Často slýchám debaty o tom, kdo využívá cloud computing - zejména variantu IaaS (infrastruktura jako služba). Mnohokrát jsem zaregistroval tvrzení, že je cloud computing využíván většinou malými a středně velkými firmami. Jiní prohlašují, že cloud computing zaznamená skutečný rozmach teprve až ho začnou nasazovat opravdu velké firmy.
Nesouhlasím s oběma těmito pohledy. Věřím, že během příštích pár let to budou především středně velké firmy, které skutečně využijí cloud computing v podobě IaaS.
Proč by to tak mělo být? Myslím, že je nesplnitelný sen, aby ty úplně malé firmy skutečně nasazovaly nějakou pokročilou formu cloud computingu. Hlavním důvodem je to, že tyto společnosti mají velký nedostatek technicky zdatného personálu. Obvykle mají několik přetížených skvělých správců systému, kteří hasí každodenní požáry a nemají absolutně žádný čas na získávání nových znalostí.
A nic si nenalhávejme, cloud computing vyžaduje rozšíření znalostí. Existuje propastný rozdíl mezi využitím jedné instance provozované na Amazonu a implementací pružné aplikace obklopené potřebnými službami podpory, jako je monitoring a správa. Systémová administrátorka jedné malé firmy mi diskrétně sdělila (bylo to jen před pár lety), že se obávala upgradu jedné z důležitých aplikací, protože nová verze vyžadovala databázi SQL.
Nevidím možnost, že by malé firmy skutečně nasazovaly IaaS. Mnoho lidí si všimlo, že nízké náklady za cloud computing by se dobře hodily malým společnostem a předpokládají, že proto budou trhem připraveným na cloud. Je pravda, že malé firmy také mají přiškrcené rozpočty a hledají, jak v oblasti IT ušetřit každou korunu.
Z tohoto důvodu bude v malých firmách ve velkém nasazováno řešení SaaS. To se totiž naopak pro malé subjekty hodí perfektně - získají výhody infrastruktury nejvyšší třídy a funkce podnikové třídy bez kapitálových investic. Velmi bych se divil, kdyby se trh malých a středně velkých firem neposunul do sektoru, kde převládá SaaS.
Pohlédneme-li na velké společnosti, nejsou bariéry cloud computingu tvořeny nedostatkem technické zdatnosti nebo nedostatku finančního kapitálu. Naopak. Velké korporace jsou subjekty, které byly schopny vybudovat si vlastní datová centra a doplnit je plně kompetentním technickým personálem. Velké firmy jsou v jistém smyslu odrazovány svým vlastním úspěchem s předchozí generací výpočetní techniky. Protože investovaly do starého modelu, mají nyní nainstalovanou základnu hardwaru a po ruce mají prvotřídní a početný technický personál.
Tyto firmy jsou pod tlakem ospravedlnit zmaření investic do své hardwarové infrastruktury, takže směřují spíše k privátnímu cloud computingu. Mnoho talentovaných a technologicky zdatných členů personálu vnímá veřejný cloud computing jako hrozbu pro své zaměstnání, takže je přirozenou tendencí usuzovat, že to vyžaduje další studium a vyhodnocení a že je nutné předejít zbrklostem. Mnoho z těchto společností realizuje pětileté plány, které se již rozběhly, takže možnost narušení aktuálního plánu, i za účelem zvážit něco velmi atraktivního, bývá bagatelizována.
Středně velké firmy by však mohly být slibným segmentem cloud computingu. Tyto společnosti obvykle mívají následující vlastnosti:
• Zaměstnávají technický personál, ale snaží se přitom o vysokou efektivitu. Žádné zbytečnosti - technologicky zdatný personál je velmi vytížený a nebývá ho dostatek. Pokud musí najmout několik skutečně schopných zaměstnanců pro práci s technologiemi, chtějí osoby zaměřené na oblast související s předmětem podnikání (tj. na aplikace) a ne špičkové odborníky schopné provozovat infrastrukturu.
• Mají omezený kapitál. Není tajemství, že finanční krize snížila dostupnost půjček a toto omezení dopadlo na menší firmy významněji. Středně velké společnosti chtějí zaměřit své investice do oblastí, které přinášejí změny pro zákazníky, ne do zvyšování režie.
• Mohou rychle růst. Pokud nejsou ve fázi růstu, pokoušejí se omezovat náklady. Každopádně je pro ně vysoce lákavé využití výpočetní techniky umožňující přímo navázat využití zdrojů na podnikatelské aktivity s eliminací velkých počátečních nákladů.
• Nedisponují iluzí značky. Velké firmy často pracují s představou, že zákazníci počkají, s čím přijdou ohledně rozvoje trhu, protože jsou na trhu lídrem. Středně velké subjekty si uvědomují, že tento luxus nemají - musí pružně, rychle a dostatečně reagovat. Cloud computing jim umožňuje rychle reagovat na změny trhu a na požadavky zákazníků. Každý den, kdy dokáží včas zareagovat na tržní změny a podnikatelské příležitosti, jim dává lepší příležitost uspět.
• Čelí rychle se měnícím trhům a potřebují se vyvarovat svázanosti s kapitálovými investicemi nebo s nějakým konkrétním režimem provozu. Možnosti reprezentované cloud computingem - schopnost bez problému zvládnout budoucí změny - jsou pro středně velké subjekty důležité při jejich snaze uspět ve světě gigantických konkurentů a neustálých změn.
Z výše uvedených důvodů jsem přesvědčen, že středně velké společnosti se mohou stát zlatým dolem cloud computingu. Každá středně velká firma má samozřejmě individuální potřeby a některé z nich mohou zkreslit dojem přijímání architektury SaaS segmentem menších podniků, ale jiné společnosti, zejména z technologické oblasti, se mohou více podobat svým větším sourozencům z hlediska předchozích kapitálových investic a směřovat proto k privátnímu cloud computingu.
Přesto je však vysoká pravděpodobnost, že středně velké společnosti zjistí vysokou výhodnost cloud computingu pro své zaměření, provozní požadavky a schopnosti investic.