Čtyři z pěti firem sledují zneužívání pracovní doby na počítačích

17. 2. 2011

Sdílet

Monitorování zaměstnanců se loni v českých firmách stalo převažujícím fenoménem. Počet firem, které byly nepříznivým ekonomickým prostředím donuceny „ořezávat" náklady a uvedly z těchto důvodů do provozu softwarové nástroje na sledování efektivity zaměstnanců, se podle údajů společnosti truconneXion již ke konci roku 2009 blížil třem čtvrtinám.

„V průběhu uplynulého roku trh dále vzrostl, růst proběhl zejména v masivnosti nasazení sledovacího softwaru. V současnosti čtyřem z pěti firem v ČR není lhostejné, zda si jejich zaměstnanci na firemním počítači hrají či řeší soukromé záležitosti, a aktivně to sledují," shrnuje výsledky listopadového průzkumu Robert Kleiner, ředitel společnosti truconneXion, jež vyvíjí a prodává  nástroj AuditPro.

Podle výsledků průzkumu uskutečněného mezi 200 firmami důraz na monitorování letos ještě zesílí – 35,9 % dotázaných firem považuje zneužívání pracovní doby na počítačích za klíčovou oblast k řešení, což je ještě vyšší procento než před rokem. Primárním objektem zájmu manažerů a majitelů firem však v souvislosti s využitím nástroje AuditPro i v roce 2011 zůstane jeho auditovací funkce, správa a evidence licencí a IT majetku.

„Celkový zneužívaný čas se v průběhu roku zkrátil z jedné a půl na průměrně jednu hodinu denně, kterou zaměstnanec věnuje svým aktivitám nesouvisejícím s jeho prací. Mezi nejrozšířenější formy zneužití firemních technologií patří využívání e-mailu k soukromým účelům, on-line nákupy a sociální sítě," vypočítává Robert Kleiner.

bitcoin_skoleni

Jedna hodina odreagování v průběhu pracovní činnosti denně se již blíží obvyklému časovému snímku pracovníka, jak jej nastiňuje David Gruber, odborník na techniky duševní práce. „Typický duševní pracovník vydrží v naprosto špičkové soustředěnosti asi patnáct minut, pak potřebuje několik desítek sekund na změnu stavu mysli. A v těchto cyklech střídání koncentrace vydrží pracovník zhruba hodinu a půl – pak mu prospěje deset až patnáct minut pauzy."

„Dokud pauza a odreagování na internetu více pracovních sil dává (= regeneruje), než bere, dotud ať klidně zaměstnanec surfuje. Jakmile mu to však začne více energie brát, ať se vrátí ke své práci. Přesná hranice, kde se motivující účinek relaxace zlomí v negativní, neexistuje. Kdyby ji někdo znal, tak je nejúspěšnější šéf světa. Vždy totiž záleží na konkrétní profesi a situaci," shrnuje konzultant David Gruber.