Kdo by očekával, že DoW 2 je zkrátka jen nastavovanou kaší své starší sestřičky, toho musíme vyvést z omylu. Dawn of War 2 totiž původní DoW nejvíce připomíná asi v názvu. Jinak jde o zcela jinou hru, která má sice své mouchy, ale v mnoha ohledech do stagnujícího žánru vdechuje tolik potřebnou dávku nových nápadů.
Nejde o klasickou Real-Time strategii, jež se neochvějně drží zavedeného schématu: vybuduj základnu, namnož si vojáky, rozdrť nepřítele. DoW 2 se v mnohém podobá spíše stařičkému Myth, či novějšímu Company of heroes. Nestavíte zde žádnou základnu, obranných budov hra obsahuje, co by se za nehet vešlo a vůbec celý koncept vás nabádá k útočení. Postupujte, zabírejte vztyčné body a budovy, u nichž si můžete doplnit zdraví i vojáky, a drťte nepřátele na každém kroku. „Kempování" tady zkrátka nefunguje.
Kampaň pro jednoho hráče je skvělá, leč jí lze mnohé vytknout. Prvním negativem je, že můžete hrát pouze za správňáky, což jsou v našem případě drsní a ostřílení vesmírní mariňáci. Nebylo by snad zajímavé zkusit si život v kůži některé z dalších dostupných ras? Inu, nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem. Co nás však trápí ještě více je umělá inteligence (nebo snad raději umělá blbost?). Nepřátelé jsou vskutku stupidní, a ačkoli hra nabízí spoustu taktických variant - k dispozici jsou finesy jako krycí palba, schovávání se v úkrytech, stražení nášlapných min atd. - mnoho z nich nevyužijete. Proč? Protože je to zkrátka zbytečné. Povětšinou stačí point-and-click přístup á la Diablo. Zkrátka označíte toho, na koho se mají vaši vojáci vrhnout a pak čekáte, než mu dají co proto. Krom toho, kdyby vám náhodou docházel dech, není problém z bitvy utéct k nejbližší vámi vlastněné budově a zdraví si doplnit...
A teď k příběhu. Jak jsme již řekli, vy v DoW 2 zastupujete rasu lidí a ovládáte vesmírné mariňáky. V rámci dějové linie létáte tam a zpátky mezi třemi planetami a postupně zjišťujete, co mají za lubem ostatní - Orkové, Eldaři a Tyranidé. Hlavním cílem je zachránit systém od cizácké okupace a udržet jej ve vašich rukou.
Každá bitva se odehrává zhruba podle stejného scénáře. Přistanete na planetě X, se svými čtyřmi veliteli pobíháte po mapě, plníte úkoly, sbíráte vybavení, vybíjíte vše živé, odkrouhnete hlavního bosse a slavíte vítězství. Umělá inteligence žádnou strategii nemá a zkrátka na vás chrlí hordy dementních nepřátel.
Zní to asi primitivně (a vlastně to i primitivní je), ale žádný z fanoušků světa Warhammer 40K by si DoW 2 neměl nechat ujít. Uspokojení z dominance vašich nabušených mariňáků, z toho jak rozpráší celou jednotku tupých orků nebo vyzrají na bandu proradných Eldarů, to je pocit, pro který DoW 2 stojí za to hrát. Absence plánování, vyšší taktiky a dalších strategicky vytříbenějších prvků lze u této hry oželit. DoW 2 si ani na žádnou hutnou strategii nehraje a rovnou vás vrhá do víru akce. V ovládání se přitom okamžitě zorientuje každý, kdo kdy přišel do kontaktu s nějakou RTS - tomu se říká user friendly.
Dawn of War II. je předem daným hitem. Přes svou jednoduchost si vás získá a obepne vás svými chapadly - hratelností a atmosférou. Kromě konfliktů na bitevním poli hra nabízí přitažlivý RPG design postavený na zkušenostních bodech a vylepšování atributů. Svým postavám tak můžete přidělovat body v jedné ze čtyř kategorií (výdrž, střelba, síla a energie), ověnčit je lepšími zbraněmi a vybavením, a ušít si tak tým vojáků přesně na míru. To je také hlavním hnacím motorem celého DoW 2. Hra je jinak poměrně repetitivní, a nebýt tohoto čerstvého větru do jinak zatuchlých plachet, asi byste jí opustili již po pár hodinách hraní. Takhle máte stále proč postupovat a piplat si své borce v superhrdiny.
Přesto by někteří fanoušci původního Dawn of War mohli při pohledu na DoW 2 podlehnout zklamání. Ve skvěle vyváženém DoW jste měli k dispozici spoustu snadno nahraditelných jednotek, které s radostí pochodovaly na smrt v monumentálních bitvách. Hra Dawn of War II. je rychlejší, jednodušší, méně rozsáhlá, v některých ohledech zajímavější a v mnoha nedotažená. Pokud však na DoW 2 pohlížíme jako na celek, je nemožné nedoporučit jej všem Warhammer 40K entuziastům, a každému, kdo je ochoten přijmout fakt, že nejde jen o vylepšený DoW. Dawn of War II. určuje zcela nový směr, buď to akceptujete, nebo se poohlédněte jinde.
Multiplayer se rovněž odehrává v pekelném tempu. Můžete se zde chopit ovládání všech čtyř ras (vesmírní mariňáci, Eldaři, Orkové a Tyranidé) a v závislosti na tom, kterého z velitelů se rozhodnete ovládat, musíte také náležitě přizpůsobit svou strategii. Určitě budete hrát jinak s mariňákem, který vypadá, že steroidy i snídá a se střelcem, jenž by v boji na blízko dlouho nevydržel. Souboje jsou rychlé a smrtelné a neočekávejte žádné několikahodinové taktické mašinérie. O něco déle trvá jen hra, v níž se soupeřem soutěžíte o to, kdo bude kontrolovat větší počet vztyčných bodů. Skvělým nápadem je kooperační mód, v němž můžete spolupracovat s vaším kolegou i v rámci celé kampaně. V takovém případě každý z vás ovládá dva velitele. V takovém případě je důležitá komunikace, protože rozhodně není rozumné vběhnout do nepřátelské vřavy přesně v momentu, kdy se tam kolega chystá vrhnout granát. Největší slabinou multiplayeru je tak nepochopitelná absence většího množství map, jichž je pouhých sedm. Nikdo však neříká, že jich tvůrci co nevidět hráčům nenadělí víc, tak doufejme...
VIDEA DAWN OF WAR 2
PLUSY: originální, svižné, svět Warhammer 40K, RPG prvky, multiplayer
MÍNUSY: repetitivní, malý počet multiplayerových map
VERDIKT: Rychlá strategie s RPG prvky, která místy připomíná vesmírný klon Diabla. Pro fanoušky světa Warhammer 40K povinností, vyzkoušet by jej ovšem měl každý.
HODNOCENÍ: 80%
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU