V druhé části našeho seriálu se opět vrátíme k chlazení, tentokrát z jiného
úhlu pohledu. Předvedeme si čtyři způsoby, jak cíleně snížit teplotu na tepelně
nejvíce namáhaných místech počítačové skříně.
Chlazení pevného disku
Fakt, že vysoká teplota neprospívá žádné počítačové komponentě, není snad
potřeba opakovat. Vysoká teplota může nejen komponentu poškodit, ale u
některých výrobků můžete přijít i o drahocenná data, která mají často
několikanásobně vyšší hodnotu než celé zařízení. Tím samozřejmě jednoznačně
myslíme pevný disk, proto bychom doporučovali věnovat jeho chlazení alespoň
stejně velkou pozornost jako chlazení procesoru nebo grafické karty. Pevné
disky lze chladit několika způsoby. Nejjednodušší je umístit je tak, aby okolo
něj proudil čerstvý vzduch procházející celou počítačovou skříní (o tomto
způsobu jsme psali v jednom z minulých dílů Ladíme vzhled a výkon). Když však
není tento způsob k dispozici, nabízejí se další možnosti.
První z nich je umístit na pevný disk speciální box obsahující jeden nebo dva
ventilátory, které s velkou účinností odvádějí přebytečné teplo pryč od
samotného pevného disku. Výkon těchto dvou ventilátorů je dostatečný, například
při 5 000 otáčkách za minutu námi testovaný model dosáhl průtoku vzduchu 9,1
CFM, což by mělo stačit i na ty nejvýkonnější modely pevných disků s 7 200
ot./min a 16 MB cache, nebo na top modely s 10 000 otáčkami za minutu. Jedinou
nevýhodou může být hlasitost ventilátorů, která u takto koncipovaných chladičů
často dosáhne dosti slyšitelné hranice 30 dB. Odměnou může však být ochlazení
disku v našem případě z 43 stupňů Celsia na velmi dobrých 35 stupňů.
Druhým způsobem, jak ochladit pevný disk, je použití přídavných panelů do 3,5"
a 5,25" pozic. Jejich funkce je obdobná funkci předního ventilátoru v
počítačové skříni vhání do skříně vzduch a jeho proudění ochlazuje nejen disky,
ale i další komponenty. Za mřížkou a zábranou proti vnikání prachu jsou v
naprosté většině ukryty dva ventilátory, jejichž napájení se připojuje na
klasický konektor Molex. Velikost osazených ventilátorů je 40 x 40 x 20 mm,
pohybují se rychlostí od 3 000 do 6 000 ot./min, což znamená výsledný průtok
vzduchu 5-6,5 CFM. Toto řešení se nám zdálo efektivnější při provedení ve
velikosti 3,5", kdy teplota klesla na 33 stupňů Celsia, u provedení 5,25" bylo
dosaženo "jen" 36 stupňů Celsia. Výhoda takového řešení spočívá v nižší
hlučnosti, nevýhodou zejména levnějších variant jsou méně kvalitní větráky,
které často již po několika desítkách hodin začínají dávat svou přítomnost
hlasitě najevo.
Další komponenty, jež vysloveně vyžadují chlazení, jsou přídavné karty do slotů
PCI a PCI Express grafické, zvukové, televizní a jiné karty. Zvláště u VGA a TV
tunerů je zřetelný nárůst teploty okolí, což nemusí prospívat komponentám v
jejich nejbližším okolí. Pro odstranění tohoto problému si můžete zakoupit
speciální chladiče, které umístíte do volného slotu vedle problematické karty,
tento chladič bude odvádět teplo z počítačové skříně pryč. Nasávání teplého
vzduchu se realizuje ze strany chladiče a jeho odvod je efektivně vyřešen
pomocí záslepky, která se připevňuje k počítačové skříni.
Posledním typem ochrany před nežádoucím teplem jsou pasivní chladiče pro
operační paměti. Tuto ochranu využijí především uživatelé pamětí typu DDR, ale
na své si přijdou i vlastníci novějších DDR2, zvláště při vyšších frekvencích.
Instalace tohoto chladiče je vcelku snadná stačí opatrně rozevřít pasivní kryt
a nasadit jej na operační paměť. Rozdíly u takto chráněné paměti jsme popsali v
testu pamětí, tak jen zopakujeme, že teplota při stejných frekvencích poklesla
z 38 na 33 stupně Celsia.
Rada na závěr? Do chlazení se opravdu vyplatí investovat, počítač se vám pak
odvděčí delší životností.
Výrobky do testu zapůjčily společnosti ABI, s. r. o., http://www.abi.cz, Czech
Computer, s. r. o., http://www.czechcomputer.cz, 100Mega Distribution, s. r.
o., http://www.100mega.cz.