně, faktem však je,
že v poslední době se odehrála řada věcí (souvisejících s Internetem), které
byly jednoznačně krokem nazpět, a tak posunů kupředu jsme viděli jen minimum.
Nebudeme si tedy vyčíslovat, kolik procent světové veřejnosti se každodenně
připojuje do Internetu (moc) či za kolik miliard se prodalo zboží on-line
(moc). Stejně tak se nebudu zmiňovat o jinak zajímavé akci eCity, která by mezi
březnem a červnem měla cituji "ukázat současným i potenciálním uživatelům
Internetu, co moderní komunikační médium jako je Internet ve spojení s mobilním
telefonem sítě GSM již dnes umožňuje". Většina z aktivních uživatelů Internetu
již jaksi tuší, co by mohl dokázat kdyby fungoval a ti ostatní by to asi
pochopili, kdyby dostali šanci do Internetu se snadno a levně připojit.
Realita naše a u sousedů
Pokud si pozorně pročtete obsah článků o trendech v technologiích a nejen
počítačových většinou zjistíte, že v podstatě vycházejí z reality v cizích
zemích. V naprosté většině případů pouze sledujeme směrem za západ se sbíhající
koleje (vlak tam už skutečně není). V poslední době mi bohužel byly sundány
růžové brýle i v případě našich soukmenovců z bývalého
komunisticko-socialistického tábora.
Zejména v případě Polska se nám jakousi autosugescí (nebo že by to byla sugesce
naší vlády?) podařilo sebe sama přesvědčit, že naši severní sousedé jsou
zemědělský stát a my můžeme být hrdi na náš průmysl, který nás sám protlačí do
EU. Je tomu ale skutečně tak a můžeme se vůbec na sousedy vytahovat, jak jsme
na tom technologicky dobře? Od dob prostudování polských ceníků internetového
připojení se každé ráno budím do české reality zbrocen studeným digitálním
potem.
Pokud se dnes v České republice chce firma připojit do Internetu pevnou linkou,
je nejlevnější možností 14,4 Kb/s za 12 000 Kč měsíčně (průměrná cena
spolehlivějšího poskytovatele plus ceny Telecomu za používané ústředny).
Doufám, že nemusím nikomu zdůrazňovat, že tato rychlost je skutečně pro
jakoukoli práci firmy NEPOUŽITELNÁ, a dokonce SMĚŠNÁ. Zato zdůrazňovati hodlám,
že v případě přinejmenším těchto pomalejších linek tvrzení o jejich řádově
větší spolehlivosti proti klasickým dial-up modemům nejsou taktéž pravdivá.
Tyto linky zřejmě díky ústřednám Telecomu padají, a pokud máte levnější typ
modemu, který nedokáže automaticky znovunavázat spojení, bez "vlastnictví"
stálé stráže ve firmě můžete na garantované připojení do Internetu zapomenout.
Navíc jsem slyšel/zažil věci neuvěřitelné, kdy ústředny očividně dočasně
odpojovaly linky bez aktivity nebo dynamicky omezovaly její propustnost, aby ji
využily jinde. (Moje známá osoba X se jednou zdravě naštvala, zavolala do
Telecomu, že právě proměřila linku a našla minimální frekvenční propustnost, a
že je bude žalovat. Druhý den modemy pracovaly na plné rychlosti, garantované
smlouvou a cenou.)
Zkušenosti s českým Internetem se samozřejmě mohou lišit, podle toho, jakýma
očima jaké linky se na Internet díváme. Do IDG se mi 2MB obrázky vyplácí
posílat spíše z klasických dial-up modemů než z 28,8Kb/s linek, které "lepší"
firmy mají, nicméně používají je pro 50 až 100 pracovníků, a tudíž jsou
systematicky nepoužitelné.
Na některých přednáškách o IT hovořím o tom, o kolik rychlejší a levnější je
přenášet soubory digitálně e-mailem, než klasickou dopravou. Když jsem ovšem
nedávno potřeboval z Polska dopravit životně důležitých 34 MB souborů, DHL to
na CD-ROMu dopravila z Varšavy do Prahy do příštího dne (cca 20 hodin), zatímco
segmenty e-mailem (ftp nebyl k dispozici) prošly po neuvěřitelných 5 dnech, kdy
by už bylo neodpustitelně pozdě. Potom že jsem paranoidní.
A můžete věřit, že problém nebyl na polské straně. Doporučuji k prostudování
cenové nabídky jednoho z největších polských ISP s hrůzou zjistíte, že nejenže
ISDN či pevné linky jsou naprosto dostupné, ale například DSL linka (bez ohledu
na technologii to chápejte jako pevnou linku) o kapacitě 2 Mb/s
vás přijde na 500 dolarů měsíčně srovnejte těchto
cca 17 500 Kč s 12 000 Kč za linku 139krát pomalejší.
Waporware?
Waporware je speciální slovo, které se v angličtině používá pro produkt, o němž
se hodně mluví, ale nakonec jako reálný nakoupitelný výrobek nikdy nespatří
světlo světa. Anebo je prostě všechno úplně jinak. Co to ale vysvětluji myslím
že po 40 letech komunismu jeho význam perfektně chápeme.
Telecom investoval v minulých dvou letech stamiliony korun do P.R. akcí
zlepšujících jeho image. Pokud někdo na sebe nechá barevné obrázky zapůsobit,
považuji to za čistě jeho osobní problém. Statistika věda je a má cenné údaje,
s nimiž si zručné pero interpretátora ovšem může dělat, co chce.
Zatímco se tak v ČR zvyšují všechny připojovací komunikační poplatky (musíme
dohnat cizinu), v takovém Německu právě zuří cenová válka, kde některé
telekomunikační koncerny dokonce v určitých hodinách nabízejí "minutové pulsy"
zdarma. Ostatně, i když některé poplatky mohou být v Evropě vyšší (v těhle
rovnicích bohužel musíme ignorovat realitu koruny a výše našich platů), stále
ještě jsou za podstatně kvalitnější zboží a zisky zúčastněných díky konkurenci
nižší.
Co se pokračující digitalizace telefonní sítě týče, pokud i dnes zažádáte o
telefon, stále ještě máte "dobrou" šanci po několika měsících obdržet klasický
pulsní telefon, se spojením jdoucím přes analogovou škatuli, s nímž budete mít
problém i s faxem, natož modemem, a i k těm málo on-line službám třeba ČS se
prostě nepřipojíte. Do jisté míry pozitivní je snaha nabízet ISDN připojení,
jež v budoucím zlém světě plném konkurence může Telecomu zachraňovat dosavadní
značnou ziskovost.
Ovšem ISDN již není technologicky zrovna nejmladší, jeho pořizovací cena není
nejmenší, a zejména při datové komunikaci může být přímo nevýhodná ve srovnání
s modernějšími technologiemi které ovšem u nás prostě nejsou k dispozici.
Mimochodem, po vyplnění oficiální žádosti o zjištění, zda vůbec (!) lze ISDN do
mého bytu i za ty drahé peníze zavést, již několik měsíců čekám, zda se vůbec
Telecom bude namáhat odpovědět.
Zmínili jsme modernější technologie, které ale konkrétně? Klasické modemy se
zrychlily zavedením jednotné asymetrické normy V.90, kde směrem k uživateli
můžeme očekávat reálný datový tok i přes 50 Kb/s. Vyžaduje to digitální
ústředny, a samozřejmě odpovídající modemy u ISP, což pomalu přestává být
problémem. Celosvětově jde spíše o další upgrade modemů, než o nějaký podstatný
technologický skok.
Jiné je to u tzv. kabelových modemů, teoreticky fungujících až 400Kb/10Mb
rychlostí (rychleji směrem k uživateli) přes rozvody kabelové televize tedy bez
minutových poplatků. O těch již byla na stránkách PC WORLDu řeč, bohužel v naší
realitě jde o další z mnoha příkladů waporwaru, což je bohužel realita bez
ohledu na novinky, jež jsem o nich napsal. Ve skutečně několika málo oblastech
již fungují a mluvil jsem s jejich uživateli, kteří byli extrémně spokojeni se
spojením rychlostí 64 Kb/s při měsíčních konstantních poplatcích pod 1 000 Kč.
Tato technologie má obrovský potenciál (uživatelů kabelové televize je u nás
několik set tisíc) a loni se celosvětově prodalo přes 750 000 modemů přestože
ještě neexistuje dokončená norma, letos to bude přes 1,2 mil. kusů. Typická
cena modemu je 280 dolarů, měsíční připojení 35-45 dolarů. Úžasné, tím spíše,
že jsem obdržel několik tiskových zpráv o zahájení oficiálního prodeje těchto
služeb v Praze.
Dokážete si ovšem představit mé zklamání, když jsem zjistil, že ačkoli za cca 1
000 Kč skutečně obdržíte měsíční připojení, za každý megabajt nad 100 MB
zaplatíte 5 Kč, což cenově tuto službu prakticky srovná s ISDN. Navíc rychlost
spojení je "pouhých" 64 Kb/s, která se může dále "rozdrobit" s růstem počtu
uživatelů na jednom kabelu. To ovšem zase jen koresponduje s náklady za přesun
dat ze zahraničí, které dnes každý provozovatel Internetu musí nést. Opravdovou
slabinou (padající na hlavu provozovatelů) však je možnost obdržet toto
připojení pouze ve "zlatém trojúhelníku" něco málo ulic okolo Václaváku (v
testovací fázi je i Praha-Modřany, pozn. red.).
Bral bych to jako výsměch uživatelům, kdyby nešlo skutečně o již prokázaně
perspektivní technologii, která by odstraněním monopolu na datové linky ze
zahraničí mohla zachránit český Internet. Jakmile se z waporwaru kabelové
modemy posunou do reálna, budu si klást za čest je propagovat, jak jen to bude
možné.
Ještě pokročilejší jsou potom tzv. DSL či ADSL modemy, fungující přes speciální
digitální linku, kterou musí telekomunikační provozovatel natáhnout od
uživatele k nejbližší ústředně. Díky tomu se o jejich propustnost nedělí
skupina uživatelů, jak je tomu u kabelových modemů, a efektivní rychlost je
mnohanásobně menší. O jejich dostupnosti i v Polsku a souvisejících cenových
relacích již byla zmínka, u nás, vzhledem k monopolu Telecomu na ústředny a s
nimi spojené linky, pro nejbližší léta něco podobného prostě nehrozí.
Nijak blíže se zřejmě nevyplatí komentovat ani satelitní DirecPC, který se při
rychlosti 400 Kb/s směrem k uživateli v USA platí mimo špičku paušálním
poplatkem, v Evropě nicméně vždy cca 25 Kč/MB, a tak kromě speciálních případů
nemá prozatím příliš velkou šanci na rozšíření. (Připomínám, že u rychlejších
typů spojení megabajty přibývají rychleji i při obyčejném prohlížení WWW
stránek, protože se natáhnou úplně všechny obrázky či filmy, na něž při běžném
většinou jinak nemusíme čekat.)
Internet zdarma, počítač zdarma?
Jak patrné z textu, za současné úrovně Internetu u nás je to vše o cenách, se
kterými jsou následně svázány i kvalita a rychlost služeb. V budoucnu se bude
vydělávat především na službách na Internetu, nikoliv za vlastní připojení do
Internetu jako dnes, kdy vlastně platíme za to, že smíme vstoupit do obchodu.
Nejde o žádnou hyperbolu: konstantní měsíční poplatky za telefon v USA (a
potenciálně hrozí v Německu) bez minutových pulsů a podobných vymyšleností jsou
již pro nás jen "konstantním" snem. Poskytování WWW stránek a mailu zdarma v
zahraničí již umožnilo vytvořit si řádnou internetovou image řadě "místních"
zejména u mailu ovšem už tuto šanci máme i u českých firem.
Po prvních nabídkách celoživotního přístupu na Internet za 100 dolarů či
bundlování DSL modemů Compaqem k počítačům bez zvýšení jejich ceny, se objevuje
nový, dech vyrážející trend. Mimo Internetu zcela zdarma můžete v určitých
oblastech získat gratis i celý počítač za předpokladu, že buď strávíte,
připojeni k Internetu, měsíčně určitý čas (na části obrazovky se v jakési
podobě kanálů aktualizují reklamy, jichž se prostě nezbavíte), nebo měsíčně za
určitou částku nakoupíte v on-line obchodu zboží (v případě potravin, nižších
cen a dovozu až domů odpor klást nebudete). Prozatím jsme v prvním roce této
nabídky a ta by měla "postihnout" asi 700 000 uživatelů.
Závěr
Opět jedny trendy, kdy závěr nemá příliš smysl. Jak uzavřít téma, jehož
problematika se komplikuje a v nejbližší době se nevyřeší? Většina našich
provozovatelů Internetu jsou schopné a nápadité firmy, a docela se snaží. V
rámci konkurence snižují ceny za postupně se zlepšující služby. Již při samotné
propagaci vlastních služeb se ovšem jako skupina dostávají do sebezničujícího
vnitřního rozporu čím více marketingu a reklamy, tím slabší jsou jejich
potenciální páky, které by mohly dát do pohybu Telecom či alespoň vládu. Je
vůbec možné prodávat služby a současně zveřejnit, jak problematické při
srovnání s potřebami současné kapitalistické společnosti jsou?
Samozřejmě platí, že monopolistický Telecom je žábou na prameni. Na základě
zahraničních zkušeností můžeme doufat, že po demonopolizaci se během 2-3 let
situace alespoň částečně srovná. Otázkou je, jestli jsme zrovna v pozici, kdy
si takové zpoždění můžeme dovolit.
To ale vyžaduje změnu přístupu vlády, jejíž členové si stále ještě dovolují
prohlášení typu "Co je to ten Internet". Internet a počítače se třeba přímo a
výrazně nepodílejí na generování HDP, nicméně jaká bude konkurenceschopnost
firem v blízké budoucnosti, když nikdo ze zahraničí nebude ochoten kupovat ty
kusy železa, či čím to (dokonce i primitivní proudový chránič do mého bytu jsem
si musel sehnat německý) vlastně bilanční schodek zahraničního obchodu
zachraňujeme, bez on-line komunikace v rámci distribučních kanálů.
9 0198/JL
Internet 99
Internet 99 by samozřejmě mohl být i názvem tohoto článku, bohužel již byl
jaksi využit pro novu metodiku placení pulsů firmy Telecom (řada komentářů její
politiky vůbec, viz hlavní text). Jak samozřejmě všichni víme a bylo to obsahem
mnoha článků v tisku náš hlavní komunikační strážný anděl Telecom pro tento rok
výrazně zvýšil ceny impulsů a současně zkrátil jejich trvání. Tím zasadil
smrtelnou ránu především individuálním uživatelům Internetu, kteří se připojují
denně třeba jen pro vyzvednutí
e-mailu.
Pokud to máme jen stručně sumarizovat, po docela výrazné stávce uživatelů
Internetu na sklonku loňské roku se rozhodl Telecom nabízet pro ISP (Internet
Servis Provider) speciální "internetová" čísla, na nichž bude provoz jinak
měřen a bude levnější. Realita během zavádění v letošním únoru byla ovšem jiná.
Právě po uzávěrce tohoto článku hrozila další stávka, a dokonce odříznutí
Telecom od propojení s datovými linkami ostatní ISP (s hodnocením jsem čekal a
čekal, a bohužel dění se pořád prodlužovalo až za zmíněnou uzávěrku). Kamenem
úrazu se stalo, že ačkoli Internet 99 je o něco levnější během noci, je to
pouze pro delší připojení, a navíc během dne při kratších připojeních je
dokonce DRAŽŠÍ než normální ceník!! To by samozřejmě donutilo ISP mít několik
telefonních čísel, jedno pro Internet během dne a pak pro Internet 99 mimo
špičku. Skutečné řešení se bohužel až do konce února neukázalo, zato se během
rozhovorů a disputací ukázala nedostatečná rozhodnost českých ISP (měli tvrději
reagovat již loni během stávky) a skutečná image arogantního monopolisty
Telecomu, který prostě se zákazníky solidně diskutovat nemusí.
Jsme skutečně ve světě vidět?
Protože nemám příliš mnoho prostoru pro další nekonstruktivní kritiku, jen
malou poznámku. V nedávné době jsem pracovně strávil tři týdny v Barceloně a
během té doby jsem se intenzivně snažil komunikovat (nikoli komunikoval) s
českým Internetem. Bohužel vás musím ujistit, že zatímco z Barcelony se
připojíte kamkoli do Spojených států či ke kontinentálním sousedům, vyzvednout
poštu z českých serverů nebo se třeba spolehlivě a na delší dobu připojit na
důležitější a populárnější WWW stránky bylo prakticky nemožné. Z tohoto pohledu
se skutečně nacházíme na jiné planetě, oddělené prostorem zastaralé komunikace.
Job je naše jméno?
Další jobovou zvěstí je, že od 2. února je RadioMobil přinucen přestat
poskytovat služby Paegas Internet Call, na základě rozhodnutí Českého
telekomunikačního úřadu. Připomínám, že tato služba nebyla ničím jiným než
internetovou telefonií, kdy Paegas byl schopen komunikovat se zahraničím
prostřednictvím Internetu a značně tak snížit náklady a cenu za spojení.
Samozřejmě všude ve světě vedou komunikační koncerny spory, protože se
pochopitelně cítí ohroženy na profitabilním mezinárodním poli telefonických
hovorů ale EU již došla k závěru, že internetová telefonie telekomunikačním
regulacím nepodléhá, Čína mimochodem to samé, a v USA hrozí maximálně zvýšení
některých připojovací poplatků. Jejím zavedením se tak Paegas dostal do
technologické komunikační špičky (o čemž mj. svědčí ocenění ze světového
kongresu poskytovatelů GSM sítí v Cannes pozn. red.), zatímco náš stát jejím
následným zrušením aspiruje na označení největší zpátečník 1999. Gratulujeme!
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU