Chytré kamery dokážou rozlišit útočníka se zbraní od řemeslníka s vrtačkou

Sdílet

 Autor: AdobeStock
V současné době, kdy narůstá množství ozbrojených útoků, se pozornost stále častěji obrací k inteligentním kamerovým systémům. Ty dokážou například během zlomku sekundy detekovat i zbraň v ruce osoby pohybující se v davu. Odlišit přitom dokážou ryze nebezpečné nástroje od vizuálně podobných předmětů jako například pistoli od vrtačky a upozorní i na tzv. chladné zbraně, jako jsou například nože.

„Naše chytré kamery dokážou rozpoznat nežádoucí chování či útočníka s přesností až 99,9 %. Mnohdy tak na nebezpečnou situaci upozorní ještě dříve, než k poškození majetku či zdraví vůbec dojde. Umělou inteligencí lze navíc vybavit i tradiční kamerové systémy, které dosud sloužily jen k pasivní ochraně. Tím lze výrazně posílit bezpečnost bez nutnosti náročné výměny původních kamer,“ řekl Michal Šotek, vedoucí divize Video Solution Services společnosti Konica Minolta Business Solutions Czech.

Téměř 100% přesnost chytrých kamer přitom eliminuje riziko falešných poplachů. Když kamera naopak rozpozná zbraň nebo nebezpečné chování, ihned vyšle výstrahu, spustí alarm, zahájí evakuaci nebo přivolá bezpečnostní složky. Všechny tyto kroky se dějí automaticky, což výrazně zrychluje reakci a ve výsledku to může zachránit mnoho lidských životů.

Odhalení útočníka bez nutnosti využití bezpečnostních rámů

Laťku v oblasti detekce zbraní pak ještě více posouvají technologie Konica Minolta využívající tzv. terahertzové kamery. Ty dokážou rozpoznat i nebezpečné předměty schované například pod oblečením. Bez narušení soukromí mohou identifikovat nejen kovové, ale i plastové či keramické zbraně a výbušniny. Vzhledem k tomu, že nevyužívají rentgenové paprsky, je taková kontrola zdravotně zcela nezávadná a lze ji dělat bezpečně i opakovaně.  

Oproti klasickým bezpečnostním rámům nabízejí terahertzové kamery mnoho nesporných výhod. Kontrola je zcela bez fyzického kontaktu a odpadá také nepříjemná nutnost odkládat běžné kovové předměty, jako jsou pásky nebo hodinky, což výrazně zrychluje celý bezpečnostní proces a zvyšuje komfort pro návštěvníky. Současně jsou terahertzové kamery podstatně menší než bezpečnostní rámy a jsou také méně náročné na instalaci a údržbu.

Autor: Konica Minolta

„Obě technologie mají své plusy. Pro maximalizaci bezpečnostních opatření je tak samozřejmě nejvhodnější instalace obou. V českém prostředí ale na rozdíl například od USA nejsme zvyklí vstupovat přes bezpečnostní rámy do kulturních objektů nebo do škol. Pro tyto instituce tak mohou být inteligentní kamerové systémy vhodnou možností pro zvýšení bezpečnosti,“ informoval M. Šotek.

AI upozorní i na kriminální chování

Zatímco obyčejné kamery stále spoléhají na lidského operátora, ty chytré se nejen zcela obejdou bez obsluhy, ale dokonce dokážou bezpečnostní incidenty předvídat. Řešení od Konica Minolta využívají pokročilé algoritmy, díky nimž dokážou odhalit vzorce chování, které jsou typické například pro vandalismus, krádež nebo napadení. V případě, že systém identifikuje nebezpečnou situaci, okamžitě upozorní odpovědnou osobu, spustí alarm nebo zahájí další bezpečnostní opatření.

„Umělou inteligencí lze vybavit i tradiční kamerové systémy, které dosud sloužily jen k pasivní ochraně. Tím lze výrazně zvýšit bezpečnost majetku a osob bez nutnosti náročné výměny původních kamer, kterých bývají v objektech někdy i stovky,“ doplnil M. Šotek

bitcoin_skoleni

Autor: Konica Minolta

Ať už jde o detekci zbraní nebo nežádoucího chování, poskytují kamery živý přenos z místa incidentu, což výrazně zefektivňuje zásah bezpečnostních složek. O jejich zavedení se proto nezajímají pouze firmy, ale i veřejné instituce včetně vzdělávacích zařízení.

I přes sběr mnoha dat a jejich analýzu dokážou moderní kamerové systémy pracovat v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů a s pravidly GDPR. „Naše systémy umožňují dokonce rozostřit tváře sledovaných osob v reálném čase. Se záběry tedy dokážeme pracovat pro zajištění bezpečí lidí či objektů, aniž porušujeme práva dotčených jedinců,“ uzavřel M. Šotek.

Autor článku