Darknet funguje jako skrytá vrstva klasického internetu, operuje na principu anonymního připojení skrze šifrované decentralizované sítě komunikující přímo mezi jednotlivými uživateli (peer-to-peer).
Požadavky, které normálně odesíláte ze své IP adresy, jdou přes náhodně vybrané uzly a vy jste tak laicky řečeno neviditelní. K přístupu na darknet slouží řada prohlížečů, nejoblíbenějšími jsou např. Tor, I2P nebo Freenet.
„Tor je založen na přeposílání komunikace přes síť serverů zapojených do systému, kde internetové adresy odesílatele a příjemce nejsou obě najednou čitelné v žádném kroku cesty, takže příjemce zná pouze adresu posledního zprostředkujícího stroje a není tedy možné určit, kdo s kým komunikuje. Data jsou zasílaná od odesílatele šifrovaně k prvnímu onion routeru v řetězci a veškerá další komunikace mezi routery je taktéž šifrována (každé spojení jiným sdíleným klíčem),” tvrdí Vladimír Smejkal, autor knihy Kybernetická kriminalita.
Podle něj každý router má informaci jen o tom, od koho data přijal a kam je má přeposlat. Obsah dat nebo jejich zdroj tedy nelze vysledovat. Navíc přístup do této utajené sítě je možný jen pro její uživatele a zvenčí, pro běžné uživatele Internetu, je síť nepřístupná.
Je proto prý ideální pro všechny, kdo chtějí cíleně nebo blíže neurčenému okruhu účastníků zasílat informace a sdílet je s nimi při minimálním riziku odhalení.
Příkladem hanebného chování může být aktivita on-line tržiště označovaná jako Hedvábná stezka, která fungovala v podstatě jako eBay pro drogy. Burza s obratem 1,5 miliardy dolarů je již nefunkční a její provozovatel Ross Ulbricht dostal doživotí. Takových tržišť je však celá řada a boj autorit s nimi tak je sisyfovskou prací. Případ ale ukázal, že ani darknet není neprolomitelný.
Mezi nejvýznamnější darknety patří příklad Alphabay, Ramp či German Plaza. Podle expertů v česku jejich obdoba zřejmě neexostuje, nicméně čeští uživatelé využívají ty zahraniční.
Největší boom v počtu denních přístupů tuzemských uživatelů nastal na konci září 2013, kdy přesáhl hranici 40 000. Od té doby přišel značný pokles a udržuje se tak lehce pod hranicí 15 000 denních přístupů.
Ve srovnání s ostatními státy jsme tak darknetovým trpaslíkem, v celkovém umístění podle počtu denních přístupů se řadíme někam mezi Řecko a Saudskou Arábii. Žebříčku kralují Rusko, Německo, a zejména USA, které mají až 400 000 denních přístupů.
„Ač se Česko jeví z pohledu těchto statistik jako zanedbatelný hráč, je naopak velmocí co se prosazování technologií s darknetem spojovaných týče. Konkrétně ve zmiňované síti Tor, hojně využívané po celém světě pro anonymní přístup k informacím v i mimo darknet, patříme na špičku z pohledu počtu hostovaných tzv. „exit nodů“ na území České Republiky. Jedná se o servery, přes které vede komunikační cesta všech uživatelů dané sítě,” říká Jiří Slabý, Senior Manager v oddělení Consultingu společnosti Deloitte.
Co se obsahu týče, má česká darknetová komunita spíše povahu nadšenců, kteří se zajímají o moderní technologie, než kriminálníků se zálibou v IT.
Dokladem toho může například například hackerspace Brmlab, jenž má sídlo v pražských Holešovicích. Jde o otevřenou komunitu, jejímž cílem je sdílet informace a nápady s podobně zaměřenými nadšenci, pořádá také četná společenská setkání a workshopy pro zájemce.
Příspěvek vychází ze studie Česko v datech, která chce podle autorů objevovat souvislosti, které se v datech skrývají, a potvrdit či vyvrátit tvrzení, která se v české společnosti tradují, ale bez práce s rozsáhlými daty jim chybí důkaz. Partnery projektu jsou společnosti SAS Česká republika, Deloitte, Unicorn a DataSpring.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU