stále dostupnější, existuje řada uživatelů, kteří se z toho či onoho důvodu
chtějí připojit prostřednictvím Wi-Fi. Na rozdíl od velkých a leckdy až příliš
zkostnatělých poskytovatelů má komunální připojení na Wi-Fi prostřednictvím
zájmových skupin nebo malých lokálních poskytovatelů řadu výhod. Těmi
nejdůležitějšími jsou nízká cena (popřípadě vyšší rychlost za srovnatelnou cenu
s ADSL), většinou příjemný a vstřícný přístup připojující strany a většinou i
absence omezujících "férových uživatelských politik". Lze říci, že nízké jsou i
náklady na pořízení potřebného hardwaru.
Většinou se v recenzích věnujeme nejnovějším, a proto i dražším zařízením, ale
tentokrát jsme udělali výjimku a podívali se na dvě Wi-Fi zařízení, které sice
jsou sice na trhu již delší dobu, ale zato jsou levné a svůj účel pohodově
splní. K nim jsme měli zapůjčenu panelovou 7dB anténu. Kromě antény je k
připojení třeba bezdrátová karta nebo Access Point - v našem případě jsme se
podívali na starší bezdrátový Access Point OvisLink WL-1120AP a na PCI kartu
Minitar MNW2BPCI. Obě zařízení podporují pouze starší standard 802.11b, ale
vzhledem k tomu, že je budeme používat pouze pro připojení nezasíťovaného
počítače k internetu, není rychlostní omezení nijak na škodu, jelikož málokdo
disponuje internetovou konektivitou vyšší než 11 Mb.
OvisLink WL-1120AP funguje bez problémů. V balení dostanete modrou krabičku,
adaptér a oddělitelnou anténku (2 dBi). Manuál je pouze v elektronickém PDF
souboru na CD, a to v krátké a delší podobě. Na přiloženém CD však nenajdete
žádnou utilitu pro sledování dostupnosti a síly Wi-Fi signálu.
Místo odpojitelné anténky jsme do konektoru RSMA připojili panelovou anténu a
AP jsme připojili k počítači prostřednictvím jednoho ze dvou 10/100Mb LAN
portů. Veškeré nastavení se provádí klasicky ve webovém rozhraní po zadání
adresy 192.168.100.252, když síťové kartě přiřadíme adresu z poolu, tedy
192.168.100.xxx a hodnotu masky podsítě nastavíme na 255.255.255.0. Pokud jste
access point předtím připojovali na jiný počítač s jiným nastavením, je třeba
jej resetovat. Úplný reset se podle návodu provede cca 10sekundovým stisknutím
tlačítka reset, avšak v reálu je třeba toto tlačítko přidržet mnohem déle.
Webové rozhraní je standardní a nastavují se v něm všechny parametry AP.
I když je OvisLink pomalejší, než moderní zařízení s 802.11g, na druhou stranu
nabízí bezproblémovou kompatibilitu. Jeho výkon 18 dB stačí pro každou bežnou
domácnost.
Kromě access pointu jsme vyzkoušeli i jednodušší řešení pro uživatele, kteří
vlastní stolní počítač a chtějí jej co nejjednodušeji připojit do stávající
Wi-Fi sítě. Je jím PCI karta Minitar MNW2BPCI. Ta rovněž nabízí pouze standard
802.11b, a proto se hodí hlavně pro připojení k internetu, ale není již tak
vhodná pro výměnu obsáhlejších dat v rámci domácí či firemní sítě.
Součástí dodávky je kromě karty s oddělitelnou anténkou stručný papírový a
obsáhlý elektronický manuál. Na přiloženém CD naleznete kromě ovladačů pro
všechny typy Windows i drivery pro Linux. Po instalaci je k dispozici i
konfigurační utilita nabízející lepší přehled o funkcích a dostupnosti a
kvalitě signálu.
Obě zařízení patří již tak trochu do počítačového důchodu, ale jsou plně
funkční a představují jednu z nejlevnějších možností připojení stolního
počítače k Wi-Fi síti. Uvedené ceny platí pro kombinovaný balíček daného
zařízení se 7dB panelovou anténou.
Ovislink AirLive WL-1120AP
Cena vč. DPH: 1 890 Kč
K testu zapůjčila firma: Vanco net,
http://www.wifishop.cz
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU