Koronavirová pandemie a hygienická opatření změnila ve světě technologií prakticky ze dne na den, jak lidé pracují, jak používají technologie i to, jak je nakupují. Pro pochopení těchto změn zpracovala společnost Lenovo studii s více než 20 tisíci respondenty z USA, Brazílie, Mexika, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Číny, Indie a Japonska. Primárně je sice určená pro potřeby firmy a budoucí vývoj jejích produktů, výsledky jsou však obecně zajímavé.
Zdraví trpí
V kancelářích věnujeme péči tomu, aby naše pracoviště byla ergonomicky přívětivá, doma však takové úpravy zanedbáváme. Ti, kteří doma nemají komfort vlastní pracovny, tak pracují z obýváků, kuchyní, jídelen nebo dokonce ze sklepů a garáží, kde často nemají ani kancelářskou židli. Z míst, která zpravidla nesplňují parametry zdravé ergonomie. Je tedy zřejmé, že práci z domova odnáší naše zdraví. Celá třetina respondentů vypověděla, že trpí bolestmi zad, 28% uvedlo zhoršené držení těla, 27% bolesti krční páteře, 18% poukázalo na bolesti zápěstí a rukou, 22% pak častější bolesti hlavy (nejspíš ze špatného osvětlení a nastavení monitoru). Projevují se však i odlišné mikroklimatické podmínky, kdy 21% respondentů uvedlo suché či pálivé oči a svědění v nich. Stejné procento odpovídajících vykázalo zhoršenou kvalitu spánku, 19% pak zvýšenou únavu.
Zdá se, že technologie se nové situaci zvládla přizpůsobit o něco lépe. Více než polovina (56%) respondentů uvedla, že začali používat intuitivnější a uživatelsky vlídnější nástroje. Dvě třetiny (65%) pak přiznaly, že potřebují zlepšit své dovednosti, přičemž 40% vyjádřilo obavu, že se změnám nedokáže přizpůsobit. Přibližně stejné procento (39%) lidí se pak bojí toho, že jejich místo může být zcela automatizováno a jich tak už ve firmě nebude potřeba.
Strach o soukromí
V kategorii rizik třetina ze zaměstnanců pracujících z domova uvedla, že jejich největší obavou je v současnosti útok hackerů a únik dat (v důsledku nižšího zabezpečení), necelá čtvrtina (23%) pak má v tomto režimu problém najít správnou rovnováhu mezi prací a běžným životem. Zajímavých je též 18%, kterých vyslovilo obavu, že je jejich nadřízený na dálku špehuje.
Co se týče využití konkrétních zařízení, chytré telefony při práci z domova používá 68% dotázaných, notebooky 64%, stolní počítače 62%. S konferenční technologií pracuje 42% a pouze 17% při práci využívá služeb virtuálních asistentů. Mezi 70% a 80% se pohybuje množství respondentů, kteří jsou se svým vybavením spokojení, zhruba každý pátý uvedl, že jeho zaměstnavatel nestíhá držet s technologií krok. S tím souvisí také 79% uživatelů, kteří během pandemie nabyli dojmu, že se „stali svým vlastním ajťákem“.
Co do budoucna
Pokud jde o budoucí vývoj, 52% lidí odhaduje, že i po skončení pandemie bude více pracovat z domova. Ovšem za předpokladu, že jejich zaměstnavatel vezme zřetel na nastíněné problémy. Třetina uživatelů požaduje lepší školení s nástroji, které používají, stejně tak třetina si žádá lepší přístup k technologiím, respektive častější update používaného softwaru.
Závěrem? Dobrá zpráva je, že většina zaměstnanců se s novou situací zvládla srovnat celkem bez větších problémů. Ta špatná je, že je stále množství těch nespokojených ať už s poskytnutými nástroji nebo s nadřízenými, přičemž hledání řešení negativně ovlivňuje jejich morálku, loajalitu, výkon i zdraví.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU