CTO Opery chce kompletně přepracovat pojetí prohlížečů

„Asi před dvěma tisíci lety používali lidé pro záznam informací svitky. Římané svitky rozdělili na menší části a ty pak svázali dohromady. Je totiž mnohem snazší číst v knihách než ve svitcích,“ říká v rozhovoru Hakon Wium Lie, který je autorem navrhovaného rozšíření pro CSS, nazvaného CSS Generated Content For Paged Media (GCPM). Díky němu by se prohlížení webových stránek mohlo přiblížit čtení elektronických knih v stále populárnějších čtečkách. Pokud rozšíření projde standardizací a vývojáři jej implementují do svých browserů, mohla by z webových stránek zcela zmizet postranní rolovací lišta.

Příští týden se má Lie setkat s ostatními CSS designéry na akci W3C Technical Plenary / Advisory Committee Meetings Week, kde se s nimi chce domluvit na zahrnutí nového rozšíření do připravované třetí verze CSS. Samotná Opera již vytvořila ukázkové webové stránky, které nové prohlížení podporují. Pro jejich správné zobrazení si uživatel musí stáhnout Opera Reader, který novou funkcionalitu napodobuje.

Většina webových stránek zaměřených na textový obsah, včetně tohoto článku, je formátována jako jeden sloupec textu. Delší texty sice mohou být rozdělené na více stránek, většina webů si ale vystačí s posuvníkem. Ty jsou v prohlížečích hlavně proto, že umožňují „zobrazit jakýkoliv dokument na jakékoliv obrazovce,“ vysvětluje Lie.

Podle jeho názoru jsou však posuvníky omezujícím prvkem, který významně ovlivňuje to, jak stránky vypadají. Problémem může být například tisk webové stránky, protože prohlížeče nemají žádné instrukce, podle kterých by dokázali stránku rozdělit na více částí. „Stránka by mohla být krásnou prezentací. Myslím si, že neexistuje moc lidí, kteří by si nyní přečetli třeba Alenku v říši divů a používali přitom posuvník,“ říká Lie. Cílem specifikace je podle něj poskytnout vývojářům minimální sadu značek pro otočení jakéhokoliv webu do stránkované podoby.

Novou podobu stránek Lie názorně předvedl pomocí tabletu. Surfování se ve své podstatě změnilo na čtení elektronické knihy, pouze s tím rozdílem, že kromě textu stránka obsahovala i webové prvky. Mezi jednotlivými stránkami se Lie pohyboval přejetím prstu po obrazovce. Na desktopech by přepínání probíhalo pomocí klávesových šipek nebo myši.