Hlavní navigace

Čína má nejvýkonnější superpočítač na světě s výkonem 2,5 petaflops

30. 10. 2010

Sdílet

I když USA dlouhou dobu dominovaly žebříčku nejvýkonnějších superpočítačů, nyní podle všeho přebírá vedení Čína, neboť představila systém se zatím rekordním výkonem 2,5 petaflops.

Superpočítač s názvem Tianhe-1A, který je umístěn v Národním superpočítačovém centru v čínském Tianjinu, obsahuje 7 168 grafických procesorů nVidia Tesla M2050, přičemž každý z nich se skládá ze 448 jader. Dále je v něm 14 336 šestijádrových procesorů Intel Xeon.

nVidia tento superpočítač ve svojí tiskové zprávě označila za nejvýkonnější systém na světě a i analytici se shodují v tom, že Tianhe-1A nemá zatím (oficiálně ohlášenou) konkurenci. Dosud nejvýkonnější superpočítač Jaguar fungující v laboratořích v americkém Oak Ridge podle červnového žebříčku Top500 superpočítačů totiž disponuje výkonem „jen“ 1,76 petaflops a již v té době se na druhé místo dostal také čínský systém Nebuale v Shenzenu, který stejně jako Tianhe-1A kombinuje jádra CPU a GPU.

Naměřený výkon 2,5 petaflops navíc není konečný, protože podle mluvčího společnosti nVidia může Tianhe-1A dosáhnout teoreticky při plném zatížení až 4,669 petaflops. Měření bylo provedeno Národním superpočítačovým centrem v Číně a použit byl standardní benchmark Linpack.

Tento krok v každém případě ukazuje, že Čína se vyvíjí ve světě IT bleskovou rychlostí a nezůstává již v ničem pozadu za západními ekonomikami. Nový žebříček Top500 superpočítačů by měl být vydaný již za dva týdny, takže bude zajímavé sledovat, zda se enajde nějaký jiný systém, který Tianhe-1A porazí a o kolik si Čína zlepší svoje postavení v tomto hodnocení, neboť v minulém žebříčku bylo již 24 čínských superpočítačů.

Nathan Brookwood, vedoucí analytik společnosti Insight 64, říká, že Čína hodně experimentuje s hybridními superpočítači ve snaze zvýšit výpočetní výkon, nicméně použití GPU je vhodné jen pro určitý typ úloh, které jsou vysoce paralelizovatelné a pracují s velkým množstvím dat zároveň. Naštěstí takové jsou právě na superpočítačích často provozovány a grafické čipy fungují jako specializované koprocesory, které právě některé specifické úkony vyžadované vědeckými a matematickými aplikacemi dokáží vykonávat značně rychleji, než konvenční CPU.