Čeština v počítačové terminologii

Kód. Většině uživatelů počítačové techniky, kteří se s tímto
termínem někdy setkali vyvstane automaticky ASCII nebo CP 1250
či něco podobného. Málokdo si dnes uvědomí, že tím základním
kódem pro komunikaci člověka s počítačem není tabulka číselně
zakódovaných písmen, ale jazyk. Jazyk, kterým je v našem případě
čeština. A právě češtině používané mezi uživateli je věnován
tento článek.

Situace

Naše společnost byla po revoluci v roce 1989 vržena do víru
nových pojmů, jež předtím znali pouze na slovo vzatí odborníci.
Ti, kteří se takto rychle museli naučit rozumět počítačům, byli
vpravdě nešťastní. Objevilo se mnoho nových neznámých termínů
především z angličtiny, které byly víceméně nesrozumitelné i pro
lidi s průměrnou znalostí anglického jazyka. Informačnímu zmatku
se čelilo různými způsoby - nekritickým přejímáním cizích výrazů
a snahou je co nejrychleji zdomácnit, na druhé straně mnoha
pokusy o překlady nebo nekritické zavedení českých ekvivalentů.
V současné době se počet lidí používající počítače neustále
zvyšuje spolu s pronikáním počítačů do všech částí našeho
života. Vývoj v této oblasti je neuvěřitelně rychlý a chaotický.

Normy pro přejímání cizích slov

Několik slov pro pochopení možného budoucího vývoje při
přejímání cizích slov považuji za nezbytné k pochopení celé
problematiky.
Na prvním vydání Pravidel českého pravopisu z roku 1902 je
zřejmá nechuť upravovat cizí termíny dle hovorové češtiny. Celá
linie úprav začala až v roce 1913, kdy byl dán větší důraz na
fonologičnost (piš, jak slyšíš) jazyka. Byly odstraněny zdvojené
hlásky a skupiny písmen ae, oe, th, rh. Odstraněním zdvojeného s
(ss) však přestalo být jasné, kdy se má v cizích slovech
vyslovovat [s] a kdy [z]. Již ve dvacátých letech tohoto století
se tedy začalo přemýšlet o přepisování cizích slov podle jejich
fonetické podoby. Ale až v roce 1957 byly oficiálně povoleny
dublety v psané formě.
Z tohoto vývoje vyplývá, že "základní normou českého pravopisu
nynějšího i jeho vývoje v minulosti je co největší paralelnost
slova psaného se slovem mluveným". Neklamným důkazem jsou i
Pravidla současná (1993), která vzbudila tolik zájmu (mnohdy
způsobeného pouhou neznalostí vývoje). Zajímavý je fakt, že
platná Pravidla doslova potvrzují úzus "počítačové" češtiny. "O
pravopisu přejatých slov obecných rozhoduje především míra
jejich zdomácnění a rozšíření v češtině. Slova řídká a úzce
odborná se píšou pravopisem původním... slova zdomácnělá se
zpravidla píšou podle zásad českého pravopisu." Pravidla dále
uvádějí jisté výjimky z této zvyklosti: v textech určených pro
širší veřejnost lze psát odborná slova způsobem počeštěným, a
naopak ve "vyšším" slohu, vědeckém užití se autor může držet
podoby původní.

Psaná forma "počítačové" češtiny

Za vzor češtiny, která je používána mezi lidmi pracujícími s
počítači, jsem zvolil jazyk používaný v odborných časopisech.
Časopisy jsou obecně aktuálnější než knihy a redaktoři musí
mnohdy hledat termíny, které se předtím v češtině nevyskytly,
nehledě na to, jak právě tato média ovlivňují širokou vrstvu
lidí (odborníků i laiků). Z těchto zdrojů lze odpozorovat dvě
tendence.
Někteří autoři se "bojí" přepisovat cizí slova a důsledně se
drží zpravidla anglického originálu. Takto psané slovo, pokud
jde o podstatné jméno, neskloňují nebo termíny končící na
souhlásku skloňují podle vzoru mužského, tvrdého (computer,
disk, monitor, atd.) a slovům končícím na samohlásku přiřazují
rod ženský (těchto slov je však poměrně málo). Přesným přepisům
se těší zejména počítačové programy - software, který navíc
podléhá ochranným známkám. Slovesa jsou samozřejmě zčásti
počeštěna a valnou většinu lze zařadit do 3. slovesné třídy
(mailovat, monitorovat, loadovat...).
Druhý směr podporuje fonologický přepis cizích slov. Faktem
zůstává, že tento směr je v seriózních časopisech typu našeho PC
WORLDu stranou, je charakteristický spíše pro časopisy herní
(Level, Score, Excalibur). Fonologickým přepisům se těší zejména
pojmy, které již "přešly do krve", jsou starší a použití
fonologického přepisu nevyvolává úsměv ani zmatek (skener -
skenovat, gamesa, gamesník, disketa). Tato slova totiž
přestávají být v souvislosti se vzestupem počítačové techniky
slovy odbornými. Hypoteticky se však mohl nalézt český
ekvivalent, překlad, který by soutěžil s anglicismem.
Jednoznačně nemusí dopadnout ani toto soupeření, existují i
příklady hybridů (floppy disk - má v angličtině zkratku FDD,
český překlad byl disketová jednotka, disketová mechanika:
používaný termín pro toto zařízení je FDD mechanika). Stranou
nesmím nechat puristickou snahu o zachování češtiny bez vlivu
cizích jazyků - tak vznikla disková jednotka, pevný disk,
počítač, přečíst, zamrznout, ztuhnout, teplý start, trojhmat, a
zřejmě i další, o kterých nevíme, protože je počítačová
veřejnost odmítla jako příliš složité.
Rozmanitost přejímání lze dokumentovat na slově windows [okna],
jež si díky masovému rozšíření programu stejného jména
zasloužilo mnoho "překladů", které se dnes uvádějí i v seriózním
tisku bez uvozovek.

Windows; podstatné jméno
Windows; střední rod, mn. číslo, vzor město
Windows; mužský rod, jednotné číslo, vzor hrad
Okna; střední rod, mn. číslo, vzor město
Wokna; střední rod, mn. číslo, vzor město
Vokna; střední rod, mn. číslo, vzor město
Win (podle spouštěcího příkazu); střední rod, mn. číslo, vzor
město

Čeština v počítačových programech

Úzus firmy Microsoft

Jistá norma se utvořila i při užívání češtiny v samotných
počítačových programech. Největší vliv na její podobu má zejména
firma Microsoft, která má dominantní postavení na trhu se
softwarem a diktuje způsob jejího použití.
Jak mi potvrdil pan Bárta z firmy Microsoft, jazykovou
lokalizaci produktů firmy Microsoft řídí nadnárodní Lingua
Group, která vydává glosář pojmů a použitých výrazů. Tento
glosář, jenž vychází z němčiny, je jakýmsi návodem a klíčem pro
českou lokalizaci. Němčina je však již překlad, který čerpá
údaje z prvních zkušeností s francouzštinou. První "zkušební
zemí" je tedy Francie, jež je známá velkou citlivostí na
anglismy a amerikanismy.
V České republice Microsoft dále spolupracuje s několika
překladatelskými firmami a v obecném záběru s Ústavem pro jazyk
český AV. Tento ústav má "na svědomí" tolikrát přemílané
"storno", které vystřídalo používané "cancel", a setrvání na
"OK" místo navrhovaného "budiž". Samozřejmě tento postup úzce
souvisí s obchodními záměry Microsoftu, jenž se chtěl odlišit od
dalších výrobců softwaru, kteří "budiž" používají, např. fa
Apple Macintosh.
Posledními v hierarchii ustanovení pravidel, nikoliv v
hierarchii důležitosti, jsou novináři. Fa Microsoft pravidelně
pořádá tzv. workshopy, kde s přispěvateli do počítačových rubrik
a časopisů diskutuje nové jazykové úpravy, jejich adekvátnost a
možnosti dalšího použití. Podobným systémem zřejmě prošla i
jazyková úprava české verze DOSu pod Windows 95.

"Počítačová" čeština mluvená

Počítačový slang, jazyk gamesníků, forbesáků a jiných maniaků
Kupodivu největší pozornost "počítačové" češtině (někdy
nechtěnou) věnují herní časopisy. Redakce hlídá míru únosnosti
nových termínů a někdy i zakáže používat výraz, který je
dlouhodobě znám.
Jazykem těchto lidí je angličtina s českým přízvukem a českými
koncovkami. Slang, kterému člověk neznalý problematiky nemá
šanci porozumět. ["Byl sem v tý nový forbesárně, abych si
zadůmil Nukdena. Ty nový monťáky jsou už na sedmnácti. Hele, a
dvě zasejvený posice se mi erejsly (delítovaly) a po třetím
levlu mi evry zamrz čítač, ..."] Obecný výklad tohoto jazyka
(newspeaku) můžeme nalézt na stránkách románu 1984 George
Orwella, zejména v doslovu M. Šimečky Můj soudruh Winston Smith,
nebo v překladu románu W. Millera Prezydent Krokadýlů. Ze slovní
zásoby počítačových hráčů a profesionálů dále uvádím: hadráč -
hard disk, monťas - monitor, gamesa - game, sketa - diskette,
romka - CD-ROM, kopnout - kopírovat, zasejvit - save (uložit),
kánslovat - cancel (zrušit), dilítnout, erejsovat - delete,
{}erase (vymazat) ve Windows 95 - vyhodit do koše.

Závěr - a co až přijde Internet

Na základě učiněných pozorování se domnívám, že vývoj, jaký lze
pozorovat v "počítačové" češtině, je jedním z nejrychlejších a
potvrzuje vývojové tendence přejímání cizích slov do češtiny.
Rád bych upozornil na zajímavou situaci, kde úzce zaměření
odborníci musí svoji češtinu upravovat tak, aby jí rozuměla i
většina, která má o téma zájem. Ta část, která toto nedokáže,
spolupracuje s žurnalisty, kteří mají s touto problematikou
bohaté zkušenosti
Je tu určitá pravděpodobnost, že na tomto poli, kterému se dosud
z jazykového hlediska nevěnuje příliš pozornosti, zaregistrujeme
další aktuální posuny v souvislosti s masovým zaváděním
celosvětové sítě Internet. Naprostá svoboda a tzv. přirozená
cenzura (informace vybočující z normálu mohou být účastníky Sítě
jejich reakcemi vyřazeny z provozu) se bude vztahovat i na
jazykové normy.
Výsledkem bude, a vlastně již je, jazyk, který zcela jistě není
standardní, ale je užívaný a dokazuje schopnost přizpůsobení a
přežití češtiny i v nových podmínkách.
Kdybych měl parafrázovat lingvistu Pavla Eisnera, řekl bych, že
"počítačová" čeština je jednou ze záruk pohybu jazyka, jeho
života. "...již naši vnuci se budou usmívat zas jazyku našemu.
Doufejme, že se budou usmívat. Neboť tento úsměv je důkazem, že
jazyk nestojí, že pokračuje, že se v něm bojuje dál. Že se jím
bojuje dál".