Co přinese nová specifikace HTML5?

s atributy třídy, což komplikovalo práci s takovými dokumenty. HTML5 dále pokračuje ve snaze rozlišit webový obsah od jeho prezentace a třeba tagy a pro kurzivní a tučný text prodělaly významnou změnu pojetí, neboť již neimplikují jen specifické typografické úpravy, ale dostávají také konkrétní sémantický obsah. V prvním případě jde i o označení technických termínů či cizích slov a v druhém pak o zvýraznění důležité informace v okolním textu, např. o klíčové slovo. Naopak bylo upuštěno od použití tagů pro podtržený, přeškrtnutý a vycentrovaný text či nastavování písma, jeho barvy a velikosti, což je nyní chápáno již jako exkluzivní doména kaskádových stylů.

Nový standard též uvádí další datové typy pro vstupní elementy z formulářů včetně datumů, url a e-mailových adres. Vylepšení se dočkala podpora znakových sad nevyužívajících latinku včetně speciálních znaků v asijských jazycích. HTML5 také přichází s konceptem mikrodat, což je metoda anotace HTML obsahu pomocí stojem čitelných tagů, která usnadňuje sémantické zpracování dokumentů. Díky tomu lze budovat přehlednější a lépe spravovatelné webové stránky, které budou dobře indexovatelné vyhledávači a jinými automatickými nástroji a v této souvislosti se někdy mluví také o Webu 3.0.

Za bohatším webem
Nejvíce zajímavá vylepšení v HTML5 se ovšem týkají elementů a API, které mají umožnit vývojářům využívat bohatá média a aplikace jen pomocí HTML standardů. Moderní webové stránky výrazně zvyšují obsah škálovatelné grafiky, animací a multimédií, nicméně se při jejich zobrazování musí spoléhat na výše zmíněné pluginy, jež jsou nejen možnými bezpečnostními riziky, ale zužují spektrum uživatelů takových stránek jen na ty, kteří mají příslušný doplněk nainstalovaný. HTML5 tento problém řeší tak, že autoři mohou vložit kódy vytvořené např. v MathML (Mathematical Markup Language) či SVG (Scalable Vector Graphics) přímo mezi HTML5 kód, což má zvýšit konkurenceschopnost HTML vůči technologiím Flash a Silverlight, které byly navržené s ohledem na textovou i grafickou stránku. Weboví vývojáři se také konečně dočkají nových tagů pro podporu audia a videa nezávislých na konkrétních kodecích, které by měly umožnit snadné zabudování mediálního obsahu přímo do webových stránek. Tato skutečnost může být obzvlášť důležitá pro ty poskytovatele on-line videa, kteří chtějí nabízet svůj obsah i na přístrojích, které nepodporují Flash. Další možnosti pak přináší tag pro canvas, jenž může definovat prostory v okně prohlížeče jako dynamickou bitovou mapu, a vývojáři tak mohou s využitím JavaScriptu tyto elementy canvasu ovládat, což umožní vytvořit na webu plně interaktivní grafické prostředí (např. pro webové počítačové hry) bez nutnosti spoléhat na další (externí) prostředky a nástroje.

HTML5 dále přichází s novým konceptem cache pro internetové aplikace, která umožní uchovávat data přímo na přístroji uživatele. Jedná se o podobný princip jako u pluginu Gears od Googlu (jehož další vývoj se díky nové revizi jazyka HTML stává již zbytečným) a výsledkem je lepší výkon aplikací a také možnost plnohodnotné práce i v případě, že uživatel není zrovna připojený k internetu.

Doplňky stále žijí
I když z předchozích informací by bylo možné vyvodit závěr, že pluginy pro prohlížeče se spolu s příchodem HTML5 stanou prakticky zbytečné, není pravděpodobné, že by zcela vymizely. Historie webu je plná různých konkurenčních technologií a mediálních formátů a toto dědictví si s sebou ponese i do budoucna, nehledě na to, že bude trvat ještě několik let, než prohlížeče s podporou čistého HTML5 nabídnou takové možnosti, jaké jsou k dispozici již dnes pomocí „konglomerátu“ doplňků. I když některé weby, jako třeba YouTube nebo Vimeo, již experimentují s novými videotagy, není realizace tak snadná, jak může na první pohled vypadat. Rozhodnutí W3C nespecifikovat v HTML5 kodeky pro kódování videa, znamená, že poskytovatelé nebudou moci zaručit, že na jednom klientském přístroji bude možné přehrát různý typ mediálního obsahu. Apple, Google a Microsoft se snaží pro video propagovat standard H.264, ale open source prohlížeče jako Firefox nebo Konqueror nemohou (nebo ani z principu nechtějí) zakoupit licence pro podporu tohoto formátu, a dokud se toto dilema nevyřeší, je pravděpodobné, že tvůrci webového obsahu budou i nadále setrvávat u široce rozšířeného Flashe, aby si zajistili co největší publikum pro své výtvory.

Problémem mohou být také již existující aplikace, které využívají zmíněný plugin Gears, neboť technologie cache, která je v něm využitá, není zcela identická s technologií v HTML5 a Google přiznává, že neexistuje jednoduchý způsob, jak tyto aplikace předělat, aby odpovídaly novým standardům. Pro vývojáře webových aplikací bude také důležité sledovat situaci na trhu prohlížečů a jejich podíly, neboť velká skupina uživatelů setrvávající u starších verzí browserů si může vyžádat nutnost vytvářet webové stránky ve dvou verzích – pro ty, kteří prohlížeč s podporou HTML5 mají, a pro zbytek (stačí se jen podívat na stále významný 20% podíl uživatelů již prakticky dosloužilého IE6, aby bylo jasné, že tento přechod nebude zcela snadný).

Jak již bylo řečeno, výrobci webových prohlížečů již zakomponovávají do svých aplikací už dokončené prvky HTML5 a lze se s nimi setkat u nejnovějších verzí Firefoxu, Opery, Safari a Chrome a také v chystané verzi Internet Exploreru 9, jehož první preview uvolnil Microsoft v polovině března (podpora množství prvků se ovšem zatím mezi různými konkurenčními prohlížeči liší). Podobně také přístroje iPhone a iPad od Applu nemají sice podporovat Flash, ale měly by v budoucnu přidat rozšíření právě pro HTML5 a stejným směrem má jít i chystaný Chrome OS od Googlu.

Co se týká možných termínů dokončení nové revize HTML, ty stále nejsou jisté, ale se završením vývoje nových funkcí se nepočítá dříve než v roce 2011. Navíc proces standardizace konsorciem W3C, který končí fází doporučení, může trvat ještě řadu dalších let.