Lidská fantazie, kreativita a nadšení pro experimenty zdánlivě neznají hranic. Na druhou stranu by také kreativita člověka měla mít jistá omezení. Na internetu se například v současnosti formuje skupina lidí, kteří experimentují s technologií neuronální stimulace mozku v domácích podmínkách.
Americká společnost Foc.us tvrdí, že vyvinula speciální headset, po jehož nasazení budou počítačoví hráči dosahovat lepších reakčních časů. Mnozí si od této techniky slibují povzbuzení nálady nebo vylepšení schopnosti učit se. Jistý vysokoškolák na YouTube otevřeně mluví o tom, že stimulační elektrody přiložil na hlavu „nějak tam a tady“. Namísto zlepšení svých schopností ale nejméně na jednu hodinu upadl do hluboké deprese – což ho však neodradilo od dalších experimentů.
Rozšíření psychických a tělesných schopností člověka či pokusy vytvořit pomocí technologií jakéhosi dokonalého kyborga nesou označení grinding. Dal by se zařadit do podkategorie takzvaného biohackingu. Ve druhém odvětví tohoto poměrně nového směru lidé experimentují především s dědičným kódem DNA.
Amatérští biologové v domácích podmínkách „hackují“ DNA a vyvíjejí třeba nové druhy zeleniny. Stvořili už například jogurt, který ve tmě zeleně fluoreskuje, protože do jeho bílkoviny byl přidaný gen medúzy.
Další větev biohackingu pak tvoří zmíněný grinding, kdy se pomocí moderních technických vymožeností hackeři snaží upravovat samotného člověka – grindeři to nazývají „self-biohackingem“ nebo snad ještě výstižnějším termínem „ sebekustomizace“. Pojďme se podívat na to, na jaké hranice – etické, technologické a další – jejich kreativní experimentování naráží.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU