„Výsledky projektu jsou velmi pozitivní. Ukázalo se, že tyto koše jsou skutečně efektivní. Díky snížení počtu svozů ušetří městu peníze a vzhledem k tomu, že svozová auta k nim vyrážejí méně často, přispívají také k lepšímu životnímu prostředí. Nyní budeme řešit, za jakých podmínek a do jakých lokalit bude nejvýhodnější je dále použít,“ komentovala výsledky půlročního pilotního provozu solárních košů pražská primátorka Adriana Krnáčová.
Testované koše čerpaly energii ze slunečního záření prostřednictvím fotovoltaických článků. Komunikaci se svozovou firmou zajišťovaly senzory, které díky napojení na online dispečink hlásily stav zaplněnosti košů.
„Oproti běžným košům se snížil počet svozů o 95 %. Pokud to převedeme do finančního vyjádření, za půl roku tato technologie ušetřila přes 830 000 Kč bez DPH,“ uvedl Vladimír Zadina, ředitel odboru Smart Prague v městské firmě Operátor ICT, která je v hlavním městě pověřena k zavádění a testování inovačních řešení.
Pokud jde o náklady spojené s pilotním provozem solárních kompresních košů, pilotní provoz proběhl na základě poskytnutí komplexní služby od dodavatele. Tato služba zahrnovala pronájem, servis, údržbu, čištění, cloud - software, vyvážení, likvidaci odpadů, iniciace projektu –tedy dovoz, cla, pojištění, skladování, vyřízení povolení, stavební úpravy, skladování atd. Měsíční náklady za jeden koš byly 10 277 korun bez daně.
Testovací provoz košů byl podle Operátora ICT bezproblémový, nemusely se řešit žádné významné technické závady. V průběhu provozu byla na koše doinstalována nášlapná madla pro komfortnější otevírání a popelníky na horní desku koše. Díky lisování vhozeného odpadu a vysypání koše v momentě jeho zaplnění přispěly koše také k tomu, že jejich okolí bylo čistější.
Rada hlavního města Prahy na základě závěrečné zprávy z pilotního projektu uložila, aby návrh dalšího postupu, jak koše co nejefektivněji využít, zpracoval Operátor ICT spolu se společnostmi Pražské služby a Technickou správa komunikací.
„Důležité pro budoucí využití košů bude vytipovat vhodné oblasti v hlavním městě, kam je umístit, aby měly podobnou efektivitu jako v testovacím provozu. Dále spolu s Pražskými službami vytvoříme koncept, jak systém na základě poznatků z pilotního projektu co nejlépe nastavit pro plný provoz. Zásadní bude to, aby data o provozu, která koše generují, vlastnila a spravovala Praha, potažmo městský podnik, který k tomu určí,“ doplnil Vladimír Zadina s tím, že testovací provoz byl prováděn formou služby, kterou kompletně poskytl externí dodavatel.
Přístup k datům a jejich správa jsou klíčovým prvkem celého systému kompresních košů. Tato data, podobně jako mnohá další data z inovačních metropolitních projektů, se budou sbíhat a analyzovat v Datové platformě Prahy. Tento informační systém bude představovat jednotné místo pro sběr a vyhodnocování všech relevantních dat o městě. Projekt Datové platformy se nyní dokončuje a připravuje k brzkému spuštění.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU