CORE v areálu České televize

Rozvoj lokální počítačové sítě v areálu České televize v Praze na Kavčích horách se datuje od konce 80. let. První lokální síť na bázi personálních počítačů byla zprovozněna v roce 1989. V síti bylo připojeno 10 PC k serveru a sloužila k řízení výroby. Dnešní síť má přes tisíc počítačů, slouží k řízení televizní výroby, vysílání, zpravodajství a k zpracování ekonomických a administrativních agend. Je svým způsobem nezbytným společníkem veškerého dění na Kavčích horách. Článek ukazuje, jak se rozvoj v technologiích lokálních počítačových sítí promítl do dnešní tváře sítě České televize a jaké trendy ovlivňují její další rozvoj. Je možné, že mnohé větší organizace najdou mezi vývojem této a své vlastní sítě mnohá podobenství.

Trocha historie pro pamětníky

Budování lokálních sítí vycházelo z daného stupně vývoje počítačových síti ve světě, ale bylo omezeno nabídkou na trhu v tehdejším Československu.. Počítačová síť, jež postupně propojovala jednotlivá výrobní, provozní a administrativní pracoviště umístěná v areálu na Kavčích horách, využívala síťový operační systém NetWare firmy Novell, jako komunikační protokol sloužil Arcnet. Vzhledem k tomu, že rostoucí nároky na spolehlivost a rychlost nebyla schopna stávající síť splnit, ale i protokol Arcnet s relativně nízkou přenosovou rychlostí v té době pomalu končil svou éru a byl jak ve světě, tak u nás vytlačován protokolem Ethernet, rozhodla se Česká televize v roce 1993 učinit zásadní krok směrem k rekonstrukci tehdejší lokální počítačové sítě.

Ve výběrovém řízení Česká televize vybrala jako dodavatele projektu a realizátora rekonstrukce sítě firmu CORE Computer. Pro tuto firmu hovořily jak produkty, které nabízela, tak odborné znalosti a zkušenost jejích projektantů a technických pracovníků. Firma CORE Computer se svými subdodavateli kabeláže úspěšně prošla náročnou cestou rekonstrukce sítě až do dnešních dnů.

Náročnost byla dána několika specifickými faktory:

Přechod na rekonstruovanou LAN nebyl jen záležitostí dodávky nových aktivních prvků, nýbrž byl spojen s pokládkou nové kabeláže. Připomeňme si, že typickým přenosovým médiem pro protokol Arcnet byl koaxiální kabel. ČT Praha se již v roce 1993 rozhodla vytvořit flexibilní kabelovou infrastrukturu - tzv. strukturovaný kabelážní systém, využívající kombinace optovláknových rozvodů a
metalických rozvodů kroucenými páry.

Nová síť nebyla budována "na zelené louce", což by nesporně situaci zjednodušilo. Naopak, nezbytným požadavkem byla koexistence stávající sítě Se
sítí nově budovanou. Uživatelé nově budované sítě museli mít přístup ke zdrojům doposud umístěným v té staré, a naopak. Nelze opomenout ani specifické potřeby některých pracovišť, např. na zajištění klidu v nahrávacích studiích v průběhu pokládky nové kabeláže.

Vzhledem k omezeným finančním zdrojů musela Česká televize rozložit rekonstrukci do několika let. Přednost měla samozřejmě pracoviště s vyššími nároky na přenosovou rychlost, spolehlivost a stabilitu systému. Prostorová dislokace pracoviště v rámci několikahektarového areálu byla až druhotná. Existence jasné koncepce rekonstrukce celé sítě měla proto již od samého počátku- v zájmu ochrany investic investora - ještě větší význam než obvykle. Je pochopitelné, že rekonstrukce rozložená do několika let nemohla být nepoznamenána rozvojem informačních technologií a rozvojem technologií lokálních sítí zvláště. Připomeňme si alespoň několik momentů - nástup Windows NT, rostoucí podíl protokolu IP, požadavky na WAN propojení (Internet, komunikace se studii v Brně a Ostravě), vznik a rozvoj nových komunikačních protokolů (Ethernet, FDDI, Fast Ethernet, ATM). O to více než jindy vystupovala do popředí nezbytnost koncepčního řešení, otevřeného dalšímu technologickému rozvoji.

Současný stav datové sítě v areálu ČT Praha odpovídá jejímu postupnému budování - cestou přechodu z koaxiální sítě typu Arcnet na strukturovaný kabelážní systém Systimax a modernější komunikační protokoly. Tento proces byl zahájen v letech 1993-1994. V současné době je přechod na strukturovanou kabeláž v areálu realizován v rozsahu cca 80% přípojných míst.

Kudy šel vývoj.

Rozvoj sítě České televize Praha v létech 1993-1998 lze rozdělit do několika etap.

První etapa rekonstrukce z pohledu systémové topologie vycházela z realizace "collapsed backbone" topologie, jejímž jádrem se stal centrální směrovač Wellfleet (dnes Bay Networks) BCN. Hlavním úkolem směrovačů byla segmentace
Ethernet sítě. Jednotlivé segmenty byly rozvedeny multimodovými optickými kabely do rozvaděčů rozmístěných po areálu tak, aby byla pokryta požadovaná přípojná místa z těchto rozvaděčů metalickým rozvodem UTP kategorie 5. V rozvaděčích byly umístěny Ethernet rozbočovače s 24 porty. Jeden segment Ethernet byl osazen typicky jedním rozbočovačem, v některých případech dvěma. Jeden segment tak byl zatížen počítači v rozmezí 24 - 48 stanic. Servery byly připojeny převážně na samostatné Ethernet segmenty. Koncepce vycházela z - na svou dobu - velmi progresivní technologie, kombinující relativně vysokou propustnost sběrnice směrovače s vysokým stupněm fault-tolerance tohoto směrovače.

Za druhou etapu lze považovat vytvoření druhé "collapsed backbone" topologie (druhý směrovač BCN). Propojení obou center bylo (vzhledem k relativně nízkému provozu mezi oběma směrovači) realizováno pomocí jediného Ethernet segmentu s přenosovou rychlostí 10 Mb/s. S dodávkami stohovatelných rozbočovačů Bay Networks 5000D se maximální počet stanic na 1 segment snížil na 24 a vytvořily se podmínky pro "per-port switching" (softwarově ovládané přepínání příslušnosti PC k jednomu z více Ethernet segmentů, podporovaných stohem rozbočovačů). Počátkem roku 1997 přesáhl počet Ethernet segmentů v lokální síti padesátku. Tak rozsáhlá síť si vyžadovala softwarovou aplikaci, která by umožnila monitorovat a řídit aktivní síťové prvky vzdáleně. Základ pro to byl vytvořen již dříve - všechny aktivní prvky byly instalovány včetně podpory protokolu SNMP. Systém byl proto doplněn o software pro správu sítě Optivity.

Třetí etapa sahá do dnešní doby. Byla vyvolána potřebou zvýšit propustnost spojení mezi směrovači BCN, a především připojit vybrané servery rychlejšími okruhy. Zásadním rozhodnutím se stala volba vysokorychlostního LAN protokolu vedle stávajícího protokolu Ethernet. Tímto protokolem se stal Asynchronous Transfer Mode - ATM.

ČT Praha doplnila síť o ATM přepínač Bay Networks Centillion 100, tvořící dnes jádro celé sítě. Větve ATM s přenosovou rychlostí 155 Mb/s propojují směrovače Bay Networks BCN a současně připojují vybrané servery. V přepínači Centillion 100 byly rovněž vytvořeny podmínky pro připojení vybraných serverů protokolem Fast Ethernet (100 Mb/s) po UTP kategorie 5.

A co dál.?

Inovace velkých subsystémů AIS ČT, nástup multimédií a zvyšující se propojení informačních a televizních technologií vyžadují stále vyšší spolehlivost a propustnost počítačové sítě V současné době se analyzuje další rozvoj počítačové sítě v České televizi a další postup lze vidět v těchto směrech:



1) Postupný přechod ze směrovaného řešení k přepínanému.

2) Jádro sítě se bude dále rozvíjet s využitím protokolu ATM , a to jednak zvětšováním počtu k ATM připojených serverů, jednak posilováním redundance jádra.

3) Bude se snižovat počet stanic připojených k Ethernet segmentu (až do počtu 1 stanice na segment). Menší počet stanic na segment si vyžádá zvětšení počtu segmentů. Nárůst počtu segmentů však již nebude dále řešen zvětšováním počtu Ethernet portů na směrovačích, nýbrž přesouváním části segmentů do přepínaného prostředí. Některé komunikačně náročné stanice budou připojeny pomocí Fast Ethernetu (100 Mb/s).

4) V přepínaném prostředí najde uplatnění rozdělení sítě do několika virtuálních.

5) Stávající směrovače BCN budou stále více plnit funkci (redundantních) MPOA serverů namísto funkce směrovačů dat.

V České televizi pracují lidé mnoha profesí. Mnozí z nich však mají jedno společné: při své práci se již neobejdou bez počítačové sítě, která je rychlá, vysoce propustná a spolehlivá. Rostoucí nároky na automatizovaný informační systém České televize a rychle postupující digitalizace v televizní technologii bude význam této sítě nadále zvyšovat.