Čtyřhlavá saň od AMD

Naskytla se nám unikátní příležitost osahat si čtyřjádrové řešení společnosti AMD jako první v ČR. Nejedná se však o čip se čtyřmi jádry, jak by mohl napovídat titulek, ale o systém osazený dvěma dvoujádrovými procesory AMD plánuje uvedení čtyřjádrových procesorů až v roce 2007.
o redakce se nám dostal jeden z prvních systému AMD Quad FX ve střední Evropě vzhledem k tomu, že se jedná o technologické preview a nikoliv o hotovou sestavu, rozhodli jsme se vyčkat s podrobnými testy a využít této příležitosti spíše k podrobnému seznámení s novou architekturou, které nám i tak umožnilo vytvořit si podrobný obrázek o hi-end řešení AMD Quad FX (dříve známe coby 4 x 4) i důkladný odhad výkonu, možností a výhod celého systému.
Základem celé platformy je, jak jinak, základní deska a potažmo čipová sada. Ta nepochází z dílny AMD, ale od společnosti nVidia jedná se o novou nForce 680a. Z hlediska výbavy a funkcí se patrně jedná o nejlepší čipset, který lze v současné době koupit. Nabízí totiž práci se čtyřmi sloty pro PCIe grafickou kartu s konfigurací PCI Express linek 16x, 8x, 16x a 8x, dále 12 konektorů Serial ATA 3Gb/s, jeden PATA 133/100 a dvě gigabitové síťové karty. nvidia těchto téměř neuvěřitelných specifikací ale dosáhla malým trikem: pod označením nForce 680a se totiž skrývají dva plnohodnotné čipsety nForce 590 SLI (odtud tedy podpora výše zmíněných funkcí), propojené sběrnicí HyperTransport. Takové uspořádání je ostatně pro dvouprocesorové řešení, kterým platforma Quad FX je, patrně nezbytné. Celý čipset spravuje dvojici patic LGA 1207FX, které jsou určeny výhradně pro řešení QuadFX (nelze do nich osadit procesory AMD Opteron). Jak jsou přesně zapojené obvody na základní desce dobře vystihuje obrázek.
Obě dvě čipové sady jsou propojené pomocí sběrnice HyperTransport s prvním CPU, ke kterému je připojeno další CPU taktéž sběrnicí Hyper Transport, ale také i samostatná operační paměť DDR2, neboť jako u všech procesorů postavených na mikroarchitektuře AMD K8, i tyto procesory obsahují integrovaný paměťový řadič. Celý systém tak má vlastně dva procesory se dvěma paměťovými řadiči a dvěma sadami RAM pamětí. Co se týká samotných procesorů, patří do rodiny FX, vzhledem k tomu, že jsou určeny pro novou patici, tvoří novou řadu 7X. Momentálně jsou dostupné ve třech variantách: AMD Athlon 64 FX-70, FX-72 a FX-74, které se od sebe liší pouze pracovní frekvencí od 2 600 MHz přes 2 800, MHz až po 3 000 MHz. Každý z procesorů obsahuje dvě jádra, z nichž každé má vlastní L2 cache o velikosti 1 MB. Pracovní napětí procesorů je 1,35-1,4 V, pracovní teplota se při plném zatížení pohybuje okolo 60 stupňů Celsia a TDP jednoho procesoru je rovných 125 W. Procesory lze zakoupit pouze v sadách po dvou (při osazení pouze jednoho CPU by celá platforma Quad FX ztrácela smysl) v cenách od 599 dolarů za sadu FX-70 až po "obvyklých" 999 dolarů za nejvýkonnější sadu FX-74.
Jaké jsou hlavní přednosti řešení Quad FX? Především je to výrazně vyšší celková propustnost systému než u konkurenčního čtyřjádrového řešení Intel to souvisí se dvěma paměťovými řadiči. Dále možnost osadit dvě grafické karty nVidia do režimu SLI s plnými 2x 16 PCI Express linkami a navíc ještě použít další dvě grafické karty (celkem lze tedy využít až osm DVI výstupů) a v neposlední řadě použít až 12 pevných disků s možností zapojení do RAID 0, 1, 5 a 10 s možností vytvoření více různých polí na jednom řadiči. Největší proklamovanou výhodou tohoto systému pak má být bezproblémový přechod na osm jader v jednom systému v době, kdy budou k dispozici čtyřjádrové verze procesorů FX pasující do patice LGA 1207FX.
Mezi hlavní nevýhody pak musíme zařadit zejména spotřebu takového systému udávaných 125 W TDP se vztahuje pouze na jeden procesor a dvojice CPU v systému Quad FX má celkové TDP neskutečných 250 W. Nepříjemné je také omezení dvou párů slotů DDR2 RAM v dohledné době tedy nebude možné osadit více než 4 GB RAM na procesor. Chybí též podpora ECC pamětí využívaná v pracovních stanicích a serverech Quad FX tak nelze využít pro stavbu skutečné pracovní stanice či serveru (u nichž jsou výrazně vyšší požadavky na stabilitu a spolehlivost). Celkové pořizovací náklady se díky ceně základní desky (zhruba 11 000 Kč) a dvěma sadám pamětí vyšplhají taktéž poměrně vysoko.
Pro koho jsou tedy systémy Quad FX určeny? Podle společnosti AMD to budou takoví uživatelé, kteří potřebují co nejvyšší hrubý výkon sestavy (například na renderování, kompilace a jiné náročné aplikace), zároveň chtějí zpracovávat více náročných úloh najednou a občas si zahrají nějakou tu počítačovou hru v extrémním případě vše současně. Máme pocit, že je na místě otázka, zda vůbec dokáže uživatel obsluhovat tři a více věci najednou a/nebo při tom ještě hrát nějakou náročnou počítačovou hru (nehledě na fakt, že i RAID 0 vytvořený ze dvou WD Raptor 150 GB nestihne včas dodávat potřebná data pro více než dvě diskově náročné aplikace najednou). Ideálními zákazníky pro nákup Quad FX by mohli být herní vývojáři, ale i ti, kdo pracují doma s 3D vizualizací či střihem videa a rádi zabrousí třebas i ke hrám.
Jak si stojí (prozatím) výkonnostně Quad FX oproti konkurenčnímu čtyřjádrovému řešení Intelu? Při spuštění klasických testů si vedl o něco hůře než srovnatelná sestava s Core 2 Extreme QX6700, nicméně ve zpracování několika dosti náročných úloh najednou ukázal systém Quad FX svou sílu a konkurenci ze stáje Intel překonal. Na více informací o platformě a podrobné rozebrání výkonnostních testů si však musíte počkat do doby, než se nám dostane do rukou finální verze Quad FX v ideálním případě v podobě sestavy nabízené na našem trhu. Doufáme, že to bude velmi brzy.