Produkty, které používáme, budou chytřejší, rychlejší, menší, levnější a
barevnější. Ukážeme vám, co můžete v příštím roce čekat od počítačů, softwaru,
mobilních zařízení, domácí elektroniky a další techniky.
pgrade počítače by se v budoucnosti mohl stát hračkou. Jednoduše připojíte
stavebnicové moduly, obsahující cokoliv od duálních 64bitových procesorů až po
duální grafické karty. Budete se dívat na ohromující ploché monitory s větším
množstvím barev, než mají nejlepší současné LCD displeje a v kapse si ponesete
mobilní telefon s desetigigabytovým pevným diskem.
Inteligentní technologie jednou promění každé auto, stěnu v bytě a domácí
spotřebič v chytrého pomocníka. Základy propojených technologií budoucnosti se
pokládají právě dnes. Na následujících několika stránkách vám přiblížíme, co
můžete v příštích dvou letech očekávat.
Počítač zítřka
Neil Young napsal, že rez nikdy nespí. Totéž můžeme říci o společnostech
produkujících procesory. U Intelu i v AMD pracovali přesčas, aby vyvinuli
procesory s dvěma jádry, jimiž bude do konce roku 2006 vybavena převážná
většina nových počítačů. První z těchto procesorů, které spojují dvě CPU v
jednom čipu, by se měly objevit v první polovině roku 2005 a slibují proměnit
běžné počítače i laptopy v nadupané supermašiny.
Nathan Brokwood, vedoucí analytik firmy Insight 64 tvrdí, že tyto čipy se dvěma
jádry přinesou pro systémy, které je dovedou využívat (jako například Windows
XP) výrazné zvýšení výkonu. Toto zlepšení by se mělo projevit především u her,
editace fotografií a videa a dalších činností náročných na výkon procesoru.
Brockwood dodává, že bychom se neměli cítit zklamaní, až se na trhu objeví
první z těchto procesorů s až o třetinu nižší frekvencí, než na jakou jsme
zvyklí u běžných procesorů. Nižší frekvence pomůže snížit cenu, zahřívání a
zátěž kladenou na čip.
Pokud jde o 64bitové procesory, Brokwood očekává, že by jimi měly být v roce
2006 vybaveny dvě třetiny veškerých počítačů i když jenom zhruba deset až
patnáct procent z nich se bude dodávat s 64bitovými aplikacemi. Ale s kapacitou
paměti až 4 GB a více můžeme u nejvýkonnějších počítačů očekávat
hyperrealistické hry a pokročilé programy pro editaci fotografií a videa, které
budou schopné 64bitové systémy plně využít.
Počítač jako lego?
Pro pohled do budoucnosti grafiky nemusíte chodit dále než k PCI Express
(PCIe). Toto grafické rozhraní nahradí PCI a AGP a slibuje téměř dvojnásobný
výkon, než jaký nabízí AGP. PCIe karty založené na čipech NVidia GeForce 6800
Ultra a ATI Radeon X80 opět zvýšily laťku realistického zobrazení v grafice.
Ještě více dokáží úroveň grafiky zvýšit karty využívající technologii Scalable
Link Interface, kdy dvě grafické karty pracují společně. Takzvaná druhá
generace (Gen 2) je již ve vývoji a měla by zvýšit výkon každého kanálu na 500
megabytů za sekundu. Podle Nathana Brokwooda se dočkáme i verze s výkonem
jednoho gigabytu za sekundu. To už je slušná rychlost.
PCIe dost možná změní i vzhled počítačů. Připravuje se verze, která umožní
připojit k počítači rychlé periferie kabelem o délce sedmi metrů i více místo
zasunutí do motherboardu. Představte si počítač skládající se z propojitelných
modulů například krabičky s grafickou kartou, další krabičky s pevným diskem a
další třeba s bezdrátovou síťovou kartou. Místo otevírání počítače by stačilo
zasunout PCIe modul do podstavce. Jak se situace vyvine do konce roku 2006? Kdo
ví. Třeba tou dobou budeme provádět upgrade výměnou bloků podobných legu
jednoduše a rychle.
Barvy, více barev!
Už léta nám slibují ohebné displeje. Velké a ohebné displeje, ať už založené na
principu organických světelných diod nebo čehokoliv jiného, zůstávají stále za
dveřmi laboratoří nejde už o science-fiction, ale ani o technologickou realitu.
Proto se společnosti jako Philips, Sony, Toshiba a několik nováčků na trhu
rozhodly místo toho v budoucnosti vylepšit kvalitu plochých obrazovek.
Například u Toshiby a Canonu pracují na tenčích, lehčích a lepších plochých
panelech, založených na technologii SED (Surface Conduction Electron-Emitter
Display). Tato technologie vysílá elektrony přes otvory (jejichž průměr je v
řádu tisíců nanometrů) na obrazovku s fosforovým povrchem, a tak kombinuje to
nejlepší z tradičních CRT monitorů a LCD displejů. Společnost SED Incorporated,
založená Toshibou a Canonem, má v úmyslu vyrobit první takové obrazovky v roce
2005 a s jejich masovou výrobou chce začít v průběhu roku 2007.
Barvy jako živé
Genoa Color přichází s novým přístupem k zobrazování barev na obrazovce.
Technologie MPC (Multi-Primary Color) rozšiřuje (například o žlutou a modrou)
paletu základních barev, z nichž dokáže obrazovka namíchat širší spektrum
výsledných barev, včetně barev jasných, u nichž se na RGB obrazovkách projevuje
zkreslení. Pomocí MPC čipu a až tří základních barev navíc budou televizní
obrazovky a monitory zobrazovat barvy realističtěji to se projeví především v
pleťových odstínech a u žluté barvy, jejichž zobrazení je největší slabinou RGB
obrazovek. MPC obrazovky by se měly začít montovat do nejdražších televizorů v
druhé čtvrtině roku 2005.
Sony se rozhodlo vyrovnat s podobným problémem jinak a v Japonsku představilo
řadu čtyřicetipalcových a šestačtyřicetipalcových LCD televizí Qualia 005. Tato
řada využívá k podsvícení displeje bílé světelné diody. Tyto LED diody,
nazývané Triluminos, umožňují displejům zobrazit větší množství barev než
dřívější fluorescentní lampy se studenou katodou, používané u většiny LCD
televizí. Jon Peddie, vedoucí analytik firmy Jon Peddie Research, která pracuje
v oblasti průzkumu grafiky, tvrdí, že výsledek "je ohromující a poskytuje gamma
spektrum ve fotografické kvalitě." Jednoduše řečeno, barvy na obrazovce jsou
jako živé.
Fotografie z budoucnosti
Popularita digitální fotografie přinese revoluci v oblasti grafických programů.
Dnešní fotoaparáty dokáží označit snímky užitečnými údaji, jako je například
datum a čas, model fotoaparátu apod. V budoucnosti půjdou fotoaparáty vybavené
GPS čipy ještě dál. "Dovedu si představit fotoaparát v mobilním telefonu, který
ke snímku připojí GPS souřadnice, podle nichž pak program pozná, že byl snímek
pořízen v Paříži," říká Tapan Bhat z divize pro digitální fotografii a video
firmy Adobe. Předpovídá, že podobná technologie by se mohla objevit v roce 2007.
I počítačové programy budou chytřejší měly by být například schopné rozpoznat
prvky jako hory, psi nebo plavecké bazény a přiřadit ke snímku příslušný údaj o
kategorii pro snazší organizaci.
Do roku 2006 se také zřejmě objeví nové funkce programů, které budou mít za
úkol automatizovat rutinní činnosti jako odstranění červených očí nebo drobných
závad, a tak uživatelům ušetří čas. Později by mohly následovat další funkce
jako zjednodušené označování částí snímku, které Microsoft Research nedávno
předvedl v Číně. Několika rychlými pohyby myši mohou uživatelé označit
například objekt, který chtějí kopírovat, a program pomocí algoritmu
automaticky detekuje a označí jeho okraje. Tato funkce analyzuje jas a barvu, a
tak dokáže detekovat okraje objektu mnohem přesněji než dnešní kouzelná hůlka.
Chytřejší mašinky
Každý rok se zdá, že konečně dojde k revolučním změnám v oblasti domácí
elektroniky. A každý rok jsou technicky založení majitelé domácností zklamáni
ubohým výkonem a nedostatečnou spolehlivostí produktů založených na stárnoucím
standardu X10 (vyvinutém společností X10 USA). Přístroje standardu X10 se
dorozumívají prostřednictvím signálů posílaných po elektrické síti, ale
uživatelé si stěžují, že některé přístroje spolu spolupracují špatně a že třeba
pouhé rozsvícení může způsobit chyby nebo zpomalení.
V roce 2005 by měl tuto situaci změnit protokol nazývaný Insteon. Insteon
podporuje jak bezdrátové rádiové spojení, tak propojení elektrickou sítí a
slibuje vyšší spolehlivost, než jaké se nám doposud dostalo. Díky zpětné
kompatibilitě se zařízeními standardu X10 by mohl Insteon znovu probudit
poněkud chladnoucí nadšení pro automatizovanou domácnost.
Ken Fairbanks, vedoucí prodeje firmy Smarthome, která se zabývá vývojem
spotřebičů na bázi Insteon (například vysílačů a dotykových displejů), se
domnívá, že se trh pro Insteon bude stále rozšiřovat. Výrobky firmy Smarthome
například dovedou zjistit, že se v bytě babičky nerozsvítilo světlo v koupelně
do 10 hodin dopoledne, což by mohlo znamenat, že jí není dobře, a mohou
upozornit zbytek rodiny.
Konkurenci Insteonu představují například Zensys Z-Wave a Zig-Bee Alliance,
které nabízejí bezdrátovou automatizaci. Skupina Zig-Bee, složená z téměř
stovky společností včetně firem Mitsubishi, Motorola, Philips a Samsung by
mohla začít prodávat domácí elektroniku založenou na svém standardu v průběhu
roku 2006.
I kuchyňské přístroje budou chytřejší. Ted Selker z Massachusettského
technologického institutu vyvíjí lžíci, která měří a zobrazuje hustotu a
složení směsi a pomáhá tím udržet správný postup podle receptu. Jiný projekt
představuje například plastická dóza na potraviny, která kontroluje, jak dlouho
byly uložené v ledničce.
Selker si také představuje domácnost, kde budou kuchyňské stoly, stěny i
ostatní plochy virtuálním pracovním prostorem. Děti si na nich budou moci
zobrazit domácí úkoly a rodiče třeba účet za nájemné.
Návrat do budocnosti
O automobilech vybavených supertechnikou sníme už od padesátých let. I když na
létající automobily zatím ještě budeme muset počkat, v příštích dvou letech se
objeví vozidla vybavená chytřejším zařízením interiéru a zabudovanými pevnými
disky, na něž bude možné ukládat třeba mapy, telefonní seznamy nebo digitální
audio. Díky širokému rozšíření digitálních audio přehrávačů možná výrobci
automobilů konečně umožní jejich připojení k autorádiu.
Výrobci automobilů se také chystají na další pokus o instalaci displejů
podobných těm, používaným ve stíhacích letounech, které budou zobrazovat
informace přímo v zorné linii řidiče. Firma BMW už tuto možnost dokonce v
některých sedanech Série 5 nabízí. BMW a Ford nezávisle na sobě pracují na
vývoji přizpůsobivého systému řízení, který by díky kombinaci radarových
senzorů a inteligentních řídících prvků umožnil vozidlům automaticky reagovat
na chování ostatních řidičů, například udržováním bezpečné vzdálenosti.
Wi-Fi auto
Uvažuje se i o širším využití dnes již dostupných technologií v interiéru
automobilů například o použití LCD monitorů pro zobrazení nastavitelných
kontrolních panelů nebo přeměně aut na přístupové body Wi-Fi. "O Wi-Fi autech
se hodně mluví," říká Thomas Hallauer, redaktor TelematicsUpdate.com. Auta
vybavená Wi-Fi by mohla umožnit stahovat MP3 soubory nebo mapy do zabudovaného
systému. Ale to ještě pár let potrvá. Ještě dále do budoucnosti se dívají
zaměstnanci Massachusettského technologického institutu. Jedním z jejich
projektů je takzvané "měkké auto", tvořené podvozkem a exteriérem podobným
airbagům. Nebo kola bez hlav, kde je každé kolo vybaveno motorem a závěsem,
takže automobily už nebudou nutně konstruované na pevném soukolí se závěsy. O
mnoho pravděpodobnější je vývoj v oblasti elektronického inkoustu materiálu,
který dokáže změnit vzhled povrchu takže auta budou moci měnit barvu, například
pro lepší viditelnost v noci. Ryan Chin, vedoucí projektu v Massachusettském
institutu tvrdí, že tato technologie umožní dokonce zobrazování zpráv nebo
reklam. Co je asi napadne příště?4 0685/FEL o
Všechno počítá
Anant Agarwal, profesor z výzkumné laboratoře Massachusettského technologického
institutu, se podílí na projektu Oxygen, který si klade za cíl "vytvořit
prostředí, v němž by nás počítače zcela obklopovaly měli bychom je v ruce, ve
zdech budov, všude," říká. "Potom se počítače mohou pokusit lidem pomáhat
lidštějším způsobem."
Představte si videostěnu v obývacím pokoji, která by jednu chvíli sloužila jako
obří televize, pak jako videotelefon, za chvíli jako webový prohlížeč. Aby tato
vize technologie, která je vždy připravena sloužit, mohla fungovat, bude nutné,
aby každý předmět dokázal zvládnout téměř jakoukoliv počítačovou operaci. Čip
RAW (Raw Architecture Workstation), vyvinutý v rámci tohoto projektu, se
pokouší tuto možnost proměnit ve skutečnost.
Jak dlouho potrvá, než budeme mluvit ke zdem, telefonovat z ledničky nebo si
necháme překládat cizojazyčné texty telefonem? Ještě chvíli, říká Agarwal.
Hlasem ovládané přístroje s bohatším rozhraním a většími možnostmi, než
nabízejí ty dnešní, "by se mohly začít vyrábět v příštích dvou letech.
Dlouhodobější projekty vyžádají pět až deset let," prohlašuje.
Téměř neviditelná baterie
Larry Dubois z SRI International, neziskové organizace zabývající se vývojem
nových technologií, tvrdí, že baterie vyrobené z papíru a dalších vláken by
mohly přístrojům pomoci vytěžit z menšího prostoru více.
"Vyrobíte kilometry vlákna [materiálu baterie] a když lisujete obal
[přístroje], zalisujete do něho to vlákno," vysvětluje Dubois. "Můžete přístroj
vyrobit menší a lehčí, protože nemusí obsahovat obal baterie." Existují i
baterie tenké jako papír, na které lze tisknout a které se využívají pro
cokoliv, od vysílačů přes radiovou identifikaci (RFID, umožňující vzdálené
sledování objektů) až po vizitky.
Další slibnou technologií je rychlonabíjecí baterie, která se plně nabije za
méně než deset minut. "Nyní je to otázka převedení technologie z laboratoře do
výroby," říká Dubois. "Nejspíše to bude trvat tak dva roky."
A co palivové články, které slibovali pro použití v přístrojích? "Už existují.
Lidé je používají. Otázka je, kdy se dostanou do rukou zákazníkům. Dokud
nebudete moci koupit metanolové náplně v každé zemi po celém světě, nedá se
čekat, že by výrobci spěchali s jejich montováním do svých systémů."
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU