Hlavní navigace

Command & Conquer 3 Tiberium Wars

26. 8. 2007

Sdílet

Zatímco jedni se dokola ptali, „GDI už to konečně vyjde?“, druzí dokola odpovídali: „NO DnesKA NE, ale jednou určitě.“ Teď už naštěstí nemusí - Command & Conquer 3 je hotov!

Zatímco jedni se dokola ptali, „GDI už to konečně vyjde?“, druzí dokola odpovídali: „NO DnesKA NE, ale jednou určitě.“ Teď už naštěstí nemusí - Command & Conquer 3 je hotov!



Pokud vám připadá, že se na této stránce vyřádil tiskařský šotek, pravda je taková, že zřejmě patříte k lidem, kteří se slavnou sérií Command & Conquer nikdy neměli tu čest. Její první díl pomáhal v dávné minulosti betonovat základy dnes nesmírně populárního žánru strategií v reálném čase a bez soupeřících stran v podobě GDI a Brotherhood of NOD v čele s arcizáporákem KANEm bychom si ji jen stěží dokázali představit. Nepřekvapilo nás proto, že i v nejnovějším pokračování s podtitulem Tiberium Wars si titíž kohouti škubou peří jako za starých časů. Nepřekvapilo nás ani, že spolu zápasí o budoucnost matičky Země, kterou postupně užírá cizorodá látka zvaná tiberium. Zatímco charismatický Kane spatřuje v tiberiu dar lidstvu a neváhá napomáhat jeho šíření, velitelé GDI mají opačný názor a rozhodně nehodlají čekat, až si kabátek ze zelených krystalů likvidujících vše živé navlékne celá planeta. Kampaně obou stran jsou přístupné od začátku a je na vás, čí ideologii dáte přednost, nicméně bylo by samozřejmě chybou neprojít si vše. Zaprvé budete moci stejné události shlédnout dvojí optikou a neochudíte se o žádný střípek z poměrně zajímavé příběhové skládanky, tvořené oblíbenými hranými filmečky. Dívat se na prkenné hollywoodské hvězdy, jak přehrávají jako nejhorší ochotníci, je vskutku zážitek! Druhým a podstatnějším důvodem je fakt, že každá frakce má vlastní, zcela unikátní výzbroj a tomu odpovídající přístup k boji.



Vyrábět, vyrábět, vyrábět
Tedy, abychom si nalili čistého vína. Zaručenou strategií vedoucí k úspěchu v čele kohokoliv je vzhledem k neexistujícímu limitu počtu vyprodukovaných jednotek nijak originální přístup „Vyrob co se dá a hrrr na ně!“. Pouhá kvantitativní převaha sice nestačí a útočné svazy je třeba vhodně namixovat, ale to je asi tak všechno. C&C 3 zkrátka místo honby za přívlastky „progresivní“ či „novátorský“ zůstává věrná tradici a v moderním hávu pouze recykluje to, co už nabízeli její předchůdci a desítky jiných realtime strategií. Znovu přináší klasický systém, kdy má každý navrch nad něčím, ale zároveň existuje něco, co pro změnu válcuje jeho. Tank snadno rozstřílí obrněný transportér, zatímco parta zakopaných pěšáků s raketami vypráší tank – pokud ovšem neskončí jako paštika pod jeho pásy. Díky tomu, že se vše odehrává ve velkém tempu a člověk je rád, že stíhá vyrábět, odrážet výpady agresivního počítače a navrch útočit, to však vůbec není nudné a zúžené možnosti taktického manévrování si ani nestihnete uvědomit.



„ Avatara je navíc možné dále vylepšovat. Stačí jednoduše „sežrat“ vhodnou spřátelenou jednotku a asimilovat její výzbroj.“



Nebezpeční mazlíčci
Abychom však hře nekřivdili. Soupeře je možné tu a tam, zejména v případě hraní za NOD, dostat i jinak, než přímým úderem vaší dlouho piplané mega-armády. Bratrstvo si totiž na rozdíl od GDI libuje v partyzánském způsobu vedení války a záškodnické činnosti. Řada jeho jednotek umí být neviditelná a není pro ně problém dostat se nepříteli tajně do zad. Vypíchnout je třeba elitní bojovníky Shadows, kteří jako jediní zvládají pohyb na zemi i vzduchem, tahají s sebou skládací rogala a výbušniny pro destrukci budov. Těšit se dále můžete na sebevražedné atentátníky, průzkumné buginy, tanky s plamenometem, stíhače i bombardéry a vrcholem umu rebelských inženýrů je bezesporu kráčející robot Avatar vybavený silným laserem. Avatara je navíc možné dále vylepšovat, byť poněkud amorálním způsobem. Stačí jednoduše „sežrat“ vhodnou spřátelenou jednotku a asimilovat její výzbroj. Dopřáli jste mu jednohubku v podobě stealth tanku? OK, odteďka bude maskován. Odnesl to tank plamenometčík? Super, nyní zvládne dštít oheň.



Výbornou vychytávku představují taktéž obranné věže, které se po trojicích vysazují poblíž separátně zbudovaných napájecích center, a ta se pak starají o jejich permanentní obnovu dokud protivník centra nezničí. V kontrastu s výše uvedeným působí složení sil protistrany docela konzervativním dojmem. Její generálové odjakživa kladli důraz na hrubou sílu a proto není divu, že páteří armády GDI jsou hlavně tanky, od menších Predatorů až po monstrózní Mammothy, doplněné leteckou podporou a transportními APC převážejícími pěchotu. Vyložené speciality tu chybí. Výjimku představuje snad jedině vozítko Rig sloužící jako rozkládací obranná pevnůstka plus opravna vozidel v jednom a obdoba Avatara zvaná Juggernaut. Sluší se doplnit, že na konci se vám pod myš dostanou ozbrojené složky ještě někoho třetího, ale víc prozrazovat nebudeme.



Změna programu vyhrazena
Hra nabízí necelé čtyři desítky misí proměnlivé délky. Některé jsou triviální záležitostí na pár minut, jiné – zejména ty s obranou pozic před dotírajícím nepřítelem – vám nedají vydechnout třeba i hodinu. Všem je společná různorodá náplň, na pouhou výstavbu základny se omezíte jen málokdy. Na jedné mapě se po vás klidně bude chtít ochrana důležitého konvoje, nalezení ztracených inženýrů, obsazení určených budov atd., přičemž možnost stavět si budete muset povětšinou zasloužit. Někdy opětovným dobytím bývalých bází, jindy likvidací AA baterií bránících příletu konstrukční plošiny. Někdy dokonce ani stavět nebudete a znalci už tuší, že máme na mysli případ zpestřujících akcí s „vlkem samotářem“ Commandem v hlavní roli, tedy mise zaměřené na taktické plnění úkolů s omezeným počtem jednotek pod jeho velením.



Zadané úkoly se vaším s postupem v misi samozřejmě mění a nikdy nezůstává jen u jednoho. Vedle primárních cílů se můžete věnovat bonusovým, které sice nejsou povinné, ale zato vám přinesou výhody v podobě dodatečných posil nebo zdrojů. Díky nadřízeným a jejich rozkazům se podíváte na různé kontinenty a do různých míst. Mezi krajinou v Albánii, Brazílii nebo Egyptě sice není na pohled kdovíjaký rozdíl, ale rozhodně je rozdíl, jestli se bojuje ve městě nebo v přírodě. Ve stromech se oproti barákům se svými vojáčky neschováte!



Ale abychom se konečně dostali ke stavařině. Žaludkem každé základny je rafinérie transformující vytěžené tiberium na potřebné zlaťáky, srdcem pak elektrárny zajišťující přísun energie. Odlišně vypadající budovy obou frakcí jsou co do funkčnosti stejné a patří mezi ně kasárna pro výcvik pěchoty, továrna na obrněné jednotky, letiště, ale i podpůrné stavby v podobě velitelského nebo výzkumného centra, v nichž lze pro svoje svěřence vyvíjet zajímavá vylepšení. Hra je každopádně docela vybíravá pokud jde o jejich umísťování a i když můžete v rámci vymezeného perimetru stavět, relativně kde se vám zlíbí, v praxi tomu tak úplně není.



Pálí mu to?
Ovládací rozhraní je jinak velmi dobře navržené. Nic vám zbytečně nezakrývá výhled, vše se podřizuje hráčskému komfortu. S pomocí záložek na hlavním ovládacím panelu se dá bez problémů řídit výstavba resp. výroba z kteréhokoliv místa na mapě. Stejně jednoduše lze volit z nabídky dostupných forem externí podpory a na určená místa například doručovat výsadky nebo směrovat dělostřeleckou palbu. Pokud jde o umělou inteligenci, ta příliš nepřekvapí. Počítač prostě v pravidelných intervalech chrlí jednotky a posílá je vaším směrem. Na druhou stranu úplně hloupý není. Plánovitě se zaměřuje na méně chráněná místa báze a dokáže pružně reagovat na složení vašich sil. Pokud se tedy na něho vydáte kupříkladu bez protileteckých jednotek, buďte si jisti, že na vás brzy vyrukuje se svými „nebeskými jezdci“. V porovnání s kláním se živými oponenty je to ale čajíček a pokud máte možnost, rozhodně hru více hráčů vyzkoušejte. Je skvělá! Parádní je také technické provedení. Modely budov a jednotek jsou velmi detailní a během bitev se to na obrazovce hemží natolik efektními výbuchy, záblesky a odlesky, že by leckterý noční podnik mohl závidět. Určitě také potěší různá denní doba a titěrnosti typu prchajících civilistů v ulicích měst. Nejdůležitější ale je, že se to dobře hýbe i na slabších strojích, a to je v dnešní době docela rarita.



Hodnocení: 8,1
Žánr: realtime strategie
Výrobce: EA Los Angeles
Vydavatel: Electronic Arts
Distributor pro ČR: EA Czech
Lokalizace: titulky
Cena: 1 299 Kč
Multiplayer: ano
Internet: www.commandandconquer.com

Hru si můžete zakoupit na serveru Hry.sw.cz za cenu 1346 Kč s DPH.

Byl pro vás článek přínosný?