Chlazení je zejména v letních měsících jednou ze základních komponent, které zákazníci po firmách požadují. „Zvyšují se požadavky na úspory i v malých a středních datacentrech, kde se dříve uplatňovaly jednotky s čistě kompresorovým chlazením. Dokážeme realizovat dvoukapalinové řešení využívající nepřímé volné chlazení. Díky tomu v Česku uspoříme až šedesát procent elektrické energie, v severských podmínkách to může být i výrazně více,“ říká ředitel a spolumajitel společnosti CONTEG Vít Voláček.
Úspory energií musejí výrobci datových center hledat i při velkých zakázkách. „Kvůli tomu přizpůsobujeme jednotky s využitím počítačové simulace proudění vzduchu. Snižujeme tak příkon ventilátorů,“ říká Voláček.
CONTEG se za 25 let existence stal silným evropským dodavatelem datových center. Svědčí o tom i to, že tato česká firma vyhrála tendr na kompletní dodávku rozvaděčů pro datová centra i celkovou infrastrukturu sídla NATO v Bruselu. I když většinu byznysu dělá CONTEG v cizině, myslí i na tuzemské kořeny. V Česku stojí například za datovým centrem pro Státní pokladnu či za Centrem sdílených služeb, které za čtvrt miliardy korun vyrostlo v Zelenči u Prahy.
Páteř datacenter
Klíčovým stavebním kamenem datacenter je koncept horké a studené uličky. Rozvaděče jsou k sobě otočeny čelními stranami. Studený vzduch míří do datacentra skrz dvojitou podlahu, která slouží jako dopravní cesta pro studený vzduch. „Ideální je, aby studená ulička byla široká 1,2 metru. Před každým rozvaděčem pak může být perforovaný panel, díky němuž lze přivést studený vzduch před skříň. Maximální účinnost zajistí vysoce perforované dveře,“ vysvětluje specialista na datová centra Tomáš Kroupa.
V Česku uspoříme až šedesát procent elektrické energie
Klíčová je v datacentrech účinnost. „Pro co nejlepší využití studeného vzduchu doporučujeme zakrýt nevyužitý prostor v rozvaděči pomocí zaslepovacích panelů. Ke snížení nákladů také pomáhá použití separačního rámu v přední části rozvaděče, díky čemuž se zamezí nežádoucímu mísení studeného vzduchu a horkého vzduchu,“ přidává další technické finesy Tomáš Kroupa.
Proud vzduchu se řídí na úrovni rozvaděče, uvnitř datacentra je potřeba minimalizovat překážky v cestě toku studeného i horkého vzduchu. „Pro tradiční architekturu horké a studené uličky je jedním z efektivních řešení systém přesné klimatizace s jednotkami umístěnými po obvodu sálu,“ dodává Tomáš Kroupa.
Přizpůsobit se místním podmínkám
CONTEG těží z toho, že datacentra vyrábí na zakázku. Dokáže tak flexibilně vyhovět požadavkům zákazníků na rozměry datacentra či vzít v potaz geografické odlišnosti jednotlivých zemí. Zatímco ve Skandinávii jsou teplotní podmínky pro provoz datacenter velmi vhodné, na Blízkém východě je tomu přesně naopak. Datacentra tak musejí pracovat i v teplotách přesahujících padesát stupňů Celsia.
V místech s vysokou tepelnou náročností například spolehlivě funguje systém s uzavřenou studenou uličkou, kde chladný vzduch směřuje z dvojité podlahy přímo k rozvaděčům. Pokud není možné využít dvojitou podlahu, je praktickým řešením uzavřená horká ulička s chladicími jednotkami integrovanými přímo mezi rozvaděči. Pro zónu s vysokou výkonovou hustotou lze zvážit i navenek teplotně neutrální sestavu uzavřených IT rozvaděčů a klimatizačních jednotek. V poslední době je populární také volné chlazení datacenter využívající vzduch z vnějšího prostředí.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU