Nejbližší událostí se mohou z hlediska procesorů stát dvě věci – první z nich by mělo být uvedení modelů Core 2 se systémovou sběrnicí FSB 1 333 MHz (nynější modely řady 6x00 mají rychlost sběrnice 1 066 MHz). Tato změna se bude týkat zajisté jak dvou tak i čtyřjádrových modelů – dočkáme se jich nejpozději ve 4. kvartále letošního roku.
Že jsou procesory Core 2 schopné pracovat s frekvencí FSB 1 333 MHz víme ostatně dávno – prakticky každý kousek lze přetaktovat dokonce i na vyšší hodnoty, až k FSB 1 866 MHz. S tím také souvisí jejich maximální pracovní frekvence, která se bude jistě během roku zvedat. Odhadujeme, že do konce roku by mohl „Extrémní“ model Core 2 Duo pracovat minimálně na frekvenci 3 666 MHz (11 x 333 MHz) a jeho čtyřjádrový kolega by mohl využívat pracovní frekvenci až 3 330 MHz (10 x 333 MHz).
Druhou očekávanou událostí by mělo být uvedení low-end procesorů postavených na mikroarchitektuře Intel Core. Takovéto procesory budou označeny jako Celeron řady 400, budou využívat pouze jedno jádro a velikost L2 cache bude 512 kB. Část z nich budou možná tvořit nepovedená jádra Core 2, existovat ale mají i samostatné designy, které umožní jejich masovou výrobu při co nejnižších nákladech.
Jako první by se měly objevit modely Celeron 430 a Celeron 440, jejichž pracovní frekvence bude 1 800 MHz a 2 000 MHz, přičemž systémová sběrnice bude pracovat na 800 MHz (dost možná ideální kandidáti na přetaktování). Z výbavy svých plnohodnotných kolegů jim mnoho nezůstane, uživatele potěší pouze EM64T (64bitové rozšíření instrukční sady) a Execute Disable Bit technologie. Na EIST, virtualizační technologii nebo podporu platforem vPro a VIIV tak můžete u těchto CPU zapomenout. Uvedení očekáváme začátkem třetího čtvrtletí 2007.
V poslední zmínce o stolních CPU společnosti Intel je na místě připomenout další mezník ve vývoji procesorů – přechod na 45 nm výrobní technologii. První vzorky má již společnost Intel k dispozici a podle jejich vyjádření se s těmito CPU podařilo nabootovat do několika různých operačních systémů, což je na první revizi obrovský úspěch a svědčí o dobře zvládnutém přechodu od 65 nm na 45 nm.
Core 2 Duo vyrobené novější výrobní technologií by mělo nést jádro s názvem Peryn a mělo by mít 110 mm2 oproti 143 mm2 u nyní dostupných Conroe procesorů. Mezi další novinky by měla patřit již plnohodnotná podpora instrukcí SSE4 a dost možná i větší L2 cache s kapacitou 6 MB. Podle oficiálních prohlášení se můžeme na 45 nm procesory těšit začátkem příštího roku, nicméně bychom za to ruku do ohně nedali, neboť náš odhad je přelom listopadu a prosince roku 2007.
Vlevo Conroe, vpravo Peryn
Nejen procesory je Intel živ
Zajímavou oblastí jsou u společnosti Intel také čipové sady. V nejbližších týdnech a měsících se chystá na trh mobilní verze čipové sady 965 označená jako GM965, což je základ pro mobilní platformu Santa Rosa. Díky ní dostanou uživatelé přenosných počítačů možnost vychutnat si efekty v OS Windows Vista v plné kvalitě (podpora rozhraní DirectX 10).
U stolní platformy se netrpělivě očekává příchod čipových sad přezdívaných Bearlake, tedy G33, Q33, G35, P35, Q35 a X38. Nové čipové sady budou spolupracovat pouze s vybranými procesory Intel (zatím to vypadá na podporu pouze CPU postavených na Intel Core mikroarchitektuře – Core 2 Quad, Core 2 Duo, Pentium Dual Core Procesor E2xxx a Celeron řady 400. Na druhou stranu - na Taiwanu jsou velice schopní lidé a ti už si s lecčím poradili, tak proč by si nemohli poradit i s tímto, že?
Integrované jádro dostane do vínku podporu DirectX 10, tedy Shader Model 4, HDR a OpenGL 2.0 (zajímalo by nás, zda bude k dispozici i integrovaný DVI / HDMi výstup, popřípadě S-Video konektor). Dalším poměrně zajímavým faktem je to, že G35, P35 a Q35 budou spolupracovat „pouze“ s jižním můstkem ICH8(R), kdežto modely G33 a Q33 budou spolupracovat s novějším ICH9. Řada čipsetů x35 bude plně pinově kompatibilní se stávajícími 965 čipsety, kdežto x33 budou mít jiné zapojení a proto bude potřeba i jiného návrhu základních desek (proto právě ta podpora ICH9 a možná i nového typu operačních pamětí DDR3). Zprávy od výrobců motherboardů také hovoří o jakémsi cenovém zvýhodnění G/Q33 + ICH9, neboť prý vyjde o chlup levněji nežli kombinace G35 + ICH8.
Nakonec něco z oblasti spekulací a fám – společnost Intel se rozhodla znovu zahájit vývoj samostatných grafických karet a znepříjemnit tak působení dvou dominantních firem – AMD (Radeon) a nVidia (GeForce). Nejenže teď Intel přidal a představí v brzké budoucnosti čipsety s integrovanou grafikou s DirectX 10, ale nabídne (alespoň v to pevně doufáme a zdá se nám to jako logický krok) možnost rozšířit svůj počítač o samostatný grafický adaptér s GPU Intel. Že by je začalo strašit spojení AMD a ATI, po kterém může nabídnout společnost AMD kompletní platformu – procesor, čipovou sadu a interní/externí grafiku – s jedním logem? Nezačne nakonec i nVidia pracovat na x86 kompatibilním CPU? Koneckonců různé fámy a zvěsti již kolují.
A právě událostmi a připravovanými novinkami u společnosti nVidia bude pokračovat příště náš seriál.
Zdroj: Intel, HKEPC Hardware, Virtual Zone, The Inquirer
Obrázek: Intel, HKEPC Hardware
- - Petr Matuška
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU