Chyba v jediném řádku kódu „stonásobně“ zpomalovala výkon nové grafiky od Intelu

Každý, kdo někdy alespoň zkoušel programovat, dobře ví, že jediná chybka může mít značné důsledky. Třeba taková, která se přihodila Intelu při přípravě prvních ovladačů pro očekávanou GPU Arc.

Dle oficiální žádosti o sloučení Linuxové verze jednoho open-source ovladače způsobil jediný řádek kódu chybu, jejímž důsledkem bylo „stonásobné“ snížení výkonu ray tracingu. Naštěstí byla odhalena, jmenovitě vývojářem Intelu Lionelem Landwerlinem, který ji zveřejnil v repozitáři na GitLabu.

Dle něj jedna ze starších verzí implementace Vulkan ray tracing využívala systémovou paměť (hlavní RAM napojenou na základní desku) namísto paměti lokální (GDDR6 RAM napojenou přímo na grafickou kartu). Pochopitelně, prvořadým smyslem lokální paměti je zrychlení celého procesu zpracování grafiky, jde tedy o poměrně zásadní rozdíl. Landwerlin uvádí, že úpravou jediného řádku kódu tak dosáhl „stonásobného zvýšení“ výkonu ray tracingu s využitím Vulkanu na Linuxu. Což není až tak překvapivé, jelikož ovladač teď přiřazuje paměti úlohy, k jejichž provádění je ve skutečnosti určena, na rozdíl od obecné systémové RAM.

Případ ukazuje, jak moc Intel zaostává za zavedenou konkurencí na trhu grafických karet, společnostmi Nvidia a AMD. Obě mají s vývojem dedikovaných ovladačů pro grafické karty desítky let zkušeností, občas vyladěných dokonce i pro konkrétní videohry. Nelze sice jednoznačně tvrdit, že jim by se podobná chyba stát nemohla – zvlášť, bavíme-li se o Linuxu –, nicméně lze něco podobného vnímat jako příklad nevyzrálosti Intelu, jde-li o vývoj grafických ovladačů.

Pište pro Computerworld

Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computerworldu?

Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.

Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz

A některá z nedávaných vyjádření Intelu do médií to reflektují. Společnost po vstupu na trh s grafickými kartami spoléhá na agresivní třístupňovou strategii s konkurenceschopnými cenami, která má pomoct vyvážit slabší optimalizaci pro některé hry. Intel chce při stanovování cen svých grafik vycházet ze srovnání s podobnými kartami konkurence, ovšem na základě nejnižší úrovně výkonu, nikoliv nejvyšší. (Pokud se tak například Arc A750 vyrovná GeForce RTX 3050 v nejméně náročných hrách, bude se jeho cena odvíjet právě od tohoto modelu, přestože v případě náročnějších her nabídne výkon daleko lepší.)

Celkově vzato je nicméně pozitivní, že Intel dokázal chybu napravit s dostatečným předstihem před vydáním ovladačů. A i když bude mít co dohánět, pořád je to Intel – gigantická nadnárodní korporace, která si vstup na nový trh může klidně koupit, bude-li chtít, byť to samo o sobě není zárukou úspěchu. Pokud jí však zápal vydrží, za rok či dva by na trhu s GPU mohla být konkurence daleko tužší.