Studie je poměrně obsáhlá, a kromě zmapování vývoje AI a aktivitou jednotlivých států se také pokouší předpokládat budoucí vývoj umělé inteligence a nových inovací.
Primárním zdrojem dat analytiků se staly mezinárodní patenty, právní spisy, vědecké publikace a řada dalších veřejných materiálů; většina se, všimněme si, týká strojového učení.
Velice zajímavou zprávou je, že zrychlování vývoje AI v posledních letech není jen optickou iluzí: od roku 2013 se patentových přihlášek v této oblasti podalo tolik, co od 50. let minulého století za celou dobu. Třetinu identifikovaných inovací tvoří strojové učení, což nepřekvapí – právě to si mnohdy pod pojmem umělá inteligence představíme.
Pro další vývoj trhu je optimistické, že velmi aktivní v oblasti patentových přihlášek jsou hlavně firmy: univerzity a další instituce tvoří jen zlomek.
Nejvíce patentů souvisejících s AI má Big Blue – IBM jich drží neuvěřitelných 8 920. Dalším v pořadí je (chce se říci „samozřejmě“) další americká firma se statusem živoucí legendy, Microsoft. Patentů má téměř 6 tisíc. Pak už nastupují asijští tygři, nejprve japonská Toshiba a následně jihokorejský Samsung.
Co se týče akademických organizací, dominuje Čína, a to obzvláště v oblasti hlubokého učení. Metody a algoritmy hlubokého učení celkově jsou významně na vzestupu. V roce 2013 bylo kupříkladu jen 118 patentových přihlášek, zatímco před dvěma lety už 2 400.
Obdobně důležité, což ostatně dokazuje ináš zájem o tuto technologii, jsou neuronové sítě. Zájmu se těší také počítačové vidění.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU