Data na atomární úrovni

V budoucnu by tyto pokroky mohly vést až k procesorům velikosti zrnka prachu, když vědci v kalifornském výzkumném centru IBM vyvinuli způsob, jak měřit magnetickou anizotropii, což je vlastnost magnetického pole udávající jeho směr. Jak známo, data jsou v elektronice reprezentována elektrony, respektive ukládána na kovová média v podobě magnetických dat. Podobně by šlo ke zpracování dat využít přímo magnetických vlastností atomů.

Nezaháleli ani vědci IBM na evropské půdě, konkrétně v laboratoři ve švýcarském Curychu se podařilo použít samotnou molekulu jako elektrický přepínač, který by v budoucnu mohl v procesorech nahradit tranzistor. Molekulu obsahující dva vodíkové atomy lze přepínat samotnou, či s její pomocí sousední molekulu. Pokud se podaří spojit jich více dohromady, budou fungovat jako systém logických bran, tedy základ mikroprocesoru.

Ve snaze o miniaturizaci se společnosti jako IBM, AMD a Intel snaží stále zjemňovat výrobní technologii procesorů, nejnověji z 90 nanometrů na 65nm, v následujících letech to bude pokračovat na 45 a 32nm. Problém ovšem vězí ve fyzikálních omezeních křemíku, čím jsou přenosová vlákna z něj vyrobená menší, tím více z něj uniká elektrického proudu, jednou už další zmenšení možné nebude.

Proto se IBM zaměřuje na nové materiály, s nimiž by se daly provádět operace na atomární a molekulární úrovni. Prováděné operace však zatím fungují jen za specifických laboratorních podmínek, k práci a fotografování jednotlivých atomů používá IBM ST mikroskop (scanning tunneling microscope). Pro výrobu větších celků však nelze STM použít, to je omezeno pouze na pohyb s několika atomy. Je ovšem předčasné se radovat, protože komerční využití těchto objevů je ještě přinejmenším 10 let daleko.