Televizní divák dnes již zdaleka není odkázán na pouhé přepínání dálkovým ovládačem nabídkou televizních kanálů. S příchodem nových technologií a rychlým datovým připojením lze dnes i na televizi spustit aplikace, které známe ze světa webových prohlížečů a mobilních telefonů, od sociálních aplikací, jako je Twitter nebo Facebook, přes aplikace zprostředkovávající přístup k filmovým archívům, internetová rádia, Skype, hry, až po aplikace umožňující prohlížení zpráv a elektronické vydání novin, sledování dopravního zpravodajství, procházení nabídek realitních kanceláří nebo výsledků sportovních přenosů, sledování počasí, výběr last-minute zájezdů nebo vyhledávání spojů veřejné dopravy.
Co je chytrá televize?
Chytrá televize (někdy se lze setkat s názvy Smart TV nebo Connected TV) je televize kombinující digitální příjem video signálu s internetovým připojením a přístupem do obchodu s aplikacemi. V tomto ohledu se podobá mobilním telefonům, které rovněž spojují tradiční služby telefonie a GSM světa s přístupem na internet a možností instalovat aplikace.
Každá společnost vyrábějící televize má dnes na trhu modelové řady, které lze označit jako chytré — nejznámější jsou Samsung SmartTV, LG NetCast, Philips NetTV, Sharp Aquos, Panasonic Viera a Sony Bravia.
V současné době je možné v oblasti televizní zábavy sledovat nejméně dva základní trendy. Prvním je distribuce filmového obsahu na co největší množství platforem. Jeho cílem je zprostředkování video obsahu mimo tradiční celoplošná (pozemní, kabelová nebo satelitní) vysílání.
Pro tyto služby se používá označení OTT, které zdůrazňuje, že filmový obsah je distribuován s využitím existujících přenosových sítí, a provozovatel sítě tak stojí mimo obchodní model a nepodílí se (s výjimkou paušálních plateb za přenesená data) přímo na zisku plynoucího z provozování služby. Filmový obsah je často doplněn v rámci jedné aplikace o další služby, jakými jsou zprávy, počasí, EPG , nebo třeba i hry.
Dalším, často skloňovaným pojmem je takzvaný multiscreen (někdy též second screen), který odkazuje na fakt, že tradiční příjem digitálního signálu na televizi není jedinou možností sledování filmového obsahu. Ten je prostřednictvím datového přenosu zpřístupněn do aplikací na chytrých televizích, mobilních telefonech, tabletech nebo na herních konzolích.
Druhým významným trendem je potom využití televizí jako platformy pro aplikace, které byly dosud dominantou mobilních telefonů a webových prohlížečů. Na pomezí obou pak stojí například snahy rádií proniknout na televizní obrazovky s dodatečným obsahem.
Televizní obsah, rádia
Podívejme se nejprve na první trend označovaný jako OTT a multiscreen. Již bylo zmíněno, že se filmový obsah snaží prosadit na celou škálu zařízení — počínaje telefony a tablety přes chytré televize, set-top boxy, multimediální centra, jakými jsou například Boxee, Roku nebo GoogleTV, až k herním konzolím PlayStation 3 nebo Xbox.
Aplikace typu OTT se ubírají mnoha směry. Jedním z nich je neomezené zpřístupnění filmového archívu a odvysílaného obsahu. Příkladem může být aplikace BBC iPlayer s heslem „Making the unmissable, unmissable“, u nás pak třeba portály www.ivysilani.cz nebo www.iprima.cz.
Aplikace i obsah jsou ke stažení zdarma. Provoz je financovaný z jiných prostředků a z odvysílané reklamy. Cílem aplikací je doplnit a rozšířit diváckou základnu, nabídnout doplňkové služby a také rozšířit povědomí o značce provozovatele.
Dalším směrem se ubírají aplikace, které se zaměřují na dodatečný obsah a zájmy fanoušků. Zpřístupňují informace ze zákulisí vysílání, portréty herců, trailery, zprávy ze soukromého života celebrit, to vše provázané se sociálními sítěmi.
Zde zůstává vysílání typu DVB stále hlavním médiem pro sledování pořadu, nicméně diskuze, vyhledávání obsahu a jeho komentování a procházení dodatečných informací se přesunuje na mobilní telefony a aplikace na chytrých televizích.
A konečně třetím směrem je pak zpřístupnění placeného obsahu uživatelům — zde je důraz kladen na kvalitu obrazu, snadné procházení a nalezení filmů, personalizaci a zabezpečení pomocí DRM. Příkladem může být multimediální box AppleTV nebo aplikace dostupné na více platformách jako Lovefilm, Voddler, Netflix nebo u nás provozovaná služba Voyo společnosti CME.
Jde v zásadě o přesun tradičních DVD a videopůjčoven na obrazovky chytrých televizí. Největší obtíží zde ale zůstává neochota mnoha zákazníků platit za digitální obsah, který je možné poměrně snadno a komfortně stáhnout zdarma (byť nelegálně) prostřednictvím internetových úložišť.
Přesun plateb za on-line streamované filmy z tradičních DVD a Blu-Ray disků je však neodvratný proces – zajímavou statistiku v tomto ohledu nabízejí Spojené státy, kde letos počet on-line placených filmů překročil počet prodaných fyzických nosičů.
Nejen filmový obsah...
Na televize však míří také celá řada dalších aplikací – zatímco na trhu mobilních aplikací již dávno platí, že pro každou činnost lze nalézt aplikaci, zdaleka to neplatí o nabídce aplikací pro chytré televize.
V této oblasti je zatím nevyužitý potenciál a situace připomíná dobu, která předcházela nástupu aplikačních portálů pro mobilní telefony. Vše se ale zdá být otázkou několika málo let, podobně jako tomu bylo ve světě telefonů a tabletů.
Proč si během sledování neobjednat pizzu přímo na televizi? Nebo si během sledování filmu neprojít předpověď počasí, finanční zprávy a dopravní situaci před cestou nebo si zjistit nejbližší autobusový spoj? Vše je důvěrně známé z prostředí webového prohlížeče nebo mobilního telefonu – ale máme takové aplikace na své televizi?
Dalším typem aplikací, které míří na televize, je zobrazení stavu tzv. chytrého domu. Centrální aplikace na televizi umožňuje ovládání osvětlení, teploty, žaluzií, větrání, vrat nebo bazénu a zabezpečení vašeho domu, včetně odhadu ceny za energie a návrhu možných úspor.
Autor je pracovníkem společnosti Mautilus.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU