Samotný cloud computing se v dnešní době dělí do tří samostatných oblastí – podle toho, jaký typ služby je v onom cloudu poskytován. Může se jednat buď o infrastrukturu jako službu (neboli Infrastructure as a Service – IaaS), platformu jako službu (PaaS), nebo software jako službu (SaaS). Asi nejrozšířenější cloudovou službou na světě je webmail, který patří do kategorie SaaS a v Česku se nabízí už od roku 1997, kdy vznikly služby post.cz a email.cz.
Poměrně rozšířená je také IaaS, kde jsou v současné době nejpopulárnější nejrůznější on-line datová úložiště. Nejmladší oblastí cloudu je pak PaaS, kdy poskytovatel cloud computingu nabízí komplexní aplikační a vývojovou platformu pro provoz vlastních aplikací zákazníka. PaaS je ze všech cloudových služeb asi tou nejkomplikovanější, protože vyžaduje provoz cloudového operačního systému.
Když se řekne veřejný cloud
Všechny tři varianty cloudu mají několik společných prvků charakteristických pro cloud. Předně zřízení či zrušení služby je otázkou několika málo minut. Veškeré zřizování probíhá on-line prostřednictvím webového formuláře a automatizovaně, díky čemuž dokáže službu zřídit i běžný uživatel. Není tedy třeba čekat, až nějaký administrátor něco nastaví, zprovozní nebo dokonce až se objedná potřebný hardware. Zřídit si libovolnou službu v cloudu tak není o nic těžší či pomalejší, než si vytvořit e-mailovou schránku na Seznamu.
Dalším charakteristickým prvkem je možnost plynule měnit rozsah využívané služby (tj. počet e-mailových schránek, kapacitu úložiště, výpočetní výkon pro aplikace atd.), a to i ve velkých skocích. Změnu je přitom možné provést stejně rychle a jednoduše jako samotné zřízení služby. Jednou z klíčových vlastností cloudu je také to, že poskytovatel cloud computingu zajišťuje vše potřebné spojené s provozem služby – správu, údržbu, instalace nových verzí softwaru, technickou podporu i související „neIT“ infrastrukturu, jako jsou napájení, chlazení, EZS/EPS, firewall, IDS/IPS atd. Právě tyto „samozřejmosti“ přitom tvoří obvykle největší část celkových nákladů vlastnictví (TCO) na IT infrastrukturu. Zejména v okamžiku, kdy by měla služba nabízet dnes v cloudu obvyklou dostupnost 99,9 %, kdy maximální doba všech výpadků v jednom měsíci je 43 minut. Takovou nevyslovenou a někdy velice zásadní výhodou je také to, že veřejný cloud je z principu nezávislý na korporátní IT infrastruktuře a explicitně nabízí přístup odkudkoliv z internetu.
Veřejný vs. privátní cloud
V současné době existují dvě alternativy cloud computingu. Rozšířenější veřejný cloud poskytuje specializovaná, obvykle globální firma libovolným zákazníkům z celého světa s tím, že veškerá hardwarová infrastruktura je umístěna v jejím vlastním datovém centru. Privátní cloud je oproti tomu vyhrazen jen určitým subjektům a provozuje ho buď jeden z těchto subjektů sám (např. v rámci velkého holdingu či státní správy), anebo i externí provozovatel.
Veškerá hardwarová infrastruktura je pak umístěna v datovém centru provozovatele či koncového zákazníka. Privátní cloud se z pohledu uživatele nijak neliší od cloudu veřejného. Z pohledu IT infrastruktury využívá spíše tradičních hardwarových prvků (velká datacentra pro veřejný cloud oproti tomu disponují často na míru připraveným hardwarem) a pro platformní služby si musí vystačit s běžně dostupným serverovým operačním systémem, byť doplněným o prvky automatizace správy a údržby služeb i jejich uživatelů.
Azure jako cloudový přístav pro vaše aplikace
Ideální ukázkou veřejného cloudu jsou platformní a infrastrukturní služby od Microsoftu pod názvem Windows Azure. Windows Azure je plnohodnotnou cloudovou alternativou Windows Server 2008 R2. Díky tomu všechny aplikace vytvořené pro Windows Azure fungují bez jakýchkoliv úprav i na WS 2008. Obráceně to platí také, až na jedinou výjimku – Windows Azure používá lokální datové úložiště čistě jen pro dočasné soubory.
Pokud si aplikace ve Windows Azure uloží něco na lokální úložiště, při dalším spuštění to tam už nenajde. Ve Windows Azure je proto nutné ukládat data buď do cloudové databáze SQL Azure Database (opět cloudová alternativa k SQL Server 2008 R2), anebo na cloudové úložiště Windows Azure Storage. Windows Azure také nabízí speciální sadu AppFabric pro bezproblémové propojení aplikací ve Windows Azure s aplikacemi, které běží na vašem vlastním hardwaru.
Windows Azure coby server neomezených možností
Největší síla Windows Azure je přitom ve způsobech, jakými umožňuje pracovat s fyzickou infrastrukturou. Fyzické stroje jsou zde naprosto odděleny od strojů virtuálních (proto nejde použít lokální fyzické úložiště). Díky tomu je možné nabídnout také poměrně progresivní způsoby účtování. Buď můžete platit čistě jen za strojový čas, až když ho využijete, s tím, že výkonu se automaticky přidělí, kolik bude potřeba (tzv. sazby podle využití), anebo si můžete pronajmout určitý typ a počet virtuálních strojů, které můžete v případě potřeby plynule přidávat či ubírat (tzv. předplatné).
Virtuální stroje si přitom můžete pronajmout třeba jen na pár dní. Během pěti minut tak získáte třeba deset strojů s konfigurací 8 × 1,6 GHz, 14 GB RAM a 2TB úložištěm s cenou jen 0,96 dolaru za 1 hodinu strojového času za kus. Zaplatíte za ně přitom až na konci měsíce a jen za tu dobu, kdy jste je měli pro sebe objednané. Bez cloudu byste přitom na dodávku těchto strojů čekali týdny a stálo by vás to několik milionů korun. Právě díky nízkým celkovým nákladům vlastnictví si Windows Azure oblíbila i řada firem včetně českých.
Česká společnost The Kite, provozující systém pro půjčování kol pro obce a města, v Azure provozuje svůj backendový systém, společnost Ness v něm nabízí ve formě služby svůj Portál výběrových řízení a Cígler software zde nabízí svoji službu iDoklad. Provoz iDoklad.cz v Azure ji totiž vyšel desetkrát levněji, než kdyby ji měla provozovat na vlastní infrastruktuře. A právě v tom je síla cloudu – rychlost, flexibilita, nulové investice a výrazně nižší cena docílená díky úsporám z rozsahu.
Autor pracuje jako produktový manažer serverové divize ve společnosti Microsoft
Ukázka Microsoft infrastruktury.