Čeští uživatelé těží kryptoměny, aniž by to tušili

Potenciálně nechtěné aplikace, tzv. PUA, jsou programy či kódy, které nepředstavují přímé ohrožení osobního počítače uživatele, přesto je doporučeno se jim vyhnout. Právě do této kategorie spadá JS/CoinMiner, škodlivý kód, který používají zločinci pro těžbu kryptoměn s využítím výpočetního výkonu uživatele. Za uplynulý měsíc představovala tato aplikace nejčastější internetovou hrozbou, kterou v České republice zachytila společnost Eset.

„Nástup škodlivého kódu JS/CoinMiner byl velmi rychlý a zejména v samém závěru posledního měsíce loňského roku jeho aktivity výrazně zesílily,“ říká Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset. Za celý prosinec 2017 představoval JS/CoinMiner třetinu všech detekcí kybernetických hrozeb. Hrozba „těžebního“ trojanu ale nepolevila ani po Novém roce, ba právě naopak. „První lednové dny dosahoval podíl JS/CoinMiner na detekcích téměř 50 procent,“ konstatuje Miroslav Dvořák.

JS/CoinMiner přitom existuje ve dvou variantách. Tou častější je javový skript, který běží na pozadí internetových stránek a využívá výpočetního výkonu uživatele k těžení kryptoměn. Ta druhá, méně častá, se chová jako trojan a zneužívá exploitu EternalBlue SMB vyvinutého americkou Národní bezpečnostní agenturou NSA. Do zařízení proniká prostřednictvím neaktualizovaného operačního systému.

Jakmile jej infikuje, stáhne do něj škodlivý skript pro Windows Management Instrumentation (WMI), který standardně používají správci počítačových systémů ke vzdálené správě velkého počtu počítačů. „JS/CoinMiner ale zneužívá tento systém pro vytvoření trvalých zadních vrátek a zabezpečení automatického spouštění vždy, když dojde ke spuštění operačního systému,“ vysvětluje Dvořák.

Doporučené nástroje ochrany jsou kromě spolehlivého bezpečnostního softwaru i pravidelné aktualizace operačního systému Windows. Špionážní software EternalBlue totiž zneužíval zranitelnosti SMBv1, kterou Microsoft opravil krátce po zveřejnění této hrozby. Využívaly jí i další trojany, které loni v létě pomáhaly šířit nechvalně proslulý ransomware WannaCry. „Určitě není ani od věci zakázat problémový protokol SMBv1, pokud ho nepoužíváte,“ radí Miroslav Dvořák.

Druhou nejčetnější internetovou hrozbou v Česku byl během prosince loňského roku trojan JS/Redirector, který automaticky přesměrovává internetový prohlížeč napadeného zařízení na škodlivé stránky, odkud uživatel může stáhnout do svého počítače další druhy malwaru. Oproti listopadu, kdy představoval nejčastěji detekovaný malware, však jeho podíl na detekcích nepatrně vzrostl z 3,91 na 4,83 procenta. Třetím nejčastěji zachyceným škodlivým kódem byl downloader JS/TrojanDownloader.Nemucod s podílem 2,8 procenta.