Představy technologických vývojářů se konečně stávají realitou. Během příštích
dvou let začneme používat "neviditelná" PC, jejichž minimální rozměry nám
umožní je schovat do zásuvky psacího stolu a která budou poháněna výkonnými
čipy, snadno zpracovávajícími objemné soubory. Budeme používat nové bezdrátové
technologie, díky nimž se nalogujeme téměř odkudkoliv, a to při neuvěřitelných
rychlostech. Obývací pokoje se změní v digitální zábavní centra a budeme v nich
moci sledovat média stahovaná ze všech možných zdrojů z televize, kabelového
připojení, satelitu a ze Sítě. Setkáme se i s přísnými bezpečnostními
opatřeními, o nichž se říká, že zabrání jakémukoliv hacknutí a zavirování
počítačů, i když to bude na úkor osobní svobody uživatelů.
To je ale jen začátek. Co třeba počítačové displeje našité na triko, nebo
neuvěřitelně výkonné procesory s obvody menšími než lidský chromozom? Za pět až
deset let se tyto technologie a řada dalších, o nichž dnes jen sníme, mohou
klidně dostat do běžného života.
Může takto nažhavený vývoj ještě více pokračovat? Na to jsme se zeptali
odborníků, a jejich odpovědi jsme rozdělili do šesti hlavních oddílů mezi
grafiku, procesory a PC, datová skladiště, komunikace, bezpečnost a zábavu. A
stručná odpověď? Můžete na to vsadit.
Displej, to je věc!
S tím, jak se neustále zlepšují grafické technologie a zobrazovače, budeme se
setkávat se stále realističtějším 3D obrazem a ploššími a jasnějšími displeji.
Budoucnost patří LCD, pánové. Podle analytické společnosti IDC překoná v roce
2004 poprvé objem prodeje LCD displejů počty prodaných klasických monitorů.
K počítačům bude příštích pár let nejvýhodnější pořizovat 17" LCD displeje,
jejichž cena se stále více přibližuje desetitisícové hranici. Nemůžeme však
čekat, že se tyto displeje výrazněji ponoří pod zmíněnou částku, jelikož již
dnes je marže výrobců těchto zařízení minimální a zatím nejnižší výrobní cena
se pohybuje okolo 8 000 Kč.
Prostor pro další vylepšení lze najít například ve snížené spotřebě energie a v
menším vyzařovaném teplu. Hlavním hybatelem vývoje bude domácí zábava, díky níž
budou moci velké LCD displeje konkurovat plazmové technologii a projektorům.
Přichází OLED
Potenciálním rivalem dnes dominující LCD technologii by se mohly stát displeje
založené na organických, světlo emitujících diodách OLED (Organic
Light-Emitting Diodes), jež obsahují přirozeně luminující materiály, které jsou
jasnější a energeticky úspornější než prvky LCD.
Podle mínění řady odborníků je právě OLED dnes jediným soupeřem v kategorii
plochých displejů, který by mohl v určitých aplikacích vyzvat technologii LCD
na souboj.
Displeje OLED s aktivní maticí používají složitou vnitřní elektroniku, což
jejichž výrobu značně prodražuje. V květnu minulého roku však firmy Samsung SDI
a Universal Display představily prototyp OLED, jenž využívá existující výrobní
technologii LCD, což může znamenat významné zjednodušení masové produkce. Díky
tomu by časem mohlo být OLED cenově srovnatelné s LCD.
I když se dnes OLED displeje používají v mobilních telefonech a digitálních
fotoaparátech, jejich větší notebooková podoba se objeví nejdříve za dva roky.
Grafické zácpy
Experti tvrdí, že co se týče grafiky, můžeme být v PC svědky dvou rozdílných
trendů. Integrované grafické čipy stále více nahrazují v oblasti
nízkorozpočtových počítačů plnohodnotné grafické karty a přitom nabízejí jejich
uživatelům dostatečně kvalitní grafiku, jež plně dostačuje většině lidí, kteří
používají počítač k běžným pracovním úkonům.
V současnosti používá integrovanou grafiku 55 procent stolních počítačů, a toto
číslo se v dohledné době nijak nezmění. Většina těchto čipů pochází z produkce
Intelu, který vyrábí více grafických procesorů než jakákoliv jiná společnost.
Je jasné, že integrovaná řešení budou časem obohacena o vyspělejší funkce, ale
samozřejmě budou za samostatnými kartami zaostávat o jednu či dvě generace.
Hráče a grafické profesionály však vynesou grafické procesory nové generace až
do výkonové stratosféry. Nejnovější GPU, určené pro nadcházející hry typu
Half-Life 2 a Doom 3, budou používat stále výkonnější vertex a pixel shadery
urychlující rendering a vytvářející přirozenější 3D obraz.
Avšak ani dnešní nejvýkonnější grafické procesory nestačí. Vývojáři dokáží už
dnes napsat složité shadery, jež dokáží skolit i sebelepší grafický hardware.
Stále ještě drží kvalitu renderování na uzdě, aby byly jejich aplikace
použitelné.
V následujících pěti letech se setkáme s mnohem složitějšími a flexibilnějšími
grafickými procesory, využívajícími 16, 32 a dokonce 64 paralelních grafických
pipeline.
Přelomové objevy
Podíváme-li se ještě dále do budoucnosti, vykouknou na nás inovace, které jako
by vypadly ze světa science fiction. Minulý rok na jaře představila společnost
E Ink (www.eink.com) tzv. "elektronický papír" (je založen na velmi tenké a
ohebné ocelové fólii) používající kapsle černého a bílého pigmentu, které
reagují na elektrické impulsy. Při aplikaci záporného náboje vystoupí na povrch
bílé částice, a použijeme-li náboj kladný, vytvoří částice černé text a obrázky.
List takového "papíru" o velikosti displeje PDA lze srolovat do ruličky o
průměru jednoho palce a je schopen zobrazit rozlišení až 96 pixelů na palec,
což je plně srovnatelné s dnešními kapesními počítači. Podle tvrzení
společnosti E Ink by se první elektronické knihy s touto technologií měly
objevit na trhu asi v polovině roku 2004.
Uvnitř krabice
Technologie postupuje mílovými kroky, ale některé věci se nikdy nemění.
Například válka výrobců procesorů. Minulý rok na podzim zasadilo AMD ránu
Intelu uvedením 64bitové platformy pro stolní počítače s Windows (Apple ale AMD
předběhl s 64bitovými počítači Power Mac G5 již v září). 2GHz Athlon 64 dokáže
urychlit výpočetně složité procesy jako jsou kryptování dat, 3D hraní a CAD.
Plná síla tohoto procesoru se však odhalí, až budou konečně k dispozici
64bitová Windows XP (v době uzávěrky jsme měli poslední informace, že Microsoft
uvede finální verzi 64bitových oken až ke konci roku 2004) a také potřebné
64bitové aplikace.
Jako odpověď na krok AMD předvedl Intel procesor Pentium 4 Extreme Edition.
Tento čip pracuje v současné době na frekvenci 3,2 GHz, má větší paměťovou
cache, 800MHz FSB sběrnici urychlující přenos dat a navíc i 2MB cache Level 3.
Stejně jako Athlon 64 je extrémní Pentium zaměřeno na nejnáročnější hráče a
bohaté power usery.
Přibližně za měsíc uvede Intel na trh novou sérii procesorů, jež je zatím
skryta pod kódovým označením Prescott. Budou to první procesory vyrobené
90nanometrovou technologií, díky níž jsou obvody čipu asi o 50 procent menší
než ty, které se nacházejí v současných Pentiích 4. AMD a Transmeta však také
připravují čipy postavené na 90nanometrové technologii. Čím menší jsou obvody
procesoru, tím rychlejších taktovacích frekvencí může čip dosáhnout a zvládne
tak vypočítat více operací za sekundu.
"130nanometrové čipy dosáhly limitu okolo hranice 3,2 GHz," říká Nathan
Brookwood, hlavní analytik firmy Insight 64. "Prescott by měl být schopen
dosáhnout 4 GHz." Procesor Prescott bude dále obsahovat větší cache na čipu,
jež zvýší výkon tak, že sníží potřebu častěji přistupovat do systémové paměti.
Šušká se, že Tejas intelovský nástupce Prescottu se objeví někdy na přelomu
roku a jeho frekvence se bude pohybovat v rozmezí 5 až 7 GHz, a že bude
obsahovat prvky power managementu podobné těm, s nimiž se dnes můžeme setkat u
mobilních procesorů. Tejas bude možná podporovat 64bitové aplikace.
Tento rok budeme také svědky nárůstu rychlosti pamětí. Na trhu se objeví čipy
Double Data Rate 2 (DDR2), jejichž přenosová rychlost začíná na 533 megabitech
za sekundu (přibližně 4,3 gigabitu za sekundu na paměťový modul) a budou tedy o
33 procent rychlejší, než první generace pamětí DDR. Tyto paměťové čipy budou
dále potřebovat k činnosti menší množství proudu než původní DDR. Rychle po
DDR2 bude následovat i další generace DDR3, jež bude schopna posunovat data
rychlostí 1,6 Gb/s (6,4 Gb/s v modulu) a kterou již dnes testují výrobci
nejvýkonnějších grafických karet.
Vzdálenější milníky
Mooreův zákon, udávající, že výkon procesoru se zdvojnásobí přibližně každých
18 měsíců, stále platí a platit bude i nadále. Vývojáři dnes pracují na čipech
založených na 65nm technologii, a IBM a AMD dokonce dělají na technologii
45nanometrové. Intel chce dokonce do roku 2011 procesory oloupat až na tloušťku
22 nm. Pod 45nm hranicí však na výrobce procesorů možná bude čekat konečná a
budou muset přejít na jinou technologii.
Procesory jsou dnes vyráběny za pomoci ultrafialové litografie, která skrze
čočky zaostřuje světelný paprsek na křemíkový wafer (kulatá deska křemíku, na
níž se utvoří řada procesorů. které se pak řežou na jednotlivé čipy), a tam kde
světlo dopadá, se tvoří dráha obvodu. Čím je menší vlnová délka, tím tenčí je i
dráha obvodu. Přibližně okolo roku 2009 narazí výrobci čipů na fyzikální
hranici velikosti vlnové délky a budou nuceni přejít na proces zvaný Extrémní
ultrafialová litografie (EUVL). Pomocí molekul xenonového plynu a zrcadel může
EUVL zmenšit obvody až desetinásobně.
"Do roku 2013 se ocitneme u konce kapacity křemíku," tvrdí Jim Tully, šéf
výzkumu společnosti Gartner. "Výrobci a firmy používající polovodiče se musí
připravit na využití nové generace polovodičových technologií, jako jsou třeba
molekulární tranzistory."
Například vývojoví pracovníci UCLA a Hewlett-Packard objevili molekuly, které
lze "vypnout" či "zapnout" za pomoci nepatrného množství proudu. Molekuly
tohoto typu mohou posloužit jako přepínače logických obvodů neuvěřitelně malých
čipů.
Naskočme na PCI Express
I když se budou procesory a čipy neustále zmenšovat a zrychlovat, jednu z
nejdůležitějších oblastí vývoje budou představovat cesty vedoucí mezi nimi.
Klíčem k této revoluci je sběrnice PCI Express, jež zaručí mnohem rychlejší
způsob pohybu dat mezi systémovými komponentami a která se začne rozšiřovat
ještě letos. PCI Express má za úkol nahradit nejen stávající sběrnici PCI, ale
dokonce se stát výhradní systémovou sběrnicí bližší budoucnosti a bude největší
revolucí platformy PC od uvedení staré PCI na počátku 90. let minulého století.
Nová sběrnice nahradí sloty AGP 8x a zdvojnásobí rychlost pohybu grafických dat
tekoucích do a ze systémové paměti, čímž umožní rychlejší 3D hry a plynulejší
úpravu videa. Toto vysokorychlostní propojení dovolí dále například uživatelům
připojit gigabitové síťové karty nebo snadno propojit více pevných disků. Podle
společnosti Intel bude sběrnice PCI Express ve výsledku schopná přenosových
rychlostí až 80 GB za sekundu (dnešní AGP 8x zvládá maximálně 2 GB za sekundu)
a bude podporovat procesory pracující na frekvenci 10 GHz.
Pomocí PCI Express budou moci uživatelé připojit i externí periferní zařízení,
a může se tak stát nástupcem standardů USB či FireWire. Spolu s novou
intelovskou technologií Balanced Technology Extended (viz Chladnější a tišší
PC) bude i PCI Express základním kamenem neviditelných desktopů, které se budou
moci úplně schovat v zásuvce pracovního stolu nebo v krytu LCD displeje.
Stručně řečeno, osobní počítače, které budeme nakupovat za tři roky, budou
obsahovat funkce, rozhraní a možnosti rozšíření, jež budou radikálně odlišné od
těch, jaké známe dnes.
Disky budoucnosti
V nejbližší budoucnosti se na váš pevný disk nevejde o mnoho více dat než nyní,
ale bude rychlejší a snadněji spravovatelný než dnes, a to především díky
technologii Serial ATA, jež se v počítačích začala objevovat již minulý rok.
SATA disky se snadněji instalují, mají tenčí kabely a mohou se chlubit až o 50
procent rychlejší přenosovou rychlostí v porovnání s nejvýkonnějšími disky
postavenými na paralelním rozhraní typu ATA, jež dominovalo PC systémům více
než deset let.
Již v roce 2004 ukrojí SATA disky 30procentní podíl trhu s pevnými disky a za
další rok (tedy 2005) již budou představovat 70 procent prodaných disků, jak
tvrdí studie IDC. Běžní uživatelé na discích Serial ATA ocení především
snadnější kabeláž, menší hlučnost a tepelný výdej, a hlavně konec problémů s
nízkou propustností dat.
I když přišla nová technologie, kapacita disků se zatím příliš nezmění. Typický
pracovní počítač bude v roce 2004 obsahovat pevný disk s kapacitou 60 až 80 GB,
což pohodlně stačí nárokům naprosté většiny běžných uživatelů.
Co nás čeká dále?
I když většina uživatelů vlastně nepotřebuje prostornější disky, než jsou k
dostání v současnosti, výrobci stále hledají cesty jak dosáhnout vyšší kapacity.
Dvě nejslibnější technologie, které dnes fungují v laboratořích, jsou
"Perpendicular Recording", tedy něco jako "kolmý záznam", a "Heat-assisted
Magnetic Recording HAMR", tedy "magnetický záznam za pomoci vyšší teploty".
Firma Maxtor před nedávnem oznámila, že se jí podařilo díky technologii kolmého
záznamu uložit až 175 GB dat na jednu plotnu, zatímco dosavadní rekord
současného způsobu záznamu představoval 100 GB. Záznam na dnešních pevných
discích funguje tak, že magnetické částice jsou orientovány na povrchu disku
podélně v kruhových stopách (jako byste položili magnety na delší stranu a
uspořádali jste je do kruhu s tím, že některé magnety by směřovaly ze severu na
jih a jiné z jihu na sever). Při kolmém záznamu jsou však magnetické částice
postaveny kolmo k povrchu disku, tedy jako byste postavili magnety vedle sebe
jako domino. Díky mnohem hustšímu kolmému záznamu by bylo možné během dvou, tří
let postavit disky s kapacitou 700 GB, což je dvakrát více, než umožňuje
současná technologie.
Magnetický záznam za pomoci vyšší teploty vyžaduje magneticky stabilnější
povrch disku, jenž umožní hustší záznam a větší stabilitu dat. Za normální
situace by tento způsob záznamu musel využít silnější zapisovací hlavičky,
které by byly schopné orientovat magnetické části na povrchu. Disky HAMR však
používají k zápisu laser, který zahřeje místo, na něž jsou data zapisována, a
magnetická orientace částí je tak snadnější. Společnost Seagate demonstrovala
technologii HAMR, která podle ní ve výsledku dovolí záznam až 50 terabytů na
čtvereční palec. Bude však trvat nejméně pět až deset let, než se tato
technologie dostane do běžného života. Hustota dat roste každoročně asi o 50
procent, a to za použití konvenčních a méně nákladných technik.
Nejdůležitější specifikací jakéhokoliv disku je cena. A žádná ze zmiňovaných
nových technologií se neobjeví v koncových produktech do té doby, co budou
výrobci schopni levněji produkovat stávající disky.
Buďte mobilní,ale stále připojení
I přesto, že připojení k internetu prostřednictvím ADSL či kabelového modemu je
stále populárnější, zajímavou variantou je i mobilní připojení, které vám
dovolí být prostřednictvím GPRS telefonu nalogováni na celosvětovou síť téměř
odkudkoliv a kdykoliv.
Pro většinu lidí je volba otázkou peněz, rychlosti a dostupnosti. Záleží vám na
tom, že budete připojeni neustále a kdekoliv, i když pomalým GPRS přenosem,
nebo se smíříte s faktem, že pokud budete potřebovat internet mimo domov,
budete běhat a shánět dostupný a funkční Wi-Fi spot? Ideálním řešením je
samozřejmě kombinace obou technologií, která vám umožní nejen všudypřítomnou
dostupnost, ale i vysokorychlostní připojení tam, kde je to možné.
V nejbližší době budou dominovat sítě 802.11 (neboli Wi-Fi). Lokální sítě
propojené prostřednictvím Wi-Fi jsou dostatečně rychlé, aby využily kabelové
nebo ADSL připojení k internetu. Podle údajů Wi-Fi Aliance vzroste počet
zařízení osazených Wi-Fi připojením z 25 milionů v roce 2003 na 60 milionů v
roce 2007 a množství veřejných hot-spotů se vyšplhá z dnešních přibližně 30 000
na 150 000.
Brzy se dokonce dočkáme možnosti vychutnávat si vysokorychlostní připojení na
internet i během rychlé jízdy v dopravním prostředku. Firma NEC nedávno
předvedla technologii, která umožňovala testerům přepojovat se bez problémů a
výpadků z jedné 802.11 sítě na jinou, a to při jízdě vozem Porsche za rychlosti
320 km/h.
V roce 2005 se objeví sítě WiMax, založené na specifikaci 802.16a. Uživatelům
nabídnou kombinaci mnohem širšího pokrytí s datovou propustností dnešní Wi-Fi a
budou obzvlášť vhodné pro území, kde není k dispozici kabelový modem či ADSL.
Zatím však musíme počkat alespoň dva roky.
Dorazí konečně 3G?
I když se protokol 802.11 těší stále větší oblibě, setkáme se i s výrazným
nárůstem bezdrátového připojení pomocí mobilních telefonů. Po dvou letech
neúspěšných pokusů možná konečně nastala doba přechodu na 3G. Například v
americkém San Diegu a Washingtonu, D.C., již funguje 3G síť poskytující
stabilní připojení o rychlosti 300 až 500 Kb/s a maximum až 2 Mb/s. Do konce
příštího roku by touto sítí měla být pokryta další čtyři americká města.
V Japonsku však společnost DoCoMo (největší světový poskytovatel bezdrátového
připojení) staví zkušební pole sítě 4G s teoretickou rychlostí přenosu dat 100
Mb/s, ale nasazení do provozu se očekává až v roce 2010.
Svět bez drátů
Bezdrátové sítě dají podnět ke vzniku celé řady výkonných přenosných zařízení.
Intel započal s podporou Wi-Fi u Centrina, ale již oznámil nový čip Xscale pro
PDA a mobilní telefony. Čip s kódovým označením Bulverde bude podporovat sítě
třetí generace a umožní real-timový přenos videa, mnohem lepší podporu
multimédií, a to vše při nižší spotřebě energie.
Zařízení, kterých se dočkáme za pár let, budou obsahovat podporu více
bezdrátových technologií, takže budou moci kombinovat bez přerušení připojení k
Wi-Fi spotu i k síti mobilních operátorů. Jednoduše doma, v hotelu či na
letišti budete připojeni k Wi-Fi, a vyjdete-li ven, automaticky se přepojíte na
3G síť.
Bezpečnost PC
Minulý rok znamenal v oblasti bezpečnosti PC zlomový bod, a bohužel k horšímu.
Uživatelé byli svědky virových vln e-mailových červů, Blasterem počínaje a
SoBigem konče. Odborníci na počítačovou bezpečnost však varují, že uplynulý rok
byl pouze počátkem, a že lepší to v budoucnu asi nebude.
Během příštích dvou let asi budeme muset bojovat stále stejnými zbraněmi, jaké
máme dnes, tedy antivirovými programy, filtry proti spamu, osobními firewally a
záplatami na Windows. Jediným rozdílem bude, že všechny tyto utility se stanou
součástí operačního systému a budou fungovat automaticky.
Například Microsoft oznámil plán, podle nějž se bude automaticky a již od
výrobce aktivovat Internet Connection Firewall u Windows XP, a samotná Windows
i Office se budou záplatovat automaticky. Tato společnost dále testovala oblibu
Windows se silnějšími firewallem a utilitami pro antivirovou ochranu a
automatické zálohování. Při vzpomínce na minulé aktivity Microsoftu, který do
svých operačních systémů montoval většinou velmi okleštěné utility, jsou
odborníci k této otázce poměrně skeptičtí.
Dobrou zprávou však je, že v nastávajících letech bychom se měli setkávat se
stále menším množstvím bezpečnostních děr, umožňujících zákeřným utilitám
zmocnit se kontroly nad cizím počítačem. Toto zlepšení nastane částečně díky
novým nástrojům vyhledávajícím potenciálně nebezpečné části kódu předtím, než
může dojít k jejich zneužití, a částečně díky "předem zpracovanému kódu", jenž
zkoumá každou instrukční sadu předtím, než bude vykonána. Špatnou zprávou však
je, že útoky založené na sociálním inženýrství, které lákají uživatele na
falešné webové stránky či jim podsouvají ke spuštění trojské koně, budou stále
častější a rafinovanější. Nejslabší částí ochrany proti virům bude vždy samotný
uživatel.
Bezpečí, ale za jakou cenu?
Eliminace lidských chyb, ta je základem ambiciózního návrhu Microsoftu s názvem
Next Generation Secure Computing Base (NGSCB), který má pomoci při řešení mnoha
bezpečnostních problémů. NGSCB (vyslovováno eng-skab), dříve ukryté pod kódovým
označením Palladium, bude zakomponováno do operačního systému Longhorn, a to
již od jeho uvedení v roce 2006.
Tento systém bude mimo jiné ověřovat identitu každé aplikace, takže si budete
moci být jisti, že software, který jste si právě stáhli, neobsahuje trojského
koně. NGSCB bude kryptovat data a úhozy na klávesnici tak, že si je bude moci
přečíst pouze ověřená aplikace. Pro každý program vytvoří uzavřený paměťový
prostor, takže viry nebudou moci ovlivňovat jiné programy.
Dále tento systém umožní firmám, kontrolovat jak používají lidé jejich
aplikace. Například softwarová firma bude moci uživatelům zabránit používat
neregistrovanou verzi jejich produktu. Stáhnete-li si film, operační systém vám
jej umožní zhlédnout, ale nedovolí už vytvořit jeho kopie. Zajímavá bude také
možnost omezit množství lidí, kterým bude dovoleno prohlédnout si například
wordovský dokument, takže si jej nebude moci přečíst nikdo nepovolaný. Tento
dokument se navíc může po několika dnech sám smazat.
Funkce Information Rights Management v kancelářském balíku Office 2003 vám
umožní stanovit, kdo může číst a tisknout určité dokumenty a stanoví i data
vypršení dokumentu. Tato opatření však mají i své nevýhody zabezpečené
dokumenty můžete otevřít pouze v Office 2003, a vaše síť navíc musí běžet pod
Windows Serverem 2003.
Kritici varují, že takovéto plány mohou předat kontrolu nad vaším počítačem
velkým korporacím a mohou přinést další nečekané následky. Oblíbenou fintou
společností obávajících se o právní legálnost jejich podnikání mohou být
například samosmazatelné e-maily.
NGSCB bude vyžadovat nový hardware, takže Intel vyvíjí novou čipovou
architekturu, kódově označenou LaGrande, jež bude NGSCB podporovat. Na dotazy
týkající se obav o ztrátu soukromí uživatelů odpovídají zástupci Intelu s tím,
že budou doporučovat výrobcům jednotlivých systémů, aby nechali uživatelům
možnost zvolit, zda chtějí funkce LaGrande aktivovat či nikoliv.
To je Digitainment
Po desetiletích marných snah je konečně dlouho slibované prolnutí počítačů a
spotřební elektroniky realitou. Jak bude vypadat domov ne příliš vzdálené
budoucnosti? Stále budete mít svůj počítač a bezdrátovou síť, ale nová zařízení
propojí váš téměř tradiční počítač s velkoplošnou obrazovkou obývacího pokoje a
zvukovou soupravou v pracovně.
Domácí PC se změní ze zařízení původně určeného k práci s dokumenty na centrum
domácí zábavy a síťové komunikace.
Nová zábavní a herní PC budou obsahovat možnosti nahrávání TV programu a budou
základním kamenem pro přehrávání videa a zvuku. K osobním počítačům se navíc
připojí řada samostatných krabiček, umožňujících přehrávat filmy na vyžádání,
nebo přehrávat jakýkoliv multimediální obsah bez nutnosti zapnutí PC. Zákazníci
jsou sice dnes již unaveni z množství samostatných hudebních a videozařízení,
ale kombinace DVD přehrávače, vypalovačky, pevného disku a digitálního
videorekordéru je přesto zaujme.
Všechna možná média
Klíčem k mediální nadvládě osobních počítačů budou nové způsoby nakládání s
multimediálními daty a snadný způsob přenosu těchto dat mezi jednotlivými
zařízeními. Další technologií, která se pravděpodobně objeví do roku 2006, je
UltraWideBand (UWB), jež je známa také pod označením IEEE 802.15a. Jedná se o
bezdrátovou technologii umožňující přenášet data rychlostí 100 Mb/s na
vzdálenost maximálně třech metrů.
UWB je vhodná například pro přesouvání ohromného množství dat z HDTV do
mediálního centra a projekčního systému. U digitálních zařízení pro záznam
obrazu a zvuku by mohla nahradit standardy USB 2.0 a FireWire. Pro bezpečný a
včasný přenos objemných dat digitální televize bude potřeba zajistit i
odpovídající naddimenzovaný standard, kterým by UWB mohlo být.
Během příštích pěti let se desateronásobně zvýší schopnost CPU zpracovávat
multimediální data, takže například vypořádat se s daty pro HDTV bude pro
procesor pouze hračkou. Díky tomu lze také očekávat v horizontu pěti let
ohromný zájem o HDTV kamkordéry.
Problémy s přílišnou kvalitou
Nakonec to nebude tak rychle, jak jsme kdysi předvídali, ale HDTV, neboli
televizní vysílání s vysokou digitální kvalitou se konečně stane realitou.
Například již dnes v USA nabízí třetina stanic digitální HDTV program, ale
pouze 3 procenta televizorů jej dokáží přehrát. Proto byl v USA přijat zákon,
že od července 2007 bude muset každý nově prodaný televizor podporovat formát
HDTV. S tím je však spojena módní otázka ochrany autorských práv, jelikož
digitální povahou je HDTV srovnatelná s DVD, ale její obsah bude vzhledem ke
kvantitě lákat filmové piráty mnohem více, než je tomu dnes u DVD. Možným
řešením bude označení digitálního HDTV obsahu určitou visačkou, která umožní
přehrávání obsahu na domácí síti, ale znemožní jeho kopírování na internetu.
V případě, že bude obsah vysílaný HDTV možné nahrávat alespoň pro soukromé
účely, setkáme se s dalším problémem, a tím jsou média s dostatečnou kapacitou
pro jeho uložení. Domácí videostandard budoucnosti, tedy High-Definition DVD,
se potýká se známým problémem. O místo na špici bojují dva konkurenční a
samozřejmě nekompatibilní standardy jedním je formát Advanced Optical Disk
(AOD), který prosazují firmy NEC a Toshiba, a druhým je Blu-ray, podporovaný
Sony. Oba formáty používají k uložení velkého množství dat na disk modrý laser,
ale AOD může uložit 20 GB dat na každé straně jednovrstvého média, zatímco
Blu-ray dokáže vměstnat na každou stranu 27 GB dat. Oba formáty vyžadují
speciální přehrávače, které jsou navzájem nekompatibilní. Kdo vyhraje tuto
bitvu formátů, ukáže čas.
LCD vám vytře zrak
Nejlepší dnešní LCD displeje dokáží vytvořit barevnou hloubku shodnou s tou,
kterou produkují CRT monitory. Již v roce 2004 bychom se však mohli setkat s
LCD displeji a televizory, jež dokáží zobrazit o 45 procent širší barevný
rozsah, zvaný též gamut. Výsledkem by mohl být zvýšený zájem grafiků, designérů
a fotografů, pro něž hraje barevná přesnost při práci zásadní roli.
Tento trik spočívá v nahrazení fluorescentního podsvícení světlo emitujícími
diodami. Zastánci této technologie tvrdí, že smíšením záření červených,
zelených a modrých LED diod vznikne věrnější bílé podsvícení, přinášející gamut
s větším barevným rozsahem.
Firma NEC-Mitsubishi plánuje uvést na trh monitor s LED podsvícením v druhé
polovině roku 2004. Společnost Lumileds, která je jedním z největších
dodavatelů LED pro podsvícení, tvrdí, že do konce roku 2004 se setkáme
minimálně ještě s jedním producentem LCD displejů a dvěma výrobci LCD
televizorů, kteří novou technologii veřejně představí.
Co se stalo s...?
Slibné technologie jsou jako hvězdy showbyznysu. Některé z nich rychle
zacházejí, druhé sice pomalu mizí z očí, ale nakonec znovu stanou ve světle
ramp.
DataPlay byl hitem s krátkou působností. Tyto optické disky velikosti
dvoukoruny byly schopné uložit až 500 MB dat a v roce 2001 představovaly
slibnou variantu například pro MP3 přehrávače. Bohužel poté, co se na trhu
objevil IPod, se budoucnost přenosné digitální hudby obrátila k miniaturním
pevným diskům. Když uvedla společnost IRiver na trh v polovině roku 2002
zařízení s diskem DataPlay, sotvakdo si toho všiml. Dnes je tedy IRiver jednou
z řady firem prodávajících MP3 přehrávače s pevným diskem, nebo lépe řečeno,
"paměťovým prvkem" společnosti Cornice, který je stejně velký jako kdysi
DataPlay, ale má kapacitu 1,5 GB. Není divu, že řada zaměstnanců bývalé firmy
DataPlay je dnes na výplatní pásce společnosti Cornice.
Mikroskopické palivové články mohou konečně umožnit mobilní elektronice
dlouhodobý provoz. Palivový článek, který získává elektřinu z opětovně
naplnitelné kapaliny podobné alkoholu, může vyprodukovat až 20x více energie
než standardní baterie stejné velikosti. Mikroskopické palivové články sice
stále musí překonat několik zásadních překážek (schválí někdo hořlavé baterie
na palubě letadla?), ale díky ohromnému zájmu počítačových výrobců o tuto
technologii se s prvními vlaštovkami budeme moci setkat snad již v roce 2005.
Chladnější a tišší PC
Každý z nás si přeje počítač s výkonem tryskového letadla, ale ne s jeho
hlučností. Nový design základních desek, označený jako BTX, slibuje udržet
neustálý výkonnostní nárůst a přitom snížit potřebu hlučných aktivních
chladicích větráků. Většina dnešních počítačů je postavena na základní desce
typu ATX, jejíž design uvedl v roce 1995 Intel. Na desce typu ATX je procesor
umístěn daleko od vzduchového ventilátoru, což bylo dobré pro 100MHz procesory,
které vystačily s pasivním žebrovaným chladičem. Dnešní CPU s frekvencí na
úrovní tisícovek MHz však k dostatečnému chlazení vyžadují nejen aktivní větrák
na chladiči procesoru, ale také přídavné větráky ve skříni a dostatek prostoru
pro proudění vzduchu.
Na desce architektury BTX je procesor umístěn na kraj, těsně vedle ventilátoru
skříně, takže stojí hned první na řadě studenému vzduchu přiváděnému do skříně.
Studený vzduch je tedy nejprve přiváděn na procesor, a teprve poté postupuje k
pamětem a grafické kartě. Takovéto rozestavení komponent na desce může uspořit
až polovinu aktivních chladicích prvků a snížit jejich počet ze čtyřech na dva.
Desky typu BTX jsou také úspornější co se týče kratší délky obvodů mezi
hlavními komponentami počítače, což pozitivně ovlivňuje rychlost paměťové a
systémové sběrnice.
Intel hodlá uvést první desky BTX v polovině roku 2004. Někteří další výrobci
motherboardů vyjádřili podporu novému formátu, ale zatím žádný z nich základní
desky tohoto typu neohlásil.
Velký úložný prostor o malém rozměru
Se stále rostoucí oblibou přenosných zařízení, jako jsou digitální fotoaparáty
či MP3 přehrávače, můžeme očekávat stále větší snahu výrobců vměstnat více
datového prostoru do co nejmenšího rozměru. V polovině roku 2004 například
uvede společnost Iomega přenosné 1,8palcové mechaniky DCT. Mechanismus této
mechaniky je tak malý, že se pohodlně vejde do PC Card slotu notebooku, a
jednotlivé disky s počáteční kapacitou 1,5 GB mají stát okolo 10 USD. Iomega
očekává, že se tyto mechaniky uchytí v PC Card adaptérech, miniaturních USB
discích, MP3 přehrávačích a digitálních fotoaparátech a kamerách.
I když se Iomega těší na úspěch vyměnitelných DCT disků, konkurence z oblasti
flashových karet nespí na vavřínech. SD karty, disponující dnes maximální
kapacitou 1 GB, by měly v polovině letošního roku dosáhnout až na 2 GB. S touto
kapacitou už je možné vyrazit pohodlně na dovolenou, a to i v případě, že
vlastníte fotoaparát s velkým rozlišením. Některé firmy konkurují SD kartám
tak, že uvádějí kamkordéry o něco málo větší než krabička cigaret, které
používají MiniDV pásky. Příkladem může být Panasonic SV-AV100 D-snap.
WiMax: Bezdrát na steroidech
Zatímco dnešní standard Wi-Fi 802.11 dosáhne uvnitř místností maximálně na
padesát metrů, nová bezdrátová technologie zvaná 802.16, neboli WiMax, dokáže
pokrýt až 50 kilometrů. Na přelomu let 2004 a 2005 se plánuje první spuštění
veřejné sítě WiMax ve verzi 802.16a. Intel, který je členem neziskové aliance
WiMax, navrhuje routery se dvěma anténami, z nichž první bude používat 802.16a
k propojení s poskytovatelem internetu (ISP), a druhá poběží na standardu
802.11a bude mít na starosti rychlejší propojení v rámci domácí nebo firemní
sítě.
V letech 2005 a 2006 by se měly objevit na trhu první notebooky s duálním
bezdrátovým připojením. Prostřednictvím standardu 802.11 se budou připojovat k
blízkým Wi-Fi hot spotům, a pokud nebudou žádné na dosah, připojení bude
realizováno pomocí WiMax sítě. Tento typ sítí s protokolem 802.16e bude schopen
udržet kontakt i s uživateli pohybujícími se rychlostí 100 km/h.
Skrytá bezpečnost
Účinné kryptovací technologie existují již dnes, ale jejich používání může být
pro kohokoliv, s výjimkou bezpečnostních paranoiků, docela únavné. Nicméně
existuje několik produktů, které slibují díky automatickému provozu přiblížit
kryptování masám, a to bez nutnosti většího úsilí či znalostí ze strany běžných
uživatelů.
Nový univerzální software společnosti PGP dokáže změnit server v automatický
bezpečnostní stroj, který kóduje i dekóduje a digitálně podepisuje firemní
elektronickou poštu, a to bez jakéhokoliv zásahu ze strany uživatelů. Lidé
spolupracující s firmou, která tento systém používá, si musejí stáhnout
klientský program, jenž spravuje kódovanou komunikaci se serverem.
Před nedávnem začala firma Leadtek prodávat základní desky s instalovaným čipem
Enova X-Wall LX-64. Ten automaticky kóduje všechna data směřující na pevný disk
a dekóduje data, která z něj směřují ven, ale pouze v případě, že uživatel
nejprve vsune bezpečnostní hardwarový klíč do FireWire portu základní desky.
Všeumělé a domácí vysílání
V roce 2004 bude na mediální PC útočit čím dál více samostatných digitálních
přístrojů pro přehrávání, nahrávání a distribuci multimediálního obsahu.
Například Sony uvádí touto dobou v Japonsku síťové zařízení, kombinující herní
konzoli PlayStation 2 s videorekordérem a DVD rekordérem. Společnost Ucentric
dále oznámila, že připravuje software pro firmu Samsung, jež plánuje představit
mediální "hub", který bude schopen vysílat na něm uložený mediální obsah po
celém domě, a to prostřednictvím síťové přípojky, kabelové televize nebo
dokonce telefonní linky. V polovině roku 2004 by také měla IEEE finalizovat
standard 802.11e, díky němuž bude zajištěn bezproblémový a netrhavý přenos
obrazu i zvuku po domácí síti.